Prof. MUDr. Ctibor Dostál, DrSc.

V říjnu jsme si připomněli 95 let o narození prof. MUDr. Ctibora Dostála, DrSc., významného revmatologa a dlouholetého pracovníka Revmatologického ústavu v Praze.

Prof. Dostál svůj profesní život zasvětil revmatologii, medicínskému oboru, který se v padesátých letech 20. století teprve formoval, a byl jedním z lékařů a vědců, kteří českou, tehdy československou revmatologii začali utvářet.

Prof. Dostál nastoupil do Výzkumného ústavu chorob revmatických v Praze jako vědecký aspirant v roce 1959 po atestaci z vnitřního lékařství. Byl jedním z přímých žáků a významných následovníků zakladatele ústavu prof. Lenocha. Výchozí specializací prof. Dostála bylo vnitřní lékařství, specializační atestaci z revmatologie složil v roce 1963 a o 10 let později ještě atestaci z vnitřního lékařství II. stupně. Možná proto stály v popředí jeho zájmu systémové autoimunitní choroby, především pak systémový lupus erythematodes.

Prof. Dostál se též věnoval vědecké a pedagogické práci, v roce 1964 získal vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd a v roce 1988 hodnost doktora věd. V roce 1988 byl jmenován docentem a v roce 1995 profesorem vnitřního lékařství.

Prof. Dostál pracoval v Revmatologickém ústavu v Praze od roku 1957 až do roku 2008. Pracoval zde nejprve jako sekundární lékař a vědecký aspirant, později se stal vedoucím oddělení klinické fyziologie a řadu let pracoval jako primář lůžkového oddělení.

Později vedl klinické vědecko-výzkumné pracoviště a byl autorem řady grantových projektů.

Vědecký záběr prof. Dostála byl velmi široký. Věnoval se imunologii, imunogenetice, ale též epidemiologii a klinické farmakologii. Výsledkem jeho celoživotní práce je několik set odborných publikací v českých i zahraničních odborných pramenech včetně prestižních revmatologických časopisů, jako je např. Arthritis and Rheumatism.

Jako vědec měl prof. Dostál jedinečnou schopnost integrace klinického a bazálního výzkumu, jeho vědecké myšlení bylo do značné míry futuristické, dokázal vybrat perspektivní oblasti výzkumu a řada jeho vědeckých úvah či hypotéz se v budoucnosti ukázala jako správná. Dokázal vytvořit a vést interdisciplinární výzkumné týmy, díky nimž se významně rozšířily naše znalosti i terapeutické schopnosti lupusové nefritidy, neuropsychiatrického lupusu, antifosfolipidového syndromu, gravidita žen s lupusem aj.

Prof. Dostál se aktivně podílel na výchově a vzdělávání několika generací revmatologů. Byl pravidelným přednášejícím hostem odborných vzdělávacích akcí České revmatologické společnosti, byl autorem řady kapitol revmatologických učebnic (Klinická revmatologie 1990, Klinická revmatologie 2003 aj.) a byl i hlavním autorem monografie Systémový lupus erythematodes, která vyšla v roce 1997.

Prof. Dostál se věnoval postgraduální i pregraduální výuce revmatologie a byl školitelem několika postgraduálních studentů lékařství, z nichž jsou dnes úspěšní lékaři a vědečtí pracovníci. Pracoval aktivně i ve výboru České revmatologické společnosti, kterou zastupoval při dohadovacích a kategorizačních řízeních, podílel se na jednání se zdravotními pojišťovnami apod.

Na prof. Dostála stále vzpomínáme jako na vzdělaného, laskavého a stále usměvavého pana profesora, který měl vždy blízko k mladé, začínající generaci lékařů.

Marta Olejárová