Auto- a aloreaktivita T lymfocytů u myelodysplastického syndromu
Auto- a aloreaktivita T lymfocytů u myelodysplastického syndromu
Východisko.
Úspěšná léčba pomocí ATG a cyklosporinu A u některých nemocných s myelodysplastickým syndromem (MDS) byla podnětem k úvaze o existenci T buněk, schopných atakovat autologní hemopoetické buňky. V předkládané práci jsme se pokusili o jejich přímý průkaz (analýza autoreaktivity). Současně jsme analyzovali schopnost buněk těchto nemocných reagovat na alogenní buňky nepříbuzného dárce (analýza aloreaktivity).
Metody a výsledky.
Ke studiu autoreaktivních lymfocytů reagujících s mononukleárními buňkami vlastní kostní dřeně jsme použili modifikaci buňkami zprostředkované cytotoxické reakce. Přítomnost autoreaktivních T lymfocytů proti vlastním mononukleárním buňkám kostní dřeně nebyla použitou metodou prokázána. Výjimkou je slabě pozitivní odpověď u jednoho nemocného z 10 analyzovaných. Analýza aloreaktivity byla provedena pomocí buňkami zprostředkované cytotoxické reakce a smíšené lymfocytární reakce. Na rozdíl od pozitivní reaktivity v kontrolním souboru byla cytotoxická odpověď na alogenní buňky u 11 ze 16 MDS nemocných negativní. Negativita byla častější u refrakterní anémie (RA) – 78 % ve srovnání s refrakterní anémií s věnečkovými sideroblasty (RARS) – 40 %. Odpověď buněk MDS nemocných na alogenní buňky nepříbuzného dárce ve smíšené lymfocytární kultuře byla pozitivní ve všech vyšetřovaných případech. Sekrece TNF a IFNγ vyšetřovaná pomocí kitů v supernatantech efektorových buněk byla snížená u nemocných s RA a normální u RARS, což je v souladu s nálezy získanými při analýze aloreaktivity.
Závěry.
Autoreaktivní T lymfocyty nebyly u nemocných s MDS prokázány. Analýza aloreaktivity ukázala na poruchu v efektorové fázi buňkami zprostředkované cytotoxické reakce u nemocných s MDS, zatímco iniciální fáze této reakce representovaná smíšenou lymfocytární reakcí probíhala normálně. Možné příčiny poruch aloreaktivity a dopad defektní cytotoxicity na imunitu u MDS jsou komentovány v diskuzi.
Klíčová slova:
myelodysplastický syndrom, cytotoxické T lymfocyty, autoreaktivita, aloreaktivita, cytokiny.
Auto- and Alloreactivity of T Lymphocytes in Myelodysplastic Syndrome
Background.
Successful therapy with ATG and cyclosporine A in some myelodysplastic syndrome (MDS) patients led us to study the existence of T cells attacking autologous hemopoietic cells. In our study, we attempted to give the direct prove of autoreactive T cells in MDS (autoreactivity analysis). Simultaneously, we analysed the capacity of MDS patients to respond to allogeneic cells from unrelated individuals (alloreactivity analysis).
Methods and Results.
Autoreactive lymphocytes directed against own bone marrow mononuclear cells were analysed using the modification of cell mediated cytotoxic reaction. With one exception we did not confirm the presence of autoreactive T cells among 10 patients examined. Analysis of alloreactivity was performed by means of standard cell mediated cytotoxic reaction and mixed lymphocyte reaction. Surprisingly, the cytotoxic response to allogeneic cells was negative in 11 MDS patients from 16 analysed. When comparing refractory anaemia (RA) and refractory anaemia with ring sideroblasts (RARS) patients, the proportion of negative results was higher in RA (78 %) than in RARS (40 %). In mixed lymphocyte reaction, the response of MDS cells to allogeneic cells of unrelated individual was positive in all tested patients. The preliminary testing of TNF and IFNγ secretion examined in supernatants of effector cells showed impaired levels of both cytokines in RA and normal levels in RARS in accordance with the findings achieved in alloreactivity analysis.
Conclusions.
Autoreactive T cells were not found in MDS patients using our experimental arrangement. Analysis of alloreactivity showed the defect in effector -cytotoxic- phase of cell mediated cytotoxic reaction in the majority of MDS patients. The initial phase of this reaction represented in vitro by mixed lymphocyte reaction gave normal results. The possible reasons of disturbed alloreactivity and its relevance to immunity in MDS are commented in discussion.
Key words:
myelodysplastic syndrome, cytotoxic T lymphocytes, autoreactivity, alloreactivity, cytokines.
Autoři:
V. Cukrová; R. Neuwirtová 1; J. Bartůňková 2; A. Jonášová 1; J. Čermák; H. Homolková 3; I. Malíková 3
Působiště autorů:
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
; I. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
1; Ústav imunologie 2. LF UK, Praha
2; Centrální hematologická laboratoř VFN, Praha
3
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 647-652
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Úspěšná léčba pomocí ATG a cyklosporinu A u některých nemocných s myelodysplastickým syndromem (MDS) byla podnětem k úvaze o existenci T buněk, schopných atakovat autologní hemopoetické buňky. V předkládané práci jsme se pokusili o jejich přímý průkaz (analýza autoreaktivity). Současně jsme analyzovali schopnost buněk těchto nemocných reagovat na alogenní buňky nepříbuzného dárce (analýza aloreaktivity).
Metody a výsledky.
Ke studiu autoreaktivních lymfocytů reagujících s mononukleárními buňkami vlastní kostní dřeně jsme použili modifikaci buňkami zprostředkované cytotoxické reakce. Přítomnost autoreaktivních T lymfocytů proti vlastním mononukleárním buňkám kostní dřeně nebyla použitou metodou prokázána. Výjimkou je slabě pozitivní odpověď u jednoho nemocného z 10 analyzovaných. Analýza aloreaktivity byla provedena pomocí buňkami zprostředkované cytotoxické reakce a smíšené lymfocytární reakce. Na rozdíl od pozitivní reaktivity v kontrolním souboru byla cytotoxická odpověď na alogenní buňky u 11 ze 16 MDS nemocných negativní. Negativita byla častější u refrakterní anémie (RA) – 78 % ve srovnání s refrakterní anémií s věnečkovými sideroblasty (RARS) – 40 %. Odpověď buněk MDS nemocných na alogenní buňky nepříbuzného dárce ve smíšené lymfocytární kultuře byla pozitivní ve všech vyšetřovaných případech. Sekrece TNF a IFNγ vyšetřovaná pomocí kitů v supernatantech efektorových buněk byla snížená u nemocných s RA a normální u RARS, což je v souladu s nálezy získanými při analýze aloreaktivity.
Závěry.
Autoreaktivní T lymfocyty nebyly u nemocných s MDS prokázány. Analýza aloreaktivity ukázala na poruchu v efektorové fázi buňkami zprostředkované cytotoxické reakce u nemocných s MDS, zatímco iniciální fáze této reakce representovaná smíšenou lymfocytární reakcí probíhala normálně. Možné příčiny poruch aloreaktivity a dopad defektní cytotoxicity na imunitu u MDS jsou komentovány v diskuzi.
Klíčová slova:
myelodysplastický syndrom, cytotoxické T lymfocyty, autoreaktivita, aloreaktivita, cytokiny.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Spontánní pneumotorax
- Mekoniový ileus jako první příznak cystické fibrózy u novorozence
- Velikost kožní reakce tuberkulinového testu u bakteriologicky ověřené tuberkulózy
- Mitochondriální neurogastrointestinální encefalomyopatie (syndrom MNGIE)