Marek Vácha, Radana Königová, Miloš Mauer: Základy moderní lékařské etiky

Kniha Základy moderní lékařské etiky je určena především studentům medicíny. Její četba však nepochybně osloví celou řadu lékařů. Důvod je prostý: Je mimořádná. Zaujme už svým nezvyklým úvodem, ve kterém Marek Vácha nezapře, že je vysoce vzdělaný ve filozofii. V době, kdy dochází k hlubokým proměnám paradigmatu lékařské profese, zcela správně nastoluje otázku, jaká je „identita“, resp. étos současných lékařů a zda je jejich práce zaměstnáním nebo povoláním. Po té už následuje 14 (dále členěných) kapitol, které tematizují některé (a dobře vybrané) problémové okruhy lékařské etiky.

První kapitola má název Úvod do biotiky a jejím obsahem je vymezení etiky k přírodním vědám, stejně tak jako popis postupu při řešení bioetických problémů. Oceňuji také přínosnou pasáž o smyslu seminářů z etiky a o problematice její výuky. Druhá kapitola je teoreticko-filozofická a M. Vácha v ní uvádí základní etické teorie. Ve třetí kapitole se autor věnuje problémům osoby, tj. citlivé otázce, zda existuje rozdíl mezi lidskou bytostí a osobou, či nikoliv. Následně a logicky jsou ve čtvrté kapitole stručně uvedeny základní čtyři principy lékařské etiky. Další tři kapitoly (5., 6. a 7.) napsal psycholog Miloš Mauer a ve shodě se svou profesí je věnoval nejprve utrpení a hledání smyslu v nemoci, principu autonomie a konečně psychologickým aspektům argumentu tzv. kluzkého svahu. Ačkoliv tento pojem zpravidla asociuje problematiku eutanázie, Miloš Mauer uvádí i „běžné“ případy z klinické praxe, kdy se na kluzkém svahu ocitají lidé nejrůznějším způsobem znevýhodnění (třeba právě v důsledku své nemoci), a proto jsou a ze stany zdravotníků odmítáni a opomíjeni.

Autorem osmé kapitoly je opět Marek Vácha, který se v ní popisuje problematiku asistované reprodukce. Neudivuje, že obsahem deváté kapitoly je náročná problematika statusu lidského embrya. V desáté kapitole dominuje problematika embryonálních kmenových buněk, na kterou navazuje jedenáctá kapitola a reprodukčním a terapeutickém klonování. Dvanáctou kapitolu věnoval Marek Vácha aktuální problematice eutanázie. Ke „standardním“ argumentům pro a proti připojil srozumitelný výklad o eutanázii, resp. o její (odmítavé) interpretaci v židovství a křesťanství.

Poslední dvě kapitola jsou z pera Radany Königové, lékařky, která se celoživotně angažuje v oblasti popáleninové medicíny. Ve třinácté kapitole popisuje problémy kvality života po popáleninových úrazech, ve čtrnácté je leitmotivem problém, zda léčit či neléčit, resp. jak léčit těžce nemocné pacienty při hromadných poraněních v rámci katastrof.

Klasický závěr chybí, což ale není na závadu. Ostatně sevřít do několika vět vše, co bylo v knize pojednáno, není ani možné. Zbývá dodat, že za každou kapitolou je uvedena příslušná odborná literatura a na závěr je připojen jmenný a věcný rejstřík.

Publikaci Marka Váchy a jeho spolupracovníků lze vřele doporučit ke studiu zejména těm odborníkům, kteří se profesně věnují takovým činnostem, které jsou z hlediska etiky kontroverzní. Recenzované publikaci přeji úspěch a autorům gratuluji zejména k tomu, že obsahově i terminologicky náročnou problematiku lékařské etiky prezentují přehledně a srozumitelně.

prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc.

Fakulta humanitních studií UK, Praha