Diagnostika a léčba akutního peripartálního život ohrožujícího krvácení – doporučený postup
Autoři:
Pracovní Skupina V Abecedním Pořadí Bez Titulů:; Binder; Cvachovec; Černý; Dulíček; Feyereisl; Kvasnička; Měchurová; Penka; Roztočil; Salaj; Seidlová; Ševčík; Valenta
Působiště autorů:
Česká hematologická společnost
; Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP
; Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
; Česká společnost intenzivní medicíny
; Česká společnost pro trombózu a hemostázu
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2008; 73(6): 377-379
I. Definice
Život ohrožující krvácení (ŽOK) definujeme jako:
- ztrátu jednoho celého krevního objemu během 24 hodin,
- ztrátu 50 % krevního objemu během 3 hodin,
- krevní ztrátu narůstající rychlostí 150 ml/min.
Za závažnou krevní ztrátu, která může rodičku ohrozit, budeme tedy považovat akutní krevní ztrátu 1500 ml a více.
II. Etiologie peripartálního krvácení
Porodnické krvácení rozdělujeme podle doby jeho vzniku. Antepartální a intrapartální krvácení jsou definována jako krvácení po 24. gestačním týdnu až do vlastního porodu plodu. Postpartální krvácení rozdělujeme na primární, které se objeví do 24 hodin po porodu, a sekundární, které se objevuje po 24 hodinách po porodu do konce šestinedělí. Nejčastějšími příčinami antenatálního a intrapartálního krvácení jsou abrupce placenty, placenta previa a děložní ruptury. Nejčastější příčinou postpartálního krvácení je děložní atonie následovaná porodními poraněními. Mezi častější příčiny ŽOK je třeba v porodnictví řadit diseminovanou intravaskulární koagulaci (DIC), která může sekundárně komplikovat krom uvedených stavů těžkou preeklampsii, HELLP syndrom, a která vždy provází embolii plodovou vodou.
III. Organizační opatření
- V každém porodnickém zařízení by na porodním sále měly být k dispozici diagnosticko-léčebné postupy řešení nejzávažnějších stavů a tzv. krizový plán.
- Jednotlivé medicínské kroky řídí a koordinuje jeden, obvykle vedoucí pracovník (vedoucí lékař porodního sálu, vedoucí služby).
- Nezbytná je dokumentace události (léčebné úkony, podané léky a přípravky) ve faktické a časové rovině.
IV. Diagnosticko-léčebný postup
1. Stanovení diagnózyRychlé stanovení diagnózy je základním kamenem úspěšné léčby.
Lokalizace zdroje krvácení:
- vyšetřením v zrcadlech,
- palpačním bimanuálním vyšetřením,
- UZ vyšetřením.
2. Neodkladné kroky po stanovení diagnózy
V léčbě se snažíme využít všech dostupných metod k zachování reprodukčních funkcí ženy bez toho, že bychom ženu ohrozili bezprostředně na životě.
Řešení ŽOK vyžaduje koordinovaný multidisciplinární přístup (porodník, anesteziolog, hematolog).
2.1. Bezprostřední léčebná opatření Prioritou je obnovení a udržení adekvátní tkáňové perfúze s urychleným souběžným odstraňováním příčiny krvácení.
- zajištění 2 periferních žilních vstupů (kanyly 14G),
- inhalace kyslíku, při obluzeném vědomí včasná intubace,
- odběr vzorku krve pro laboratorní vyšetření: krevní skupiny, k objednání 4 TU koncentrátu erytrocytů a 4–6 TU ČZP, stanovení KO, koagulačních parametrů [PT, aPTT, (TT), fibrinogen, AT III, D-dimery], základní biochemie včetně elektrolytů [U, kreatinin, AST, ALT, Na, Cl, K, Ca (ioniz.)], ABR,
- doplnění objemu – iniciálně do 2 000 ml krystaloidů a 1 000 ml koloidů do doby, než budou k dispozici krevní deriváty.
2.2. Odstranění příčiny krvácení
2.2.1. Primárně nechirurgická příčina krvácení (hypotonie děložní),
l. krok
- digitální eventuálně instrumentální revize dutiny děložní,
- uterotonika.
Při neúspěchu
2. krok
- digitální odstranění koagul,
- Bakriho balonkový katétr + tamponáda poševní (odstranit po 12–24 hodinách – tamponádový test),
- uterotonika (selektivní katetrizační embolizace uterinních arterií - pokud je dostupná).
Při neúspěchu ihned!!
3. krok
- chirurgická intervence,
- alternativně,
- postupná devaskularizace dělohy (postupný podvaz arterií dělohy a ovarií),
- B – Lynchova sutura dělohy,
- podvaz arterii iliacae internae.
Na této úrovni je plně legitimní zvážit podání rekombinantního faktoru VIIa (NovoSeven®).
2.2.2. Chirurgická příčina krvácení (ruptura dělohy, krvácení do retroperitonea apod.) Postup je obdobný jako ve 3. kroku při primárně nechirurgické příčině krvácení. V případech poranění lokalizovaném mimo samotnou dělohu, obtížně chirurgicky řešitelném, je metodou první volby podvaz arterií ilicae internae.
V. Indikace k hysterektomii
Hysterektomie u ženy ve fertilním věku je závažným činem, který výrazně ovlivní její další život. K hysterektomii bychom měli přistupovat velmi uvážlivě:
- po vyčerpání všech dostupných léčebných postupů, které vedou k jejímu odvrácení,
- při akutním ohrožení života ženy a nemožnosti využít postupy uvedené v léčebném schématu,
- při devastujícím poranění dělohy,
- při sepsi, jejíž příčinou je sama děloha.
Při řešení ŽOK jsou kontraindikovány metody regionální anestezie (epidurální, spinální). Chirurgické intervence provádíme v i.v. ATB cloně.
VI. Neodkladné kroky při pokračujícím krvácení nebo podezření na rozvíjející se DIC
- Udržení a stabilizace cirkulace energickým doplňováním cirkulujícího objemu případně i užitím vazopresorů.
- Opakovaná laboratorní vyšetření po 2-4 hodinách: KO, koagulace [PT, aPTT, (TT), fibrinogen, AT III, D-dimery], ABR.
- Dle možností pracoviště bed side testy: ACT, TEG, TT PK, v krajním případě doba srážlivosti plné krve (Lee-White).
- Svědčí-li výsledky laboratorních a bed side testů pro konzumpční koagulopatii, krvácení progreduje, tzn. že je reálné nebezpečí z časové prodlevy, lze zvážit podání:
- Heparinu (UFH) bolus 2 500 - 5000 j i.v. a dále pokračovat 5 000 j - 10 000 j/24 hod (dle hmotnosti pacientky) v kontinuální infúzi,
- AT III 1000 j i.v.,
- FBG 2 g i.v. při negativním TT PK (jen pokud se krev vůbec nesráží),
- ČZP 2 TU do doby, než budou k dispozici výsledky laboratoře.
- Následně podle výsledků laboratorních vyšetření svědčících pro DIC léčbu korigujeme:
- při snížení hladiny fibrinogenu pod 0,5 g/l 2 - 4 g fibrinogenu i.v (pokud není k dispozici, je možné podat kryoprecipitát),
- při poklesu trombocytů pod 50 x 109 podat destičkový koncentrát,
- AT III podat opakovaně nebo kontinuálně s cílem udržet aktivitu AT nad 70 % inhibiční aktivity,
- erytrocytární koncentrát podat při hodnotách hematokritu pod 0,20 a Hb pod 70 g/l s přihlédnutím ke klinickému stavu,
- při prodloužení aPTT a PT na l,5násobek normálu a více pokračujeme v podávání čerstvě zmrazené plazmy (20 ml/kg), minimálně 4 TU,
- korekce acidózy - udržet pH nad 7,2,
- úprava iontové dysbalance s ohledem na kalcémii,
- úprava hypotermie,
- při pokračujícím ŽOK (dle definice) podat rFVIIa (NovoSeven®) v dávce 100 - 140 μg/kg i.v. Při přetrvávání krvácení dávku možno za 2-3 hod. opakovat.
Je-li pacientka bezprostředně ohrožena vykrvácením a nelze-li z časového hlediska splnit celý předchozí léčebný postup, je možné podat rFVIIa (NovoSeven®) i mimo schéma (týmové rozhodnutí - porodník, anesteziolog, hematolog).
VII. Apendix
1. Léky ovlivňující děložní tonus a jejich dávkování
Oxytocin
- krátký poločas 30 min,
- 5 IU i.v jako bolus, 10 IU v infúzi (možno opakovat),
- nebo kontinuální infúze 30 IU oxytocin
Ergotaminové alkaloidy
- 1 ampule (0,2 mg) i.v. možno opakovat v 30 min intervalech celkem 3x,
- účinná je i hluboká i.m. aplikace (prodloužený účinek).
15-metyl prostaglandin F2α
- i.m., přímo do děložního svalu,
- dávka 250 μg, možno opakovat po 15 – 90 min, možno až 8x.
Dinoproston (Enzaprost F)
Aplikuje se 5 mg přímo do děložního svalu přísně extravazálně.
Lze podat i v infúzi 500 ml glukózy nebo fyziologického roztoku maximální rychlost infúze by neměla přesáhnout 300 ml/hod., což odpovídá 40 μg dinoprostonu/min.
2. Trombocyty
- předpokládá se, že jeden destičkový koncentrát z aferézy zvýší počet trombocytů o 20–25 x 109,
- kontrola počtu trombocytů je doporučována cca po l hodině po jejich podání.
3. Heparin
- aktivitu podaného heparinu kontrolujeme pomocí aPTT, které by nemělo přesáhnout l,5násobek normy,
- dávka heparinu by neměla přesáhnout 50–100 j/kg/den,
- heparin lze nahradit LMWH i.v. ve stejné dávce.
4. rFVIIa - předpoklady maximálního účinku
- hladina fibrinogenu nad 0,5 g/l,
- Hb nad 60 g/l,
- trombocyty nad 50 x 109/l,
- pH nad 7,2,
- absence hypotermie.
Použité zkratky
ABR – acidobazická rovnováha;
ACT – activated clotting time;
TT PK – trombinový čas plné krve;
TEG – trombelastogram;
FBG – fibrinogen;
ČZP – čerstvá zmrazená plazma;
AT III – antitrombin;
TU – transfuzní jednotka;
LMWH – nízkomolekulární heparin;
UFH – nefrakcionovaný heparin
Zdroje
1. Bouwmeester FW, Bolte AC, van Geijn HP. Pharmacological and Surgical Therapy for Primary Postpartum Hemorrhage. Carrent Pharmaceut Desig 2005;11:759-773.
2. Drife J. Management of primary postpartum hemorrhagie. Br J Obstet Gyncol 1997;104:275-277
3. Moussa HA, Walkinshaw S. Major postpartum haemorrhage. Curr Opin Obstet Gynecol 2001;13:595-603.
4. Shevell T, Malone FD. Mangement of obstetric hemorrhage. Semin Perinatol 2003;27:86-104.
5. Moussa HA, Alfirevic Z. Treatment for primary postpartum haemorrhage (Cochrane Review) In:The Cochrane Library, Issue1,2004.
6. Binder T, Salaj P, Vavřinková B. Hematotologické nemoci a poruchy v porodnictví a gynekologii. 2004 Triton Praha.
7. Wallace N, Hill D. Major Obstetric Haemorrhage. CPD Anaesthesia 2003;5(2):62-66.
8. Price G, Kaplan J, Skowronski G. Use of recombinant factor VIIa to treat life- threatening non- surgical bleeding in postpartum patient. Br J of Anest 2004;93:298-300.
9. Boehlen F, Morales MA,Fontana P, et al. Prolonged treatment of massive postaprtum haemorrhage with recombinant factor VIIa: case report and review of the literature. BJOG 2004;111:284-287.
10. Segal S, Shemesh I,Blumental R, et al. The use of recombinant factor VIIa in severe postpartum hemorrhage. Acta Obstet Gynecol Scand 2004;83:771-772.
11. Macphail S, Tlks K. Massive post-partum haemorhage and management of disseminated intravascular coagulatin. Currnet Obstet Gynecol 2004;14:123-131.
12. Shamsi TS, Hossain N,Soomro N, et al. Use of recombinant Factor VIIa massive Postpartum Haemorrhage: Case Series and Review of Literature. J Pak Med Assoc 2005;55:512-513.
13. Černý V., Blatný J, Dušek L, Brabec P. Podávání rekombinantního aktivovaného faktoru VII v České republice u nemocných bez hemofilie – analýza vybraných údajů z registru UniSeven. Anest Intenziv Med 2005; 6(16):296-315.
14. Dulíček P., Penka M., Binder T.,Unzeitig V.: Návrh antitrombotické profylaxe a péče o trombofilní stavy v gynekologii a porodnictví. Vnitřní lékařství 2006; 52(S1): 58– 40. ISSN 0042-773X.
Štítky
Detská gynekológia Gynekológia a pôrodníctvo Reprodukčná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Česká gynekologie
2008 Číslo 6
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Mýty a fakta ohledně doporučení v těhotenství
- Je „freeze-all“ pro všechny? Odborníci na fertilitu diskutovali na virtuálním summitu
- I „pouhé“ doporučení znamená velkou pomoc. Nasměrujte své pacienty pod křídla Dobrých andělů
Najčítanejšie v tomto čísle
- Problematika interpretace výsledků molekulárně genetických vyšetření se zaměřením na mutace v CFTR genu u mužů s poruchami reprodukce a u dárců/dárkyň gamet
- Opodstatnenosť hysteroskopie v klinickej praxi Analýza 605 výkonov jedného centra
- Klinický význam mikrometastáz karcinomu prsu v sentinelové uzlině
- Závažné postpartální hemoragie a doporučený postup k léčbě