Kvalita života a sexualita u žen s močovou inkontinencí

Súhrn

Cíl práce: Přehled problematiky močové inkontinence a s tím spojená kvalita života u žen, včetně sexuality. Metodika: Zpracování údajů z literatury. Závěr: Močová inkontinence i ženská sexuální dysfunkce jsou časté problémy, které nepříznivě působí na kvalitu života ženy. Jejich příčina je často multifaktoriální. Obě tyto dysfunkce jsou běžné u žen, ale mnohdy nejsou ženami hlášeny, a tedy nejsou i následně léčeny. Takzvané močové příznaky, stud a strach mohou vést až k úplné sociální izolaci takto postižené ženy. Existuje mnoho studií, které naznačují, že zvládnutí problému s močením může zlepšit následně i sexuální funkce a celkovou kvalitu života ženy. Prevalence významně roste s věkem.

Klíčová slova:

ženská sexuální dysfunkce – močová inkontinence – kvalita života – žena

Úvod

Obecný termín „kvalita života“ se začal používat až ve 20. letech 20. století, kdy zdravotníci začali více nahlížet na to, jak se daný jedinec cítí, jak vnímá své vlastní postavení v kulturním světě a jaké má životní cíle a hodnoty [1] v souvislosti se svým vlastním zdravotním stavem či onemocněním. Spokojenost člověka se pak zrcadlí v mnoha oblastech žití [2].

Močová inkontinence

Podle Mezinárodní společnosti pro kontinenci (ICS – International Continence Society) je močová inkontinence „stav, kdy nechtěný únik moči způsobuje sociální nebo hygienický problém a je objektivně prokazatelný“ [3]. Močová inkontinence je v dnešní době hojně skloňovaným pojmem [4] a její prevalence je velmi vysoká [5]. V roce 2010 stanovila Mezinárodní společnost pro kontinenci různé typy močové inkontinence u žen:

stresová,

urgentní,

smíšená,

bezpocitová,

koitální,

noční,

kontinuální [3].

S ženskou močovou inkontinencí velmi úzce souvisí i kvalita života samotné ženy.

Kvalita života a sexualita u žen s močovou inkontinencí

Močová inkontinence je chronickým problémem a čím déle trvá, tím zásadnější dopad na kvalitu života a sexualitu ženy má [6].

Močová inkontinence je stav, který může způsobit ženě značné životní nepohodlí, rozpaky či dokonce může vést k odchodu ze společenského života. Nepříznivě může ovlivnit fyzické i psychické zdraví, sexuální funkce a celkovou kvalitu života ženy [7].

Ženy s močovou inkontinencí se mohou obávat např. zápachu moči nebo úniku moči během pohlavního styku, proto se často vyhýbají sexuálnímu kontaktu, a tím se může následně snížit frekvence pohlavního styku, což může způsobit sexuální dysfunkci žen čili FSD (female sexual dysfunction) [6].

Ženská sexuální dysfunkce je podle ICS definována jako stížnost na dyspareunii čili bolestivý pohlavní styk nebo zhoršení sexuální touhy, vzrušení nebo orgazmu [3].

Sexuální dysfunkce žen je běžným problémem a údaje z Národního průzkumu zdraví a sociálního života ukazují, že 43 % žen ve věku 18–59 let trpí nějakou formou FSD. Etiologie FSD je multifaktoriální, přičemž možnými faktory jsou všechny hormonální, psychologické, anatomické, vaskulární a neurogenní prvky [8].

Sexuální dysfunkce žen může způsobit problémy se sexuálními partnery či v manželském svazku, což vede ke snížené kvalitě života. Snížení kvality života je jedním z psychosociálních důsledků u žen s močovou inkontinencí. Navzdory lepší dostupnosti léčebných postupů je nutné zvýšit povědomí žen o dané problematice a léčbě pomocí individuálního přístupu ke každé ženě s močovou inkontinencí [6]. Sexuální dysfunkce u žen souvisí s celkovou fyzickou a duševní pohodou, kvalitou vztahu, sexuálním fungováním, zaměstnáním atd. [9].

Až u 19–50 % žen s močovou inkontinencí může dojít k sexuální dysfunkci, dyspareunii, snížení sexuálního libida či snížení sexuální aktivity. Ženy mladší, zpravidla sexuálně aktivnější mají vyšší počet sexuálních potíží spojených s dia­gnózou močová inkontinence. Ně­kte­ré ženy kvůli močové inkontinenci zcela ukončí sexuální aktivitu. U žen sexuálně neaktivních nemusí mít problémy s močením za následek úzkostné stavy v oblasti sexuální [10].

Přibližně 11–45 % žen s močovou inkontinencí uvedlo, že se záměrně vyhýbá pohlavnímu styku kvůli obavám z úniku moči během pohlavního styku. Moran et al zjistili, že 11 % respondentek z 2 153 žen s močovou inkontinencí mělo během pohlavního styku nějaké potíže. Až 69 % respondentek mělo koitální únik při penetraci, 20 % respondentek únik moči při orgazmu a 11 % respondentek mělo únik moči při penetraci i orgazmu [11].

Studie zaměřené na sexualitu a s tím spojenou kvalitu života u žen s močovou inkontinencí

Vzájemným vztahem močové inkontinence, kvality života a ženské sexuální dysfunkce se zabývá celkově nižší počet původních vědeckých studií [6].

V průřezové studii autorky Duralde et al byla močová inkontinence spojována se zvýšeným výskytem ženské sexuální dysfunkce. Koitální močová inkontinence se vyskytla až u 24–66 % žen s močovou inkontinencí a zároveň byl přítomen zhoršený obraz těla, strach a vyhýbání se sexu či úplná sexuální abstinence. Taktéž byla zjištěna zvýšená bolestivost při pohlavním styku a snížená touha [12].

Cílem chorvatské průřezové studie probíhající od března 2017 do července 2018 u 120 žen s močovou inkontinencí (rozděleny na stresovou, urgentní a smíšenou inkontinenci) bylo vyhodnotit rozdíly výskytu snížené kvality života a ženské sexuální dysfunkce. Bylo použito několik dotazníků zaměřených na kvalitu života a ženskou sexuální dysfunkci. Hladina významnosti byla nastavena na Alfa = 0,05. Bylo zjištěno, že ženy se smíšenou močovou inkontinencí měly významně nižší kvalitu života (p = 0,003) a nižší skóre v dotaznících u ženských sexuálních dysfunkcí (p = 0,02). Čím delší bylo trvání inkontinence, tím bylo horší celkové skóre King's Health Questionnaire (p = 0,003) a celkové skóre indexu sexuálních funkcí žen (p < 0,001). Výsledky studie tedy ukázaly, že existuje statisticky významný rozdíl ve výskytu snížené kvality života a sexuální dysfunkce žen s ohledem na trvání a podtyp inkontinence u chorvatských žen [6].

Cílem rozsáhlé německé studie bylo vyhodnotit prevalenci FSD a erektilní dysfunkce u mužů (ED) v komunitní populaci a vztah k močové inkontinenci. Bylo osloveno 10 000 náhodně vybraných žen a mužů v oblasti Kolín nad Rýnem, rozdělených do šesti věkových kategorií (20–80 let). Nakonec bylo analyzováno 4 037 žen, které odpověděly na všechny otázky. Nejmladší ženě bylo 19 a nejstarší 82 let. Tato studie je jedinečná svou velikostí a rozmanitostí dat, jak popisují sami autoři. Ukazuje vysokou prevalenci FSD a ED obecně a zejména u osob s močovou inkontinencí. Respondentky odpovídaly na položky v dotazníku FSFI (index ženské sexuální funkce). Prevalence ženské sexuální dysfunkce byla 38,2 % a u mužské sexuální dysfunkce to bylo 19,6 %. Přibližně 26 % žen a 41,4 % mužů trpělo močovou inkontinencí/ příznaky dolních močových cest (LUTS – low urinary tract symptoms). Prevalence významně rostla s věkem. FSD trpělo 46,5 % inkontinentních žen oproti 35,2 % žen kontinentních. Celkem 34 % žen, které se v minulosti poradily s lékařem kvůli sexuálním problémům, trpělo FSD a inkontinencí moči. Přibližně 31,8 % mužů s LUTS trpělo ED oproti 10,3 % mužů na kontinentu. Mezi LUTS a ED byla statisticky významná korelace [13].

Z 4 037 žen trpělo 26 % stresovou močovou inkontinencí. Z toho 21 % inkontinencí prvního stupně, 4,8 % inkontinencí druhého stupně a 0,2 % inkontinencí třetího stupně. Přibližně 46,5 % inkontinentních žen trpělo FSD. Stresovou močovou inkontinencí trpělo 7,6 % žen < 30 let, 15 % žen ve věkové skupině 30–39 let, 22,9 % žen ve věku 40–49 let, 19,2 % žen ve věku 50–59 let, 23,9 % žen ve věku 60–69 let a 11,4 % žen > 70 let.

FSD trpělo 41 % inkontinentních žen < 30 let, ve věku 30–39 let trpělo FSD 39 % inkontinentních žen. Ve věku 40–49 let bylo FSD prokázáno u 35 %, 50–59 let u 43,9 %, 60–69 let u 59,9 % a ženy > 70 let u 76,8 % [13].

Dále bylo ve studii zjištěno, že pouze asi 18 % žen se chce se svými sexuálními problémy léčit.

Autoři uvádí, že zjištěná data se shodují se studií Salonia et al, kde byla prevalence FSD u žen s močovou inkontinencí 46 %. Velikost vzorku byla však podstatně menší, pouze 99 respondentek. Z těchto 99 žen mělo 34 % snížené libido, zatímco v kolínské studii to bylo pouze 15,7 %. Celkem 23 % žen mělo poruchy vzrušení, 11 % žen uvedlo orgazmické poruchy, 44 % žen uvedlo dyspareunii, avšak v rozsáhlé německé studii to bylo 26,3 %; 24,9 % a 20,7 %. Autoři zmiňují, že za možnou příčinu těchto rozdílných hodnot stojí zkreslení výběru vzorku respondentek [13].

Cílem turecké studie bylo zjistit prevalenci FSD a močové inkontinence a souvisejících rizikových faktorů ve stejné populaci. Studie zahrnovala 1 217 žen ve 20 provinciích, které představují zeměpisné oblasti Turecka. Zařazeny byly ženy od 18 let s aktivním sexuálním životem. Bylo zjištěno, že prevalence FSD byla 52,5 %, prevalence močové inkontinence 14,6 %. Ve srovnání se ženami s FSD a bez FSD byly ženy s FSD starší, měly vyšší index tělesné hmotnosti (BMI), méně fyzické námahy, nižší úroveň vzdělání a nižší míru kouření a konzumace alkoholu. Z žen s močovou inkontinencí mělo 56 % příznaky hyperaktivního močového měchýře, 32 % mělo stresovou močovou inkontinenci a 12 % mělo smíšenou močovou inkontinenci. Při srovnání žen s močovou inkontinencí a bez ní byly ženy s močovou inkontinencí starší, měly vyšší BMI, nižší úroveň vzdělání. Míra žen v menopauze a míra FSD, deprese a sexuální tísně byly vyšší ve skupině žen s močovou inkontinencí. Menopauza a FSD byly významnými rizikovými faktory pro močovou inkontinenci [14].

Závěrem

Inkontinence moči je v dnešní době velmi často skloňovanou poruchou [15]. Příznaky močové inkontinence jsou u žen velmi rozšířené, mají podstatný vliv na kvalitu života související se zdravím a jsou spojeny se značnými osobními a společenskými výdaji [16]. Sexuální dysfunkce je běžná podceňovaná stížnost u žen s močovou inkontinencí a může způsobovat problémy se sexuálními partnery či v manželském svazku, což vede ke snížení kvality života ženy. Navzdory lepší dostupnosti léčebných postupů v této oblasti je nutné zvýšit povědomí žen o dané problematice a léčbě pomocí individuálního přístupu ke každé ženě [6].

Doručeno/ Submitted: 16. 12. 2020

Přijato/ Accepted: 8. 1. 2021

Mgr. Petra Pičmanová

Ústav pro studium odborných předmětů a praktických dovedností

FZV UP v Olomouci

Hněvotínská 3

775 15 Olomouc

petra.picmanova@upol.cz

Publikační etika: Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bio­medicínských časopisů.

Publication ethics: The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for bio­medical papers.

Konflikt zájmů: Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie/ práce nemají žádný konflikt zájmů.

Conflict of interests: The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning the drugs, products or services used in the study.

Poděkování: Ráda bych poděkovala prof. MU Dr. Martinovi Procházkovi, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady při přípravě tohoto článku.

Acknowledgment: I would like to thank Prof. Martin Procházek, MD, PhD., for professional guidance and valuable advice in preparing this article.