Chirurgická léčba aktivní infekční endokarditidy: 8leté zkušenosti
Chirurgická léčba aktivní infekční endokarditidy: 8leté zkušenosti
Východisko.
Provedení retrospektivní studie s posouzením efektu chirurgické léčby aktivní infekční endokarditidy na našem pracovišti v období od 1/1998 do 12/2005.
Metody a výsledky.
Soubor tvoří 57 konsekutivních nemocných s infekční endokarditidou operovaných v aktivní fázi infekce (splnění Durackových diagnostických kritérií, přetrvávající elevace CRP v době kardiochirurgického výkonu, indikace k výkonu dle platných doporučení České kardiologické společnosti). Početně převažovali muži nad ženami (38/19). Věkový průměr nemocných byl 52,5 let, bez významného rozdílu mezi muži a ženami. Nejčastějším etiologickým agens byly stafylokoky – 28,1 %, následovaly streptokoky – 19,3 %. Nejčastěji byla postižena aortální chlopeň (26 případů endokarditidy), mitrálních endokarditid bylo 21, v dalších 7 případech se jednalo o současné postižení aortální i mitrální chlopně. Zaznamenali jsme také 3 trikuspidální endokarditidy. Celkově samozřejmě převažovaly endokarditidy nativních chlopní nad protetickými (49 versus 8). Endokarditida byla obvykle řešena náhradou chlopně mechanickou protézou – 45x, bioprotéza byla použita u 13 nemocných, záchovná operace na mitrální nebo trikuspidální chlopni byla provedena v 6 případech endokarditidou postižených chlopní. Výkon byl doplněn 1x anuloplastikou mitrální chlopně a 5x trikuspidální plastikou pro současnou významnou regurgitaci jiné etiologie. Současná chirurgická revaskularizace byla nutná u 9 nemocných. U většiny nemocných došlo po operaci ke zlepšení funkční třídy NYHA klasifikace, všichni přeživší nemocní, kteří byli původně ve třídě NYHA III–IV, se přesunuli do třídy NYHA I–II. Relaps a recidiva endokarditidy činí souhrnně 7 %. Třicetidenní mortalita nemocných operovaných pro aktivní endokarditidu je 15,8 %, zemřelo 9 nemocných. V dalším sledování zemřelo 7 pacientů, celková mortalita je 28,1 %. Doba sledování nemocných, kteří přežili operaci, je 0,5–90 (medián 40) měsíců.
Závěry.
Operace infekční endokarditidy v aktivní fázi mají relativně vysokou mortalitu ve srovnání s elektivními výkony. Nicméně tato je akceptovatelná, neboť operace v aktivní fázi je vynucena závažnými komplikacemi a umožňuje snížit předpokládanou mortalitu při konzervativní léčbě. Naše výsledky jsou srovnatelné s literárními údaji.
Klíčová slova:
infekční endokarditida, chirurgická léčba, náhrada chlopně, záchovná operace chlopně.
Surgical Treatment of Infective Endocarditis: 8 Year Experience
Background.
A retrospective study analysing effects of surgical treatment of active infective endocarditis was performed in our centre between January 1998 and December 2005.
Methods and Results.
57 consecutive patients with infective endocarditis underwent surgical intervention in active phase of infection (fulfilment of Durack diagnostic criteria, persisting elevation CRP at the time of cardiac surgery, indications for surgery according to actual guidelines of the Czech Society of Cardiology). Male to female ratio was 38:19. The patients’ mean age was 52.5 years without any significant differences among men and women. The most frequent causative agents were staphylococci – 28.1 % and streptococci – 19.3 %. 26 cases of aortic valve involvement were the most frequent, followed by 21 cases of mitral endocarditis, and 7 cases were both aortic and mitral valve endocarditis. 3 cases of tricuspid endocarditis were also observed. Native valve endocarditis prevailed over the prosthetic ones – 49 versus 8. Surgery was most often performed using a mechanical prosthesis (45 cases), bioprostheses were implanted in 13 patients and 6 patients underwent mitral or tricuspid valve repair operation. In 1 patient, the procedure was complemented with mitral valve annuloplasty, and in 5 patients, the operation was completed with tricuspid annuloplasty - because of significant regurgitation of other aetiology. Coronary artery bypass surgery (at the same time) was necessary in 9 patients. Surgery was followed by a significant shift from classes III and IV to classes I and II of NYHA classification. Relapsing or recurrent endocarditis developed in 7 %. Thirtyday mortality of patients who had undergone surgery for active infective endocarditis was 15.8 %, 9 patients died. During follow up period 7 patients died, the overall mortality was 28.1 %. Survivors were followed up for 0.5-90 (median 40) months.
Conclusions.
Operation for active infective endocarditis carries a relatively higher mortality in comparison with elective surgery. Nevertheless, this is acceptable because the operation in active phase is enforced by life-threatening complications and it also reduces assumed mortality at conservative therapy. Our results are comparable with data from other studies.
Key words:
infective endocarditis, surgery, valve replacement, valve repair.
Autoři:
M. Kolek; R. Brát
Působiště autorů:
Kardiochirurgické centrum FNsP, Ostrava
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 718-724
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Provedení retrospektivní studie s posouzením efektu chirurgické léčby aktivní infekční endokarditidy na našem pracovišti v období od 1/1998 do 12/2005.
Metody a výsledky.
Soubor tvoří 57 konsekutivních nemocných s infekční endokarditidou operovaných v aktivní fázi infekce (splnění Durackových diagnostických kritérií, přetrvávající elevace CRP v době kardiochirurgického výkonu, indikace k výkonu dle platných doporučení České kardiologické společnosti). Početně převažovali muži nad ženami (38/19). Věkový průměr nemocných byl 52,5 let, bez významného rozdílu mezi muži a ženami. Nejčastějším etiologickým agens byly stafylokoky – 28,1 %, následovaly streptokoky – 19,3 %. Nejčastěji byla postižena aortální chlopeň (26 případů endokarditidy), mitrálních endokarditid bylo 21, v dalších 7 případech se jednalo o současné postižení aortální i mitrální chlopně. Zaznamenali jsme také 3 trikuspidální endokarditidy. Celkově samozřejmě převažovaly endokarditidy nativních chlopní nad protetickými (49 versus 8). Endokarditida byla obvykle řešena náhradou chlopně mechanickou protézou – 45x, bioprotéza byla použita u 13 nemocných, záchovná operace na mitrální nebo trikuspidální chlopni byla provedena v 6 případech endokarditidou postižených chlopní. Výkon byl doplněn 1x anuloplastikou mitrální chlopně a 5x trikuspidální plastikou pro současnou významnou regurgitaci jiné etiologie. Současná chirurgická revaskularizace byla nutná u 9 nemocných. U většiny nemocných došlo po operaci ke zlepšení funkční třídy NYHA klasifikace, všichni přeživší nemocní, kteří byli původně ve třídě NYHA III–IV, se přesunuli do třídy NYHA I–II. Relaps a recidiva endokarditidy činí souhrnně 7 %. Třicetidenní mortalita nemocných operovaných pro aktivní endokarditidu je 15,8 %, zemřelo 9 nemocných. V dalším sledování zemřelo 7 pacientů, celková mortalita je 28,1 %. Doba sledování nemocných, kteří přežili operaci, je 0,5–90 (medián 40) měsíců.
Závěry.
Operace infekční endokarditidy v aktivní fázi mají relativně vysokou mortalitu ve srovnání s elektivními výkony. Nicméně tato je akceptovatelná, neboť operace v aktivní fázi je vynucena závažnými komplikacemi a umožňuje snížit předpokládanou mortalitu při konzervativní léčbě. Naše výsledky jsou srovnatelné s literárními údaji.
Klíčová slova:
infekční endokarditida, chirurgická léčba, náhrada chlopně, záchovná operace chlopně.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Podtlakové uzatváranie rán – nové poznatky a možnosti aplikácie
- Chirurgická léčba aktivní infekční endokarditidy: 8leté zkušenosti
- Z dějin české gerontologie a geriatrie
- Biologické mechanizmy stárnutí