Neonatální výsledky u novorozenců nízké porodní hmotnosti v brazilském referenčním centru polikliniky

Cíl:
Tato studie srovnává neonatální výsledky u novorozenců s nízkou porodní hmotností narozených buď císařským řezem, nebo vaginálně.

Typ studie:
Retrospektivní kohortová studie.

Název a sídlo pracoviště:
Maternity of Hospital – Irmandade Santa Casa de Misericórdia de São Paulo, Brazílie.

Metodika:
Analýza zahrnuje živě rozené novorozence z jednočetného těhotenství s porodní váhou <2000 g z období od října 1999 do července 2013. Informace o časném novorozeneckém období, stejně tak jako informace o Apgar skóre v 1. a 5. minutě života byly získány z databáze novorozenecké jednotky intenzivní péče.

Výsledky:
Všech 830 novorozenců bylo zařazeno na základě kritérií pro danou studii. Z celkového počtu 830 narozených dětí se 519 (62,5%) novorozenců narodilo císařským řezem a 311 (37,5%) novorozenců bylo porozeno vaginálně. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve výskytu novorozeneckých komplikací, a to s lepšími výsledky u novorozenců narozených vaginálně. Výjimkou byla skupina novorozenců o porodní hmotnosti pod 1500 g. V této skupině váhové kategorie byl vyšší výskyt krvácení do mozku a úmrtí před propuštěním z nemocnice. Rovněž byl vyšší výskyt syndromu respirační tísně a intraventrikulárního krvácení u novorozenců narozených vaginálně, a to ve všech hmotnostních kategoriích. Při srovnání Apgar skóre byl statisticky významný rozdíl mezi způsobem vedení porodu s lepšími výsledky u dětí narozených vaginálně. S výjimkou skupiny novorozenců o porodní hmotnosti nižší než 1000 g, kde byly zjištěny opačné výsledky.

Závěr:
U novorozenců váhové kategorie 1000–2000 g nebyl zjištěn přínos porodu císařským řezem. Nicméně benefit z císařského řezu byl pozorován u novorozenců ve váhové kategorii méně než 1000 g.

Klíčová slova:
vaginální porod, císařský řez, nízká porodní hmotnost, intrakraniální krvácení, syndrom respirační tísně

Autoři: R. Negrini ^*; L. C. Assef ^*; Da Silva Costa F.†; Araujo Júnior E.§
Působiště autorů: Department of Gynecology and Obstetrics, Hospital da Irmandade Santa Casa de Misericórdia de São Paulo, São Paulo-SP, Brazil † Department of Perinatal Medicine, Royal Women’s Hospital, and Department of Obstetrics and Gynecology, University of Melbourne, ^*
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2015; 80(5): 366-371

Souhrn

Cíl:
Tato studie srovnává neonatální výsledky u novorozenců s nízkou porodní hmotností narozených buď císařským řezem, nebo vaginálně.

Typ studie:
Retrospektivní kohortová studie.

Název a sídlo pracoviště:
Maternity of Hospital – Irmandade Santa Casa de Misericórdia de São Paulo, Brazílie.

Klíčová slova:
vaginální porod, císařský řez, nízká porodní hmotnost, intrakraniální krvácení, syndrom respirační tísně

Zdroje

1. Antoniuk, S., da Silva, RV. Periventricular and intraventricular hemorrhage in the premature infants. Rev Neurol, 2000, 31, p. 238–243.

2. Deulofeut, R., Sola, A., Lee, B., et al. The impact of vaginal delivery in premature infants weighing less than 1,251 grams. Obstet Gynecol, 2005, 105, p. 525–531.

3. Durie, DE., Sciscione, AC., Hoffman, MK., et al. Mode of delivery and outcomes in very low-birth-weight infants in the vertex presentation. Am J Perinatol, 2011, 28, p. 195–200.

4. Ghi, T., Maroni, E., Arcangeli, T., et al. Mode of delivery in the preterm gestation and maternal and neonatal outcome. J Matern Fetal Neonatal Med, 2010, 23, p. 1424–1428.

5. Gould, SJ., Howard, S. An immunohistochemical study of the germinal matrix in the late gestation human fetal brain. Neuropathol Appl Neurobiol, 1987, 13, p. 421–437.

6. Haque, KN., Hayes, AM., Ahmed, Z., et al. Caesarean or vaginal delivery for preterm very low- birth weight (< or =1,250 g) infant: experience from a district general hospital in UK. Arch Gynecol Obstet, 2008, 277, p. 7–12.

7. Heinzmann, A., Brugger, M., Engels, C., et al. Risk factors of neonatal respiratory distress following vaginal delivery and caesarean section in the German population. Acta Paediatr, 2009, 98, p. 25–30.

8. Lee, HC., Gould, JB. Survival rates and mode of delivery for vertex preterm neonates according to small- or appropriate-for-gestational-age status. Pediatrics, 2006, 118, p. e1836–1844.

9. Ljustina, S., Berisavac, II., Berisavac, M., et al. Analysis of intracranial hemorrhage grade in preterm singleton pregnancies delivered vaginally or by cesarean section. Vojnosanit Pregl, 2013, 70, p. 255–258.

10. Menaker, F., Hamilton, BE. Recent trends in cesarean delivery in the United States. 2010. p. 1–8. Avaliable at: www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20334736. Retrieved April 9, 2012.

11. Ment, LR., Oh, W., Ehrenkranz, RA., et al. Antenatal steroids, delivery mode, and intraventricular hemorrhage in preterm infants. Am J Obstet Gynecol, 1995, 172, p. 795–800.

12. Minguez-Milio, JA., Alcázar, JL., Aubá, M., et al. Perinatal outcome and long-term follow-up of extremely low birth weight infants depending on the mode of delivery. J Matern Fetal Neonatal Med, 2011, 24, p. 1235–1238.

13. Perlman, JM., McMenamin, JB., Volpe, JJ. Fluctuating cerebral blood flow velocity in respiratory distress syndrome. Relation to the development of intraventricular hemorrhage. N Engl J Med, 1983, 309, p. 204–209.

14. Riskin, A., Riskin-Mashiah, S., Bader, D., et al. Delivery mode and severe intraventricular hemorrahge in single, very low birth weight, vertex infants. Obstet Gynecol, 2008, 112, p. 21–28.

15. Sangkimkamhang, U., Pattanittum, P., Laopaiboon, M., Lumbiganon, P. Mode of delivery and outcomes in preterm births. J Med Assoc Thai, 2011, 94, p. 415–419.

16. Werner, EF., Savitz, DA., Janevic, TM., et al. Mode of delivery and neonatal outcomes in preterm, small-for-gestational-age newborns. Obstet Gynecol, 2012, 120, p. 560–564.

17. Wylie, BJ., Davidson, LL., Batra, M., Reed, SD. Method of delivery and neonatal outcome in very low-birthweight vertex-presenting fetuses. Am J Obstet Gynecol, 2008, 198, p. 640.e1–7.