Efekt chirurgické léčby fibrilace síní na dosažení a udržení sinusového rytmu u nemocných podstupujících sdružený kardiochirurgický výkon – krátkodobé výsledky
Efekt chirurgické léčby fibrilace síní na dosažení a udržení sinusového rytmu u nemocných podstupujících sdružený kardiochirurgický výkon – krátkodobé výsledky
Východisko.
Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující setrvalá arytmie. Její přítomnost je doprovázena vyšší morbiditou a mortalitou nemocných. V současné kardiochirurgické klinické praxi je zavedena nefarmakologická metoda terapie – kryoablace fibrilace síní. Cílem práce bylo posouzení efektu chirurgické ablace fibrilace síní na dosažení a udržení sinusového rytmu u nemocných podstupujících kardiochirurgický výkon prováděný primárně z jiné indikace.
Metody a výsledky.
Prospektivně sledovaný soubor tvořilo 94 po sobě jdoucích nemocných s fibrilací síní (paroxyzmální, perzistující nebo permanentní), průměrného věku 67,8 let, žen bylo 39 (41,5 %). Čtyřicet dva pacientů (44,7 %) mělo před operací paroxyzmální nebo perzistující a 52 (55,3 %) permanentní fibrilaci síní. U nemocných s permanentní fibrilací síní byla oproti skupině s paroxyzmální a perzistující fibrilací síní přítomna signifikantně větší levá síň (51,2 vs. 46,6 mm) a významnější trikuspidální regurgitace (2,3/4 st. vs. 1,4/4 st.). U nemocných s permanentní fibrilací síní byla také statisticky významně častější chirurgie mitrální chlopně. Operace byla provedena v období 1/2005 až 7/2006 pomocí flexibilní kryosondy využívající argonový chladící systém. Sinusový rytmus byl při dimisi, za 1, 3,5 a 6 měsíců od operace statisticky významně častější u nemocných s předoperačně přítomnou paroxyzmální a perzistující fibrilací síní oproti permanentní (90,5–96,3 % vs. 50–65,9 %), po 12 měsících byl patrný trend ve prospěch paroxyzmální a perzistující fibrilace síní (84,6 % vs. 63,3 %). Kaplanova–Meierova analýza ukázala 79,4 % „freedom from atrial fibrillation” po 12 měsících od operace. Statisticky významnými negativními prediktory z pohledu udržení sinusového rytmu byly velikost levé síně a trvání fibrilace síní před operací. Implantace kardiostimulátoru v pooperačním období byla nutná u 4 (9,3 %) pacientů. Ischemická cévní mozková příhoda se vyskytla u 5 (5,3 %) nemocných. Třicetidenní mortalita je 12,8 % (12 úmrtí).
Závěry.
Perioperační ablace fibrilace síní využívající kryoenergii je efektivní léčebná metoda umožňující u relativně vysokého procenta nemocných obnovit a udržet sinusový rytmus. Negativními predikčními faktory úspěchu procedury se jeví velikost levé síně a trvání fibrilace síní před operací. Tato nefarmakologická léčebná metoda by měla být rutinně užívána u pacientů s fibrilací síní indikovaných ke kardiochirurgickému zákroku.
Klíčová slova:
fibrilace síní, maze procedura, kryoablace, chirurgická léčba arytmií.
Effect of Surgical Treatment of Atrial Fibrillation on the Attainment and Maintenance of Sinus Rhythm in Patients Undergoing Concomitant Cardiac Surgery – Short-term Results
Background.
Atrial fibrillation is the most frequent sustained arrhythmia. It is associated with higher morbidity and mortality of patients. Cryoablation was introduced to the current practise in cardiac surgery as a non – pharmacological method of therapy of atrial fibrillation. The aim of the study was to assess the effect of surgical ablation of atrial fibrillation on the attainment and maintenance of sinus rhythm in patients undergoing concomitant cardiac surgery.
Methods and Results.
Ninety four consecutive patients with atrial fibrillation (paroxysmal, persistent or permanent) were followed up prospectivelly. The mean age was 67.8 years; there were 39 (41.5 %) women in the study group. Forty two patients (44.7 %) had paroxysmal or persistent atrial fibrillation and 52 (55.3 %) of them had permanent atrial fibrillation before surgery. Patients with permanent atrial fibrillation had significantly bigger preoperative left atrial diameter (51.2 versus 46.6 mm) and more severe tricuspid regurgitation (grade 2.3/4 versus grade 1.4/4) compared to the group with paroxysmal and persistent atrial fibrillation. Mitral valve surgery was significantly more frequent in patients with permanent atrial fibrillation too. Operations were performed between January 2005 and July 2006 using flexible argon-based cryoablative device. Sinus rhythm was achieved statistically significantly more frequently in patients with preoperative paroxysmal and persistent atrial fibrillation in comparison with patients with permanent atrial fibrillation – at discharge, 1, 3.5 and 6 months after operation (90.5–96.3 % versus 50–65.9 %). At 12 months it was only statistical trend (84.6 % versus 63.3 %). Kaplan–Meier vyvianalysis demonstrated a 79.4 % freedom from atrial fibrillation at 12 months. Preoperative atrial size and duration of atrial fibrillation were the most significant negative predictors of maintenance of sinus rhythm. Four patients (9.3 %) required postoperative permanent pacemaker placement. Ischemic stroke occured in 5 (5.3 %) patients. Thirty-day motality was 12.9 % (12 patients).
Conclusions.
Perioperative ablation of atrial fibrillation using cryoenergy is effective therapeutic method for restoring and maintenance of sinus rhythm in relatively high proportion of patients. The most significant predictors of late recurrence are preoperative atrial size and duration of atrial fibrillation. This non – pharmacological method should be routinely used in patients undergoing concomitant cardiac surgery.
Key words:
atrial fibrillation, maze procedure, cryoablation, arrhythmia surgery.
Autoři:
M. Kolek; R. Brát
Působiště autorů:
Kardiochirurgické centrum FN, Ostrava
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2007; 146: 383-392
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující setrvalá arytmie. Její přítomnost je doprovázena vyšší morbiditou a mortalitou nemocných. V současné kardiochirurgické klinické praxi je zavedena nefarmakologická metoda terapie – kryoablace fibrilace síní. Cílem práce bylo posouzení efektu chirurgické ablace fibrilace síní na dosažení a udržení sinusového rytmu u nemocných podstupujících kardiochirurgický výkon prováděný primárně z jiné indikace.
Metody a výsledky.
Prospektivně sledovaný soubor tvořilo 94 po sobě jdoucích nemocných s fibrilací síní (paroxyzmální, perzistující nebo permanentní), průměrného věku 67,8 let, žen bylo 39 (41,5 %). Čtyřicet dva pacientů (44,7 %) mělo před operací paroxyzmální nebo perzistující a 52 (55,3 %) permanentní fibrilaci síní. U nemocných s permanentní fibrilací síní byla oproti skupině s paroxyzmální a perzistující fibrilací síní přítomna signifikantně větší levá síň (51,2 vs. 46,6 mm) a významnější trikuspidální regurgitace (2,3/4 st. vs. 1,4/4 st.). U nemocných s permanentní fibrilací síní byla také statisticky významně častější chirurgie mitrální chlopně. Operace byla provedena v období 1/2005 až 7/2006 pomocí flexibilní kryosondy využívající argonový chladící systém. Sinusový rytmus byl při dimisi, za 1, 3,5 a 6 měsíců od operace statisticky významně častější u nemocných s předoperačně přítomnou paroxyzmální a perzistující fibrilací síní oproti permanentní (90,5–96,3 % vs. 50–65,9 %), po 12 měsících byl patrný trend ve prospěch paroxyzmální a perzistující fibrilace síní (84,6 % vs. 63,3 %). Kaplanova–Meierova analýza ukázala 79,4 % „freedom from atrial fibrillation” po 12 měsících od operace. Statisticky významnými negativními prediktory z pohledu udržení sinusového rytmu byly velikost levé síně a trvání fibrilace síní před operací. Implantace kardiostimulátoru v pooperačním období byla nutná u 4 (9,3 %) pacientů. Ischemická cévní mozková příhoda se vyskytla u 5 (5,3 %) nemocných. Třicetidenní mortalita je 12,8 % (12 úmrtí).
Závěry.
Perioperační ablace fibrilace síní využívající kryoenergii je efektivní léčebná metoda umožňující u relativně vysokého procenta nemocných obnovit a udržet sinusový rytmus. Negativními predikčními faktory úspěchu procedury se jeví velikost levé síně a trvání fibrilace síní před operací. Tato nefarmakologická léčebná metoda by měla být rutinně užívána u pacientů s fibrilací síní indikovaných ke kardiochirurgickému zákroku.
Klíčová slova:
fibrilace síní, maze procedura, kryoablace, chirurgická léčba arytmií.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Adjuvantní chemoterapie v léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu
- Indikace k uzávěru perzistujícího foramen ovale u nemocné s plicní hypertenzí a proběhlou paradoxní embolizací
- Rostlinné steroly jako funkční potraviny
- Paracetamol u dětí – nejen lék, ale i jed