Bezpečnost a účinnost očkování nemocných se zánětli...

Bezpečnost a účinnost očkování nemocných se zánětlivými revmatickým chorobami

Úvod.
Nemocní se zánětlivými revmatickými nemocemi jsou ohroženi zvýšeným rizikem infekce,která je i vedoucí příčinou mortality revmatoidní artritidy a systémového lupus erythematosus(SLE). Očkování těchto nemocných by mohlo snížit riziko závažných infekčních komplikací, mohloby však být spojeno s exacerbací základního onemocnění. Kazuistika. Popsán případ 24leté pacientky,u které s odstupem3 týdnů došlo k rozvoji velmi těžkého SLE s multiorgánovým postižením(meningoencefalitida, polyserositida, pancytopenie, nefritida, myozitida, sekundární antifosfolipidovýsyndrom) a vysokými titry autoprotilátek. Při pulzní léčbě metylprednisolonem s následnouperorální kortikoterapií onemocnění dále progredovalo a zlepšení přinesla až plazmaferéza, nakterou navázala pulzní intravenózní léčba cyklofosfamidem (6 pulzů).Terapie vedla až ke kompletníremisi onemocnění. Po roce sledování byla pacientka léčena jen udržovacími dávkami metylprednisolonu,azatioprinem awarfarinem, jejím jediným problémembyla iatrogenní steroidní katarakta.Zpětně bylo zjištěno, že se pacientka v dětství přechodně léčila pro juvenilní idiopatickou artritidu,která byla dlouhodobě v remisi. Závěr. Riziko vzniku autoimunitního onemocnění po očkování jeu zdravých jedinců velmi nízké a dosavadní zkušenosti ukazují, že je očkování (s výjimkou živýchvakcín) bezpečné i u nemocných se zánětlivými revmatickými chorobami ve stabilizovaném stavu.Exacerbace onemocnění v souvislosti s očkováním nelze však zcela vyloučit, jsou však popisoványojediněle a v kontrolovaných studiích však pozorovány nebyly. U nemocných s vysokými dávkamiimunosupresiv nemusí být očkování dostatečně účinné a doporučuje se účinnost vakcinace kontrolovatvyšetřením titru příslušných protilátek.

Klíčová slova:
zánětlivá revmatická onemocnění, revmatoidní artritida, systémový lupus, očkování

Safety and officacy of vaccination in patiens with inflammatory rheumaticdiseases

Introduction.
Patients with inflammatory rheumatic disease are in increased risk of infection,whichis still leading cause of mortality in rheumatoid arthritis and systemic lupus erythematosus (SLE).Vaccination in these subjectsmaydecrease the risk of severe infectiouscomplications, but also mightlead to flare up of the disease. Case report. A female, 24 years old patient developed 3 weeks aftervaccination severe SLE with multiorgan involvement (meningoencephalitis, polyserositis, pancytopenia,nephritis, myositis, secondary antiphospholipid syndrome) and high autoantibodies levels.Despite of intensive intravenous corticosteroids, followed with oral therapy, the condition deterioratedand only plasmapheresis and IV pulse cyclophosphamide (6 pulses) reversed the critical state.Therapy led finally to complete remission of the diseases. After 1 year follow-up the patient has beentreated only with maintaining doses of methylprednisolone, azathioprine and warfarin, she complainedonly for steroid cataract. Respectively, it has been revealed, that the patient was in the ageof 9 years treated temporarily for juvenile idiopathic arthritis, which has been long term remitted.Conclusion. A risk of induction of a new autoimmune disease after vaccination in healthy subjectsis very low and wide experiences show, that vaccination is safe (excluding alive vaccines) also inpatients with inflammatory rheumatic diseases with stabilized disease. Flares cannot be excluded,but they are reported rarely and have not been observed in controlled studies. In patients treatedwith high doses of immunosupressive drugs the efficacy of vaccination may not be sufficient anda check of induced antibodies titres is recommended.

Key words:
inflammatory rheumatic disease, rheumatoid arthritis, systemic lupus, vaccination

Souhrn

Úvod.
Nemocní se zánětlivými revmatickými nemocemi jsou ohroženi zvýšeným rizikem infekce,která je i vedoucí příčinou mortality revmatoidní artritidy a systémového lupus erythematosus(SLE). Očkování těchto nemocných by mohlo snížit riziko závažných infekčních komplikací, mohloby však být spojeno s exacerbací základního onemocnění. Kazuistika. Popsán případ 24leté pacientky,u které s odstupem3 týdnů došlo k rozvoji velmi těžkého SLE s multiorgánovým postižením(meningoencefalitida, polyserositida, pancytopenie, nefritida, myozitida, sekundární antifosfolipidovýsyndrom) a vysokými titry autoprotilátek. Při pulzní léčbě metylprednisolonem s následnouperorální kortikoterapií onemocnění dále progredovalo a zlepšení přinesla až plazmaferéza, nakterou navázala pulzní intravenózní léčba cyklofosfamidem (6 pulzů).Terapie vedla až ke kompletníremisi onemocnění. Po roce sledování byla pacientka léčena jen udržovacími dávkami metylprednisolonu,azatioprinem awarfarinem, jejím jediným problémembyla iatrogenní steroidní katarakta.Zpětně bylo zjištěno, že se pacientka v dětství přechodně léčila pro juvenilní idiopatickou artritidu,která byla dlouhodobě v remisi. Závěr. Riziko vzniku autoimunitního onemocnění po očkování jeu zdravých jedinců velmi nízké a dosavadní zkušenosti ukazují, že je očkování (s výjimkou živýchvakcín) bezpečné i u nemocných se zánětlivými revmatickými chorobami ve stabilizovaném stavu.Exacerbace onemocnění v souvislosti s očkováním nelze však zcela vyloučit, jsou však popisoványojediněle a v kontrolovaných studiích však pozorovány nebyly. U nemocných s vysokými dávkamiimunosupresiv nemusí být očkování dostatečně účinné a doporučuje se účinnost vakcinace kontrolovatvyšetřením titru příslušných protilátek.

Klíčová slova:
zánětlivá revmatická onemocnění, revmatoidní artritida, systémový lupus, očkování

Bezpečnost a účinnost očkování nemocných se zánětlivými revmatickým chorobami

Souhrn

Štítky

Česká revmatologie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz