Da Vinci robotická chirurgie v gynekologické onkolo...

Da Vinci robotická chirurgie v gynekologické onkologii: kritické hodnocení úvodních zkušeností

Cíl studie:
Účelem studie bylo hodnocení výhod a nevýhod roboticky asistované operační techniky v gynekologické onkologii, a to z hlediska proveditelnosti, bezpečnosti, délky operací a ekonomických parametrů.

Typ studie:
Prospektivní, analyzující operační zkušenosti u 10 pacientek operovaných pro gynekologickou malignitu, adnexální tumory nebo indikovaných pro operační zákrok používaný jako součást rozsáhlejších onkologických výkonů.

Místo studie:
Oddělení gynekologie a minimálně invazivní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha.

Metodika:
Byl použit operační robotický telemanipulační systém Da Vinci (Intuitive Surgical, inc., USA), který se skládal z operačních ramen, operační ovládací konzole a konvenčního monitoru. Od zakoupení robota v listopadu 2005 bylo v období 2/2006 – 9/2006 prospektivně operováno 10 pacientek z výše uvedených indikací. Dvě pacientky s časným invazivním karcinomem děložního čípku, dvě pro karcinom in situ děložního čípku (CIS), jedna pacientka podstoupila roboticky asistovanou vaginální hysterektomii s adnexektomií jako součást léčby karcinomu prsu, tři pacientky byly operovány pro komplexní solidně cystické tumory ovaria, dvě pacientky podstoupily roboticky asistovanou operaci pro symptomatickou atypickou glandulární hyperplazii endometria. Provedené výkony zahrnovaly totální robotickou hysterektomii, roboticky asistovanou vaginální radikální trachelektomii s pánevní lymfadenektomií, roboticky asistovanou vaginální hysterektomii s adnexektomií a roboticky asistovanou jednostrannou adnexektomii. U dvou pacientek byla nutná rozsáhlá adheziolýza. Průměrný věk pacientek byl 52 let (rozmezí 32 – 58 let). 30 % pacientek mělo v anamnéze předchozí laparotomii.

Výsledky:
Všechny operace byly úspěšně dokončeny pomocí Da Vinci robotického systému bez nutnosti definitivní konverze na laparotomii nebo laparoskopii. U dvou pacientek jsme museli dočasně v určité fázi operace přejít na laparoskopický přístup. U tří operací jsme zaznamenali technické selhání robota vyžadující změnu nastavení parametrů. V porovnání s nám známými průměrnými celkovými časy u stejných výkonů laparoskopických v témže roce byly časy u výkonů robotických signifikantně delší, a to v průměru o 59 %, což představuje u některých operací až trojnásobnou délku srovnatelných časů. U žádné pacientky nebyla nutná pooperační revize. Náklady na jednu operaci jsou zhruba desetinásobné v porovnání s tímtéž laparoskopickým výkonem.

Závěr:
Naše počáteční zkušenosti ukazují, že gynekologické operace, včetně onkologických, jsou Da Vinci robotickým systémem proveditelné a relativně bezpečné. Uzavíráme, že systém vyžaduje dlouhé montážní a demontážní časy a má v současnosti technické nedostatky. Mohutnost systému vyžaduje speciální operační sály. Náklady jsou neadekvátně vysoké. Vzhledem k výše uvedenému, robotický systém v současnosti v gynekologické a břišní chirurgii nepředstavuje reálnou alternativu laparoskopie a pacientkám neposkytuje žádnou evidentní výhodu. Jeho použití v každodenní chirurgické praxi v gynekologické onkologické operativě a gynekologické a břišní chirurgii všeobecně, není možno obhájit.

Klíčová slova:
Da Vinci robotická chirurgie, onkologie, laparoskopie

Da Vinci Robotic Surgery in Gynaecological Oncology: a Critical Interim Appraisal

Objective:
Benefit evaluation of robot-assisted surgery in gynecological oncology. The parameters observed were feasibility, safety, overal surgery length and economic aspects.

Design:
Prospective study analysing our experience in 10 patients operated due to gynaecological malignancy, adnexal tumors or planned for the procedure used as a part of extensive oncological surgery.

Settings:
Department of Gynecology and Minimally Invasive Surgery Na Homolce Hospital, Prague.

Methods:
The surgeries were performed with Da Vinci robotic system (Intuitive Surgical, inc., USA) including surgeon’s console with stereoscopic viewer with hand and foot controls. The second component of the system was In Site vision system with 3D 12 mm endoscope. The third part comprised of 3 telerobotic arms with Endowrist instruments. From 2/2006 to 9/2006 10 patients were operated upon. 2 patients with early invasive cervical cancer, 2 patients with cervical cancer in situ (CIS), 3 patients with complex ovarian tumors, 2 patients with symptomatic atypical endometrial glandular hyperplasia and 1 patient underwent necessary gynecological surgery as a part of oncological treatment of breast cancer. The range of surgery included Total robotic hysterectomy, Robot-assisted vaginal hysterectomy with adnexectomy and frozen section, Robot-assisted radical vaginal trachelectomy with pelvic lymphadenectomy and unilateral adnexectomy with frozen section. The average age of patients was 52 years (range 32 – 58 years). 30% of patients had a previous laparotomy in their history.

Results:
All procedures were finished with robot-assisted system. In 2 patients a temporary conversion to laparoscopy was made. In 3 patients a technical fault of the robotic system was noticed. This was corrected during the surgery. The overal surgery time was significantly longer (29 hours for robotassisted versus 12 hours for laparoscopy). This represented operation time increase of 59 % in comparison to identical laparoscopic procedures in our department in 2006. This was caused by lengthy assembly and disassembly time of the robotic system. No patients experienced any peroperative or postoperative comlications. The costs in our setting were approximately 10times higher in comparison to laparoscopy.

Conclusion:
Our preliminary experience shows that Robot-assisted surgery is comparable to the standard laparoscopic procedure in terms of feasibility and outcome, but costs are considerably higher owing to longer operating time and the use of more expensive instruments. A major limitation is the lack of a large operation field. The enormous costs and the lack of appropriate instruments can be a major problem in the further expansion of robotic surgery. The use of robotic system in gynecologic oncologic surgery and in abdominal surgery in general offers, at this stage, no relevant benefit and thus is not justified. Clinical data demonstrating improved outcomes are so far lacking for robotic surgical application within the abdomen.

Key words:
Da Vinci robotic surgery, oncology, laparoscopy

Souhrn

Cíl studie:
Účelem studie bylo hodnocení výhod a nevýhod roboticky asistované operační techniky v gynekologické onkologii, a to z hlediska proveditelnosti, bezpečnosti, délky operací a ekonomických parametrů.

Typ studie:
Prospektivní, analyzující operační zkušenosti u 10 pacientek operovaných pro gynekologickou malignitu, adnexální tumory nebo indikovaných pro operační zákrok používaný jako součást rozsáhlejších onkologických výkonů.

Místo studie:
Oddělení gynekologie a minimálně invazivní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha.

Metodika:
Byl použit operační robotický telemanipulační systém Da Vinci (Intuitive Surgical, inc., USA), který se skládal z operačních ramen, operační ovládací konzole a konvenčního monitoru. Od zakoupení robota v listopadu 2005 bylo v období 2/2006 – 9/2006 prospektivně operováno 10 pacientek z výše uvedených indikací. Dvě pacientky s časným invazivním karcinomem děložního čípku, dvě pro karcinom in situ děložního čípku (CIS), jedna pacientka podstoupila roboticky asistovanou vaginální hysterektomii s adnexektomií jako součást léčby karcinomu prsu, tři pacientky byly operovány pro komplexní solidně cystické tumory ovaria, dvě pacientky podstoupily roboticky asistovanou operaci pro symptomatickou atypickou glandulární hyperplazii endometria. Provedené výkony zahrnovaly totální robotickou hysterektomii, roboticky asistovanou vaginální radikální trachelektomii s pánevní lymfadenektomií, roboticky asistovanou vaginální hysterektomii s adnexektomií a roboticky asistovanou jednostrannou adnexektomii. U dvou pacientek byla nutná rozsáhlá adheziolýza. Průměrný věk pacientek byl 52 let (rozmezí 32 – 58 let). 30 % pacientek mělo v anamnéze předchozí laparotomii.

Výsledky:
Všechny operace byly úspěšně dokončeny pomocí Da Vinci robotického systému bez nutnosti definitivní konverze na laparotomii nebo laparoskopii. U dvou pacientek jsme museli dočasně v určité fázi operace přejít na laparoskopický přístup. U tří operací jsme zaznamenali technické selhání robota vyžadující změnu nastavení parametrů. V porovnání s nám známými průměrnými celkovými časy u stejných výkonů laparoskopických v témže roce byly časy u výkonů robotických signifikantně delší, a to v průměru o 59 %, což představuje u některých operací až trojnásobnou délku srovnatelných časů. U žádné pacientky nebyla nutná pooperační revize. Náklady na jednu operaci jsou zhruba desetinásobné v porovnání s tímtéž laparoskopickým výkonem.

Závěr:
Naše počáteční zkušenosti ukazují, že gynekologické operace, včetně onkologických, jsou Da Vinci robotickým systémem proveditelné a relativně bezpečné. Uzavíráme, že systém vyžaduje dlouhé montážní a demontážní časy a má v současnosti technické nedostatky. Mohutnost systému vyžaduje speciální operační sály. Náklady jsou neadekvátně vysoké. Vzhledem k výše uvedenému, robotický systém v současnosti v gynekologické a břišní chirurgii nepředstavuje reálnou alternativu laparoskopie a pacientkám neposkytuje žádnou evidentní výhodu. Jeho použití v každodenní chirurgické praxi v gynekologické onkologické operativě a gynekologické a břišní chirurgii všeobecně, není možno obhájit.

Klíčová slova:
Da Vinci robotická chirurgie, onkologie, laparoskopie

Da Vinci robotická chirurgie v gynekologické onkologii: kritické hodnocení úvodních zkušeností

Souhrn

Štítky

Česká gynekologie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz