Antikoncepční chování českých žen: Výsledky národního výzkumu

Souhrn

Cíl studie:
Zjistit antikoncepční chování českých žen a postoje k různým formám antikoncepce.

Typ studie:
Reprezentativní.

Metodika:
Anonymní dotazníkový výzkum souboru 1011 českých žen ve věku 15–50 let.

Výsledky:
Více než polovina žen zkoumaného souboru použila při prvním pohlavním styku nějakou antikoncepční metodu. Nejvíce žen použilo při první souloži kondom (41 %), malá část hormonální antikoncepci a přerušovanou soulož. Celkem 80 % českých žen se chrání při pohlavním styku se stálým partnerem, nejčastěji hormonální antikoncepcí (51 %). Šestina žen používá kondom. Užívání antikoncepce nejvíce ovlivňuje faktor věku a náboženství: mladší respondentky vykazují odpovědnější antikoncepční chování při prvním pohlavním styku, se stálým partnerem používají častěji hormonální antikoncepci. Ateistky se častěji při pohlavním styku chrání antikoncepcí a používají častěji hormonální antikoncepci než ženy věřící.

Závěr:
České ženy vykazují odpovědné antikoncepční chování při heterosexuálním pohlavním styku. Výrazný je pak nárůst užívání hormonální antikoncepce.

Klíčová slova:
antikoncepce, postoje, užívání.

ÚVOD

Výzkumy zaměřující se na užívání antikoncepce se shodují v tom, že v posledních dvou desetiletích dochází k nárůstu užívání spolehlivých antikoncepčních metod, především hormonální antikoncepce (což také souvisí s dobrou dostupností těchto prostředků v naší zemi). Odpovědnější antikoncepční chování má pak za následek výrazný pokles umělých potratů – až na úroveň necelé čtvrtiny ve srovnání se situací před rokem 1989.

Prevalence uživatelek antikoncepce je rozdílná v různých zemích. „Vyspělé“ země mají nízkou potratovost a vysokou prevalenci antikoncepce oproti zemím „rozvojovým“. Ovšem různé jsou i výsledky výzkumů v jednotlivých evropských zemích.

V této práci uvádíme výsledky výzkumu antikoncepčního chování českých žen a jejich srovnání s výsledky průzkumů v jiných zemích.

SOUBOR ŽEN A METODIKA

Výzkum byl realizován v rámci širšího výzkumu sexuálních postojů a chování. Metodou řízeného rozhovoru (face-to-face) bylo vyškolenými tazateli specializované demoskopické agentury vyšetřeno celkem 1011 žen v ČR ve věku 15 až 50 let. Soubor respondentek byl reprezentativní pro českou populaci žen podle kritérií věku, velikosti místa bydliště a vzdělání. Sledovali jsme i rozdělení souboru podle kritéria náboženského přesvědčení (věřící-nevěřící). Rozdělení souboru podle věku respondentek je uvedeno v tabulce 1, podle vzdělání v tabulce 2, podle velikosti místa bydliště v tabulce 3 a podle náboženského přesvědčení v tabulce 4.

V rámci výzkumu bylo sledováno několik okruhů problémů. V naší práci se zaměříme na otázky týkající se antikoncepčního chování a postojů k různým formám antikoncepce. Odpovědi respondentek byly získávány individuálně, po jejich ujištění o naprosté důvěrnosti a anonymitě získaných dat. Výsledky byly korelovány pomocí t-testu a z-testu a statisticky významné rozdíly jsou uváděny na hladinách významnosti p = 0,05 a 0,01.

VÝSLEDKY

Ze zkoumaného souboru českých žen celkem 94 % (n = 949) respondentek uvedlo, že již měly pohlavní styk. Uvedené výsledky antikoncepčního chování při prvním pohlavním styku a se stálým partnerem se týkají pouze těchto žen. Nejvíce respondentek, které ještě neměly pohlavní styk, bylo mezi dívkami ve věku 15-19 let (42 %). Postoje k různým formám antikoncepce byly sledovány u všech respondentek (tedy i u těch, které ještě neměly sexuální styk).

1. Antikoncepce použitá při prvním pohlavním styku

Jedna z otázek se týkala druhu antikoncepce, kterou respondentky použily při zahájení partnerského sexuálního života. Výsledky použití antikoncepčních metod uvádíme v tabulce 5.

Z výsledků vyplývá, že více než polovina žen použila při svém prvním pohlavním styku nějakou formu ochrany před nežádoucím otěhotněním. Z antikoncepčních metod při první souloži jednoznačně převládá kondom, malá část žen použila hormonální antikoncepci nebo přerušovanou soulož.

Analyzovali jsme také vliv faktorů, které by mohly použití antikoncepce při první souloži ovlivnit. Hodnotili jsme vliv věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a náboženství. Výsledky tohoto šetření uvádíme v tabulkách 6, 7, 8 a 9.

Z hlediska věkového rozložení souboru jsme zjistili statisticky významné rozdíly (p<0,01) především v tom, že významně více žen nad 30 let nepoužilo při svém prvním pohlavním styku žádnou antikoncepční metodu ve srovnání se ženami z nejmladších věkových skupin. Nejpoužívanější antikoncepční metodou u všech věkových kategorií byl kondom, který ale opět použilo statisticky významně více žen ve věku 15-29 let oproti ženám starším. Stejně tomu bylo i u používání hormonální antikoncepce, která opět převládala v mladších věkových kategoriích.

Při rozdělení jedinců podle dosaženého vzdělání se ukázaly statisticky významné rozdíly (p<0,01) při používání méně spolehlivých antikoncepčních metod, a to přerušovaného pohlavního styku a vypočítávání neplodných dnů. Statisticky významně více žen s vysokoškolským vzděláním využilo přerušovaného pohlavního styku oproti ženám se základním vzděláním. Stejně tak ženy s vysokoškolským vzděláním využily více metody neplodných dnů oproti ženám s ukončeným středoškolským vzděláním.

Vzdělání však hraje významnou pozitivní roli v tom, zda vůbec byla použita při první souloži nějaká ochrana před nežádoucím otěhotněním. Statisticky významné rozdíly (p<0,05) se projevily také vyšším zastoupením respondentek, které nepoužily při svém prvním pohlavním styku žádnou antikoncepční metodu mezi ženami vyučenými nebo s nedokončenou střední školou ve srovnání se ženami s vysokoškolským vzděláním – i když, jak vidíme, jsou to především ženy s vysokoškolským vzděláním, které použily méně spolehlivé metody ochrany.

Z hlediska rozložení souboru podle velikosti místa bydliště jsme statisticky významné rozdíly (p<0,01) zjistili pouze v používání metody neplodných dnů, které využilo více žen z malých sídel do 5000 obyvatel, ve srovnání s respondentkami z velkých měst nad 50 000 obyvatel.

Statisticky významně více věřících žen nepoužilo při svém prvním pohlavním styku žádný druh ochrany (p<0,01). Statisticky významné rozdíly se prokázaly i ve vyšším využití hormonální antikoncepce respondentkami, které se označily za nevěřící.

Výsledky dále ukázaly častější použití kondomu při první souloži u nevěřících žen. I zde je rozdíl statisticky významný (p<0,05).

2. Antikoncepce užívaná se stálým partnerem

Antikoncepční metody, které ženy obvykle používají při heterosexuálním styku, uvádíme v tabulce 10. Do statistického zpracování výsledků byly zařazeny jen ženy, které mají v současnosti partnera (n = 785).

Celkem 80 % žen používá se stálým partnerem nějaký druh ochrany. Nejčastější antikoncepční metodou využívanou při heterosexuálním styku se stálým partnerem je hormonální antikoncepce, kterou potvrdila zhruba polovina žen. Přibližně šestina žen používá se stálým partnerem kondom.

Výsledky používání různých antikoncepčních metod se stálým partnerem podle věkového rozložení, vzdělání, velikosti místa bydliště a náboženství uvádíme v tabulkách 11 až 14.

Statisticky významně více žen z nejstarší kategorie nepoužívá oproti ženám ve věku 15-29 let se svým partnerem žádný druh ochrany (p<0,01). Statisticky významný rozdíl (p<0,05) se projevil i u žen ve věku 30-39 let, které využívají antikoncepčních metod méně, než je tomu u žen mladších.

V užívání hormonální antikoncepce se stálým partnerem se také ukázaly statisticky významné rozdíly (p<0,01). Statisticky významně více žen ve věku 15-29 let používá hormonální antikoncepci oproti ženám ve věku 30-50 let. Používání hormonální antikoncepce klesá s věkem, neboť i mezi nejstaršími věkovými kategoriemi se prokázal statisticky významný rozdíl v používání hormonální antikoncepce (p<0,01).

Dále jsme zjistili vyšší zastoupení starších žen (40‑50), které používají intrauterinní tělísko oproti ženám z mladších věkových kategorií.

Z výsledků vyplývá, že rozdíly související se vzděláním žen jsou v užívání různých antikoncepčních metod ve stálém partnerském vztahu minimální a v tomto srovnání nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly.

Z hlediska rozložení souboru podle velikosti místa bydliště se ukázaly taktéž jen minimální rozdíly. Statisticky významné (p<0,05) se ukázalo pouze využívání metody neplodných dnů, jež je mnohem častější u žen pocházejících z bydliště do 5000 obyvatel oproti ženám ze středně velkých měst.

Celkem 83 % nevěřících žen používá nějaký druh antikoncepce, což je statisticky významně více než u žen věřících (74 %) (p<0,05).

Mezi věřícími a nevěřícími ženami byly zjištěny i jiné statisticky významné rozdíly (p<0,01), z výsledků totiž plyne, že významně více věřících využívá méně spolehlivé metody neplodných dnů a přerušované soulože. Naopak mnohem častější je používání hormonální antikoncepce u ateistek.

3. Postoje k antikoncepci

Na otázku, která se týkala postojů k různým formám antikoncepce, odpovídaly všechny respondentky souboru. Respondentky odpovídaly na následující otázku: Prosím řekněte, kterou z následujících kontracepčních metod byste byla ochotná použít, a kterou byste nikdy nepoužila. Z vyjmenovaných kontracepčních metod respondentky označily ty, které by byly ochotné použít. Jejich odpovědi shrnuje tabulka 15.

Kondom a hormonální antikoncepci by byla ochotná použít většina žen. Necelá polovina žen by použila při pohlavním styku přerušovanou soulož a intrauterinní antikoncepci. Čtvrtina respondentek odpověděla kladně na metodu neplodných dnů. Nejméně žen by svolilo k ženské či mužské sterilizaci.

Antikoncepční metody, které by byly ženy ochotné použít, analyzujeme také podle věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a náboženství. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 16 až 19.

Statisticky významně více žen do 29 let věku oproti ženám ve věku 30-39 let (p<0,01) projevilo ochotu používat kondom. Statisticky významný rozdíl je i mezi ženami ve věku 20-29 let, které by byly ochotné použít kondom, a respondentkami z nejstarší věkové kategorie. I hormonální antikoncepci by užilo statisticky významně více mladších žen (do 29 let věku) oproti ženám ve věku 30-39 let (p<0,05) a ženám nad 40 let (p<0,01). Naprosté odmítnutí hormonální antikoncepce ve všech věkových kategoriích však bylo minimální a pohybovalo se do 4 %.

Intrauterinní antikoncepci by oproti dívkám z nejmladší věkové kategorie použilo statisticky významně více žen starších 20 let (p<0,01). Další statisticky významné rozdíly (p<0,05) se projevily vyšším zastoupením respondentek ve věku 30-39 let, které by použily přerušovaný pohlavní styk, ve srovnání se skupinou žen mladších.

Při rozdělení souboru podle dosaženého vzdělání se rozdíly mezi ženami v ochotě užít daný druh antikoncepce ukázaly jako minimální a statisticky nevýznamné.

Statisticky významné rozdíly se ukázaly především mezi ženami z venkovských oblastí či malých měst do 5000 obyvatel a ženami z velkých měst. Významně více žen pocházejících z obcí do 5000 obyvatel je ochotných používat přerušovanou soulož, neplodné dny, nitroděložní kontracepci i ženskou a mužskou sterilizaci oproti ženám z velkých měst (p<0,01).

Z výsledků dále plyne, že statisticky významně více žen ze středně velkých měst by svolilo k mužské a ženské sterilizaci než ženy z velkých měst (p<0,01). Stejně tak by byly oproti ženám z velkých měst ochotnější použít intrauterinní kontracepci (p<0,05).

Z výsledků plyne, že větší procento věřících žen by použilo při pohlavním styku méně spolehlivé metody ochrany před nechtěným těhotenstvím, a to přerušovanou soulož a neplodné dny (p<0,01).

Naopak statisticky významně více nevěřících žen by bylo ochotných použít při pohlavním styku hormonální (p<0,01) a intrauterinní kontracepci (p<0,05).

Na použití kondomu a ženskou a mužskou sterilizaci se názory věřících a nevěřících respondentek téměř neliší.

DISKUSE

Z historických výzkumů lze jako srovnání použít výzkum Weisse a Zvěřiny [16], podle kterého přes dvě třetiny reprezentativního souboru českých žen nepoužilo při prvním pohlavním styku žádnou z forem ochrany před nežádoucím otěhotněním. U těch žen, které antikoncepci použily, převládala přerušovaná soulož, následovalo použití kondomu. Pouze malá část žen použila hormonální antikoncepci a přibližně stejný počet metodu neplodných dnů. Náš výzkum ukazuje na prudký pokles počtu prvních pohlavních styků bez použití nějaké antikoncepční metody a slabší využití přerušované soulože. Použití kondomu naopak vzrostlo od 90. let při první souloži trojnásobně.

Nejčastější pravidelně užívanou antikoncepční metodou u českých žen byla v 90. letech přerušovaná soulož. Většina respondentek měla alespoň občasnou zkušenost s kondomem, méně pak s hormonální antikoncepcí [16]. Naše data svědčí o velkém nárůstu uživatelek hormonální antikoncepce a taktéž o velkém poklesu žen používajících při heterosexuálním styku kondom a přerušovanou soulož.

Výsledky zde prezentovaného výzkumu ukazují taktéž na odpovědnější antikoncepční chování českých žen i oproti roku 2001 [4] a potvrzují klesající trend v používání intrauterinní antikoncepce [4, 14].

Zajímavá data však přináší i srovnání antikoncepčního chování našich respondentek s obdobnými výzkumy z jiných zemí. Například podle výzkumu Taylora et al. [12] většina britských žen užívá nějaký druh antikoncepce, což je plně srovnatelné s našimi výsledky. V ČR je však více než dvojnásobný počet uživatelek hormonální antikoncepce, používání kondomu je zhruba stejné. V ČR je také mnohem více žen užívajících hormonální antikoncepci, než je tomu i u holandských a západoněmeckých žen [3, 15].

Naše data neodpovídají ani výsledkům tureckého a izraelského výzkumu antikoncepčního chování, ve kterých je mnohem častější používání intrauterinního tělíska [8], v Turecku také přerušované soulože [5].

Výsledky zde prezentovaného výzkumu se spíše shodují s výsledky výzkumu, podle kterého používá orální kontracepci téměř polovina Francouzek [9]. Na rozdíl od ČR je však zde intrauterinní tělísko nejužívanější nehormonální antikoncepcí. Až za ním jsou kondom a místní kontraceptiva [10].

Obyvatelé severních evropských zemí mají tendenci používat efektivnější metody ochrany než obyvatelé jižních evropských zemí [11]. Podle shrnutí údajů OSN, publikovaného na www.unpopulation.org, jsou nejodpovědnějšími uživateli antikoncepce právě severské země. Většina obyvatel severských zemí používá nějakou antikoncepční metodu při pohlavním styku. Tento trend odpovídá zhruba antikoncepčnímu chování v ČR.

Velké množství zahraničních výzkumů se týkalo antikoncepčního chování adolescentů. Přibližně čtvrtina amerických dospívajících nepoužila žádnou ochranu při svém prvním pohlavním styku [1]. Podobný trend v použití kontracepční metody při prvním pohlavním styku byl zjištěn v Itálii [2] a odpovídají mu i výsledky námi prezentovaného výzkumu.

V ČR se ukazuje odpovědnější kontracepční chování, než je tomu např. u polských adolescentů [17]. Podobný trend nízkého použití antikoncepčních metod při posledním pohlavním styku jako u polských adolescentů byl zjištěn i u amerických studentů na bostonských školách [7].

Taktéž u 15-19letých dívek v ČR bylo zjištěno vyšší procento uživatelek hormonální antikoncepce než u stejně starých amerických [6] a 16letých a 17letých britských dívek [12].

Ze sledovaných faktorů, které by mohly ovlivnit použití antikoncepce v heterosexuálním styku, se v našem výzkumu jako velmi významný ukázal faktor věku. Při prvním pohlavním styku i během následujícího pohlavního života vykazují mladší respondentky odpovědnější antikoncepční chování. Mladší ženy užívají více hormonální antikoncepci, starší ženy zase intrauterinní tělísko. Toto reálné chování odráží i postoje k antikoncepci, jež vyplynuly z výsledků výzkumu. Odpovědnější kontracepční chování mladších respondentek zřejmě souvisí s lepší dostupností antikoncepčních metod, než tomu bylo dříve. Důvodem může být také větší informovanost mladších respondentek, která může hrát roli i při rozdělení souboru podle vzdělání. To ukázalo rozdíly jen při prvním pohlavním styku, při kterém se ženy s vysokoškolským vzděláním chovaly nejzodpovědněji a chránily se nejvíce před nechtěným početím. V postojích k jednotlivým kontracepčním metodám se žádné rozdíly podle vzdělání neprojevily.

I z hlediska rozdělení souboru podle velikosti místa bydliště se ukázaly jen minimální rozdíly. Ženy pocházející z bydliště do 5000 obyvatel používají při heterosexuálním styku častěji metodu neplodných dnů. Ženy z malých měst a vesnic uvedly větší ochotu k použití přerušované soulože, neplodných dnů, nitroděložní antikoncepce i ženské a mužské sterilizace oproti ženám z velkých měst. Vzhledem k tomu, že ženy z malých měst a vesnic využívají především metodu neplodných dnů a přerušované soulože, může se jednat o menší dostupnost antikoncepčních metod, slabší informovanost, než je tomu ve velkých městech. Je pravděpodobné, že využívání především přirozených metod kontracepce souvisí s náboženským přesvědčením respondentek.

Náboženství se ukázalo jako faktor, který se jeví společně s věkem z hlediska antikoncepčního chování jako nejvýznamnější. Nevěřící ženy projevují při pohlavním styku odpovědnější antikoncepční chování. Více nevěřících žen využívá hormonální antikoncepci. Ty věřící naopak více spoléhají na přirozené metody ochrany, tedy na metodu výpočtu neplodných dnů a na přerušovanou soulož.

ZÁVĚR

Na základě zjištěných výsledků lze charakterizovat antikoncepční chování českých žen v následujících bodech:

1. Více než polovina českých žen použila při prvním pohlavním styku nějaký způsob ochrany před nežádoucím otěhotněním. Nejčastější metodou byl kondom (41 %). Malá část respondentek použila hormonální antikoncepci (11 %) nebo přerušovanou soulož (9 %).
2. Se stálým partnerem používá 80 % žen nějaký způsob ochrany. Nejčastější používanou metodou je hormonální antikoncepce, kterou uvádí polovina žen. Pětina žen žádnou antikoncepční metodu nepoužívá, přibližně šestina používá kondom.
3. Užívání kontracepce výrazně ovlivňuje faktor věku. U mladších respondentek zaznamenáváme odpovědnější kontracepční chování při první souloži. Zhruba polovina žen ve věku nad 30 let žádnou antikoncepční metodu při svém prvním pohlavním styku nepoužila – u mladších to byla pouze pětina. I se stálým partnerem mladší ženy používají častěji hormonální antikoncepci. U starších respondentek se potvrdilo častější užití intrauterinní antikoncepce.
4. Užívání antikoncepce ovlivňuje i faktor náboženského přesvědčení. Nevěřící ženy se při pohlavním styku častěji chrání před nechtěným početím a používají častěji hormonální antikoncepci. Věřící ženy využívají více metodu neplodných dnů a přerušovanou soulož.

Mgr. Pavlína Gregorová

Sexuologický ústav

1. LF UK a VFN

Apolinářská 4

128 00 Praha 2