Profesor Josef Charvát a informatika

Súhrn

Významný internista a endokrinolog profesor Josef Charvát sledoval od počátku také problematiku kybernetiky a počítačů. Ve složité době 50. let 20. století se výrazně podílel na organizaci seminářů a setkávání pracovníků technických i medicínských oborů se zájmem o kybernetiku. Později ve svých knihách pro širokou veřejnost předvídal výrazné uplatnění počítačů v medicíně. Jeho předpovědi jsou poměrně přesné i 50 let od publikování těchto myšlenek.

Klíčová slova:

regulace – kybernetika – informatika – biologické systémy – počítače v medicíně

Věnováno 125. výročí narození prof. MUDr. Josefa Charváta, DrSc.

CHARVÁT A POČÁTKY KYBERNETIKY U NÁS

Profesor Josef Charvát byl především významným internistou a je pokládán za zakladatele endokrinologie a často také imunologie. Velmi zajímavý je ovšem i jeho vztah k informatice a kybernetice. V tomto případě může být pokládán také za spoluzakladatele oboru u nás.

Kořeny kybernetiky jako nauky o řízení a zpětných vazbách lze hledat hluboko do minulosti, např. až k teorii tzv. Turingova stroje – teoretického modelu počítače zapisujícího si úkony na nekonečnou pásku a provádějícího jednotlivé operace.

Rozvoj oboru je však spojen především s rozvojem počítačových technologií za 2. světové války a za zakladatele oboru je pokládán Američan Norbert Wiener. Syntetizující Wienerova kniha o kybernetice byla vydaná ve Spojených státech amerických v roce 1948.

Jak uvádí Zdeněk Wünsch (1), již v roce 1949 přednášel profesor Charvát o kybernetice a publikoval o ní stať v Biologických listech. Na Charvátově 3. interní klinice se scházeli zájemci o kybernetiku, mimo jiné psychiatr profesor Vladimír Vondráček a ředitel nově vzniklého Ústavu matematických strojů docent Antonín Svoboda (po emigraci jedna z významných osobností světové informatiky, která je zmiňována v každé knize o historii informatiky ve světě). Charvát obohacoval problematiku řízení o aspekt biomedicínský, tedy nauku o řízení v živých organismech. Po mnoha seminářích na 3. interní klinice se základ Kybernetické společnosti (založené až v roce 1966), tzv. kybernetický kroužek, přesunul v 50. letech na psychiatrickou kliniku profesora Vondráčka – velkého přítele Josefa Charváta. Zde vzniklo biokybernetické oddělení docenta Zdeňka Wünsche, které se později přesunulo do fyziologického ústavu na Albertově.

Toto vše se odehrávalo v době, kdy kybernetika byla označována jako buržoazní pavěda. Například český překlad Wienerovy knihy „Kybernetika a společnost“, vydaný Čs. akademií věd v roce 1963 (2), byl opatřen úvodním slovem filozofa Arnošta Kolmana – s vysvětlujícím komentářem z hlediska marxismu. V něm mimo jiné píše: „Wiener jako příslušník americké buržoazní inteligence trpí onou rozštěpeností, polovičatostí a eklektičností názorů, která je charakteristická pro tuto společenskou skupinu. Protože je nucen prodávat plody svého myšlení, nemůže jako vědec vstoupit proti řádu, který otravuje rozum a vědění.“

Wiener byl profesorem kalifornské techniky a synem profesora slavistiky na Harvardově univerzitě. Do Prahy rád jezdil a setkával se i s Charvátem, Wünschem a dalšími zakladateli kybernetiky u nás. V této těžké době profesor Charvát plně podpořil rozvoj kybernetiky a ustavení tzv. hlavní problémové komise pro lékařskou kybernetiku při ministerstvu zdravotnictví. Nechybělo mnoho a byl vytvořen komplexní zdravotnický informační systém. Projekt však byl zastaven v roce 1969. Je zajímavé, že to je přesně doba, kdy vznikaly nejstarší evropské nemocniční informační systémy v Ženevě a ve Vídni. Tak progresivní byly myšlenky Josefa Charváta a dalších zakladatelů informatiky u nás.

CHARVÁTOVY ÚVAHY, JAK POČÍTAČE ZMĚNÍ MEDICÍNU A SVĚT

Jak je známo, vydal profesor Charvát dvě knihy pro širokou veřejnost shrnující jeho názory na svět a vývoj společnosti (3, 4). V nich lze nalézt mnoho myšlenek o počítačích a kybernetice či – jak se později začalo říkat – informatice. Charvát kvalifikovaně předvídá, jak budou počítače ovlivňovat medicínu a svět. Uveďme několik citací. V roce 1969 například píše: „Pozoruhodnou vlastností živých systémů je jejich vnitřní řízení. V živé hmotě najdeme hierarchii supersystémů, systémů a subsystémů. Jde o výsledek složité interakce všeho se vším, která vyústí v reakci celku.“ Zdůrazňuje zde význam zpětných vazeb v organismu, V dalším textu varuje: „V našem století se udály nejúžasnější vědecké, technické a společenské objevy a změny, jaké lidstvo, kdy poznalo. Technika změnila nejen naše vědění, ale i naše myšlení a systém našich hodnot. Až dosud jsme v kritické periodě v trojnásobné revoluci. Kybernetizace hrozí, že z člověka udělá sluhu své vlastí technologie.“

V roce 1974 pak píše další stať nazvanou „Počítače a medicína“ (4): „Samočinné počítače jsou pokusem o sestrojení umělé inteligence. [...] Moderní počítač není tedy dosud není modelem lidského mozku, ale snad jím jednou bude.“ [...] Až donedávna neužívalo vědecké myšlení v biologii matematických teorií. Nyní se však biologie začíná matematizovat. Matematika je nástroj symboliky, a měla by se tedy hodit nejen k vyjadřování senzorických a motorických funkcí ústředního nervstva, ale i jeho nejvyšší symbolické a abstraktní činnosti. [...] Pro medicínu budou počítače velkým přínosem. Kromě čtení křivek lze do počítače vpravit různá data laboratorní a klinická. Lékař může zahájit s počítačem dialog. [...] Jak budou nemocní přijímat například ztrátu soukromí a důvěrnosti, když budou jejich údaje vloženy do paměťové banky. [...] Není třeba zdůraznit, jak mnoho pomohou počítače veřejnému zdravotnictví a evidenci vědeckého písemnictví.“

CO BY ŘEKL PROF. CHARVÁT DNEŠNÍMU ROZVOJI LÉKAŘSKÉ INFORMATIKY?

Po smrti profesora Charváta v roce 1984 došlo k velkému rozvoji zejména počítačové podpory zobrazovacích metod a rozvoji rozsáhlých zdravotnických informačních systémů. Počítače a počítačové sítě začaly výrazně podporovat pracovní činnosti lékařů i dalších zdravotnických pracovníků. Charvát podobně jako jeho další současníci měl trochu naivní představu o umělé inteligenci a náhradě práce lékaře počítačem.

Nemohl ovšem tušit, že dojde k obrovskému rozvoji komunikačních technologií – tedy například sítí a mobilních telefonů – a že bude velmi snadné poskytnout lékaři zpracovaná data a poslat mu je kamkoliv na dálku a lékař sám rozhodne o dalším postupu.

Možná, jak vyplývá z výše uvedeného, trochu tušil, že člověk zůstane pro rozhodování v medicíně nakonec tím nejdůležitějším a že informatika mu dodá především podklady pro rozhodování. Také trochu tušil, že rozvoj informačních technologií přinese i negativa, například odcizení lékaře pacientovi, jež známe z dnešních ordinací, kde je tendence dívat se se do počítače a nepodívat se ani na pacienta (5).

Tušil, jak důležité budou informační systémy ve veřejném zdravotnictví, jak tomu bylo například nyní v době kovidové, kdy e-recepty a e-neschopenky zabránily zbytečným kontaktům a zachránily mnoho lidských životů. Možná i tušil, jaké nastanou problémy s výpočetními odděleními nemocnic a programátory, kdy chudší zdravotnictví nemá na programátorské a servisní kvality obvyklé třeba v bankovnictví.

I když Charvát psal hodně o stresu, nemohl předvídat stres, jaký nastává při plné čekárně a pomalé pomoci s výpočetní technikou, nebo problémy se systémy, které naprogramoval někdo, kdo nikdy nebyl v ordinaci a neví, co je potřeba. A že zdravotníci pak budou zbytečně klikat desítky let, než dojde k úpravě programů.

Možná i tušil, že se informatika v nemocnicích trochu vymkne kontrole a jak snadno bude odvádět prostředky ze zdravotnických zařízení. Zcela jistě ale pochopil, že informatika opravdu medicínu změní a zefektivní. V jeho knihách, lze vyčíst skoro všechno, co se 40 let po jeho smrti medicíně stalo nejen v informatice.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA

3. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN

U Nemocnice 1, 128 08  Praha 2

e-mail: stepan.svacina@lf1.cuni.cz