Časná mateřská a neonatální morbiditapo spontánním a operativním vaginálnímporodu

Cíl studie:
Vyhodnocení časné mateřské a neonatální morbidity po spontánním porodu, porodu perforcipem a per vakuumextractionem.Typ studie: Retrospektivní klinická studie.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinikaFN LF UniverzityPalackého, Olomouc.Metodika: V období od ledna 1995 do září 2000 porodilo na olomoucké klinice 8196 rodiček. 6321porodů bylo spontánních, 183 per forcipem a 217 per vakuumextractionem. Porody operativnívytvořily studovanou skupinu, kontrolní skupinu tvořilo 200 rodiček se spontánním porodem,vybraných náhodným výběrem. Časnou mateřskou morbiditu jsme hodnotili podle následujícíchparametrů: ruptury hráze III. stupně, délka hospitalizace, průměrná krevní ztráta, potřeba analgetik,dehiscence epiziotomie s resuturou, febrilie, podání antibiotik. V případě neonatální morbiditybyl hodnocen výskyt kefalhematomu, hyperbilirubinémie, délka hospitalizace, pH pupečníkovékrve, skóre dle Apgarové, gestační věk, porodní hmotnost a výskyt krvácení do CNS a sítnice.Zjištěné rozdíly v jednotlivých skupinách byly statisticky vyhodnoceny.Výsledky: Ve srovnání s porody operativními mají spontánní porody nižší mateřskou morbidituu většiny sledovaných parametrů. Porody per vakuum extractionem vykazují nižší výskyt mateřskýchperipartálních komplikací než porody per forcipem. Statisticky průkazné rozdíly jsou všakjen u ruptur hráze III. stupně a u nutnosti podání antibiotik a analgetik. V případě neonatálnímorbidity představuje užití vakuumextrakce vyšší riziko vzniku kefalhematomu (p=0,0051) a delšíhospitalizace v porovnání s forcepsem. Závěr: Z hlediska časné mateřské morbidity se jeví porod vakuumextraktoremvýhodnější než porodklešťový. Avšak použití vakuumextraktoru na druhé straně výrazně zvyšuje riziko vzniku kefalhematomu.

Klíčová slova:

Early Maternal and Neonatal Morbidity afterSpontaneous and Assisted Vaginal Delivery

Objective:
To evaluate the differences in early maternal and neonatal morbidity after spontaneousdelivery, forceps delivery and vacuumextraction.Design: Retrospective clinical study.Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital, Palacký University,Olomouc.Methods: The database of 8196 deliveries at our department in the time period from January 1995till September 2000 revealed 183 of forceps deliveries and 217 of vacuumextractions. The controlgroup included 200 randomly selected parturients with spontaneous vaginal delivery. The earlymaternal morbidity was evaluated according to the following parameters: perineal tears of the IIIrd+ IVth degree, duration of hospitalization, average blood loss, the need of analgetics, dehiscence ofepisiotomy requiring resuture, febrilies and administration of antibiotics. The early neonatalmorbidity evaluation was based on the incidence of cephalhematomas, the incidence of hyperbilirubinaemia,duration of hospitalization, signs of fetal hypoxia (pH, Apgar score), gestational age,birthweight and the presence of intracranial and retinal bleeding. The statistical significance of thedifferences in the frequency of the above parameters was evaluated.Results: Spontaneous deliveries were associated with lower maternal morbidity according to themost of studied parameteres. Vacuumextraction had a lower frequency of maternal postpartumcomplications compared to forceps deliveries. Statistically valid differences were however foundonly at perineal tears of the IIIrd + IVth degree and at administration of analgetic and antibiotics.The use of vacuumextraction seems to be connected with a higher risk of cephalhematomas(p=0.0051) and longer duration of hospitalization.Conclusions: From the point of view of early maternal morbidity the assisted vaginal delivery byvacuumextraction gives better results than by forceps. However vacuumextraction increasis therisk of cephalhematomas at newborn.

Key words:
earlymaternal and neonatalmorbidity, spontaneous delivery, forceps, vacuumextraction

Autoři: T. Kilián ¹; Milan Kudela ¹ ; M. Procházka ¹; M. Větr ¹; J. Hálek ²
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika LF UP a FN Olomouc, přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc. 2Novorozenecké oddělení LF UP a FN Olomouc, přednosta prim. MUDr. L. Kantor ¹
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2003; (4): 227-231
Kategorie: Články