Konference Otevřené inovace pro zdraví: strategiedo roku 2020 – Innovahealth v rámci předsednictví Kypru Evropské Unii

Kypr, 11. až 13. října 2012

Ve dnech 11. až 13. října 2012 se na Kypru v rámci kyperského předsednictví EU konala mezinárodní konference Otevřené inovace pro zdraví: strategie do roku 2020 – Innovahealth, kterou spolupořádala Evropská Komise (EK). Cílem konference bylo vytvořit fórum pro otevřenou diskuzi o významu „Open Innovation“ (OI) jako platformě, na níž se budou diskutovat a řešit hlavní problémy v oblasti zdraví v EU s výhledem do roku 2020 a v souladu s připravovaným rámcovým programem EU, HORIZONT 2020. Proto byli pozváni vědečtí pracovníci, zástupci průmyslu, pacientských organizací, ministerstev a investorů, zejména významní představitelé farmaceutického průmyslu a významných evropských iniciativ, jako např. Iniciativy pro inovativní léčiva (IMI), Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) apod.

Konferenci zahájil dr. Stavros Malas, ministr zdravotnictví Kypru přestavením globálních problémů, jímž Evropa v současnosti čelí v oblasti zdraví a biomedicínského výzkumu:

„Velká většina členských států EU čelí širokému spektru zdravotních problémů svých občanů. Evropská strategie 2020 směřuje k „Inovační Unii“, jejímiž hlavními body jsou zlepšení podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací a přenosu inovativních myšlenek do produktů a služeb, které podpoří růst a nové pracovní příležitosti.“

Následovaly krátké projevy eurokomisařů; Maire Geoghean Qiunnové, eurokomisařky pro výzkum a inovace a Johna Dalli, eurokomisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku.

Maire Geoghegan Quinnová zmínila mimo jiné projekty financované EU v 7. rámcovém programu (7.RP), bylo a je financováno více než 700 výzkumných projektů, s dotací více než 30 bilionů EURO, spolupracuje na nich více než 100 států z celého světa a hlavními tématy vědecko-výzkumných projektů jsou vzácné choroby, traumatické poranění mozku (TBI), výzkum v oblasti rakoviny, kardiovaskulární choroby, diabetes a obezita, apod. M. Quinnová dále uvedla akce a aktivity, které se vztahují k podpoře biomedicínského výzkumu a vývoje v oblasti výchovy a vzdělávání nejen zdravotnických profesionálů, ale i laické veřejnosti a vedou ke zdravému životnímu stylu, zlepšení kvality života nejen formou zlepšené zdravotní péče, ale větší osobní zainteresovanosti a odpovědnosti za „své“ zdraví.

Excelentní biomedicínský výzkum bude významně finančně podporován i v připravovaném rámcovém programu EU na roky 2014–2020, HORIZONT 2020 (H2020), v jehož rámci budou podporovány inovace a investice z privátní sféry. M. Quinnová představila základní rysy H2020: nárůst investic 80 bil EURO v letech 2014–2020 na vědu, výzkum a inovace, program bude jednodušší ve všech aspektech (jako např. příprava a podávání návrhu projektu, zjednodušení finančních schémat, IPR, etických pravidel apod.), počítá se s větší podporou malých a středních podniků. EK bude významně podporovat technologické platformy a iniciativy, jako např. IMI a Evropskou platformu pro klinické testy (European and Developing Countries Clinical Trials Partnership, EDCTP). Mezi priority bude patřit excelence výzkumu, „open access“ publikace, a konkurenceschopnost. Bude významněji stimulovaná účast průmyslu ve výzkumných projektech a podporována další témata jako nové bussiness modely odpovídající „open innovation“, patenty a prototypy. Závěrem M. Quinnová konstatovala, že OI je nejlepší využití stávajících znalostí a inovací v péči o pacienta a biomedicínském výzkumu.

John Dalli zdůraznil, že OI je směrována k široké a vysoce kvalitní péči o pacienty, k využití moderních technologií, udržování kontinuálního inovativního procesu, a je plně inkluzivní, tj. zahrnující všechny možné aktéry: průmysl, občanskou společnost, policy makers, eHealth, personalizovanou medicínu (PM), výživu, výchovu a vzdělávání. Cílem OI je lepší péče pro více občanů EU, narovnat vztahy pacient a poskytovatel zdravotní péče, zabezpečit kontinuitu zdravotní péče pro všechny, podpořit interoperabilní systémy pro výměnu informací, širší a významnější využití eHealth aplikací a nástrojů. V nejbližší době bude prevence chronických chorob významnější ve vztahu ke stárnoucí populaci v celé EU. Bude třeba větší podpora wellbeing, vynaložit další úsilí k omezení kouření, alkoholismu, drog, obezity a významně podpořit zdravou výživu zejména u dětí, EK bude usilovat o větší kontrolu cukrů a solí a aditiv v potravinách a nápojích. EK bude nadále podporovat „společné programové iniciativy (JPI) “More years -better lives“ a“ Healthy ageing“. Cestou inovací se akceleruje proces zlepšení zdraví občanů EU a národní zdravotní systémy a následně evropský systém zdravotní péče.

Poté následoval program rozdělený do workshopů: personalizovaná medicína, preventivní zdraví a wellness, eHealth pro udržitelnou zdravotní péči, výchova a vzdělávání, výživa a zdravotní péče, tvorba otevřeného inovačního ekosystému.

Na workshopu věnovaném personalizované medicíně se představili dva řečníci – Jacky Vonderscher, viceprezident firmy Roche, a Ian Walker, viceprezident firmy Caris Life Sciences.

J. Vonderscher charakterizoval současné pojetí personalizované medicíny (PM). PM je personal healthcare, tedy osobní zdravotní péče. Charakterizoval hlavní aspekty personalizované medicíny; lidé nejsou stejní a stejně nereagují na určitou terapii, léky apod. Jen 50 % stávajících pacientů profituje ze stávající léčby, ale ceny výzkumu, klinických testů a léků dramaticky rostou.

Klíčovými momenty nejbližší budoucnosti jsou stanovit vhodně péči pro každého jednotlivého pacienta s využitím posledních vědeckých poznatků technologií, přístupů a postupů.

J. Vonderscher zmínil významnou bariéru pro lepší přijetí PM veřejností, vhodné a objektivní nasměrování médií, aby zpřístupnila a otevřela pochopitelně problematiku PM nejširší veřejnosti tak, aby byla PM přijímána veřejností mnohem vstřícněji a s větší důvěrou a to v celém procesu PM: od výzkumu a vývoje biomarkerů, sekvenování třetí generace, principy epigenetiky, vstupu farma sektoru do výzkumu a vývoje, a také základní principy farmakogenetiky a farmakogenomiky a stratifikace pacientů.

Potřeby pro nejbližší budoucnost jsou: nový design klinických testů, zavedení, resp. zavádění principů a metod systémové biologie, modelování a simulace, biomarkery, výchova a vzdělávání a nové metody klasifikace a taxonomie nemocí.

Ian Walker se zaměřil na individualizovanou onkologickou léčbu.

Firma Caris Life Sciences se specializuje na výrobu onkologických léků. Individualizovaná léčba rakovin je jedním z příkladů aplikace principů PM v onkologické léčbě. I. Walker uvedl seznam stávajících léků, dnešní léky jsou sice cílené, ale vysoce toxické a tento problém vyřeší přijetí a aplikace principů PM: v současné době se hledají další specifické biomarkery; I. Walker představil přehled cílených terapií za posledních 30 let, za poslední 3 roky nastal významný pokrok, například u malobuněčné rakoviny plic – bylo objeveno mnoho mutací k primární rezistenci, proto je nyní širší škála přístupu k rozhodování o vhodnosti terapie pro každého. Je však potřeba nové taxonomie nemocí, jsou třeba nové nástroje pro rozhodování lékaře jak zvolit vhodnou terapii, např. TI = terapeutický index hodnotící zlepšení stavu pacienta. Individualizovaná péče využívá komplementární technologie, které ne vždy fungují optimálně. Bude třeba se zaměřit na pochopení individualizací rakovin, nové diagnostiky, rostoucí počet cílených terapií, to je stávající problém PM. Zmenšuje se skupina pacientů, kteří nezabírají na žádnou léčbu, a to je pozitivní zpráva.

Situace v USA je daleko před EU, a proto je třeba akcelerovat inovativní přístupy.

Na workshopu věnovaném vzdělávání a výchově, vystoupili

Alastair Benbow, prezident Evropské rady pro výzkum mozku (EBC) a Theodoros Kyprianou z jednotky intenzivní péče všeobecné fakultní nemocnice v Nikózii.

A. Benbow představil EBC jako organizaci, která sdružuje pacienty, profesionály, vědce, průmysl, pacientské organizace apod. Mise organizace je podpořit výzkum v oblasti mozku, zlepšit kvalitu života pacientů s poškozením mozku, a různými formami „brain disorders“. V následující části prezentace se A. Benbow zaměřil na vzdělávací programy, které jsou k dispozici v rámci EU. V prezentaci byly představeny moduly vzdělávání podporované IMI a EK, které jsou k dispozici na webových stránkách IMI, www.imi.europa.eu/#&panel1-2“panel1-2.

A. Benbow představil aktivity EBC na následující období; velkou kampaň zaměřenou na význam výzkumu mozku postupně v Evropě v roce 2014, v Severní Americe v roce 2015 a v Asii v roce 2016, veškeré informace o této iniciativě jsou na stránkách: http://www.ageofthebrain.org/.

T. Kyprianou, situaci ve vzdělávání zhodnotil z pohledu akutní péče. Celkový počet lůžek v nemocnicích (nejen na Kypru) klesá, ale rostou počty lůžek akutní zdravotní péče. Pacient odchází z nemocnice do domácí péče tak rychle, jak je to možné, a je snaha přizpůsobit podmínky domácí péče co nejpodobněji nemocničnímu režimu léčby. K tomu je možné a třeba využívat stávající technologie, počítače a počítačové aplikace, mobilní přístroje přes internet a GSM spojení s lékařem a vzdělávat nejen zdravotní profesionály, ale i pacientovy blízké, kteří o něj v domácím prostředí pečují. Přes tyto možnosti se ale celková péče o pacienty po propuštění v domácí péči nezlepšuje adekvátně.

Nedostatečně využíváme všechny možnosti výchovy a vzdělávání nejen budoucích profesionálů.

Výstupem konference INNOVAHEALTH bude společné prohlášení, které bude předloženo Radě pro konkurenceschopnost a Radě zdravotních ministerstev v prosinci 2012.

Veškeré informace o konferenci jsou uvedeny na webových stránkách konference a kyperského předsednictví: http://www.innovahealth.ws/

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Technologické centrum AV ČR

Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6

e-mail: kinkorova@tc.cz