Studium vlastností tablet ze dvou typů přímo lisovatelného xylitolu

Práce se zabývá studiem pevnosti a doby rozpadu tablet ze dvou typů přímo lisovatelného xylitolu a to Xylitabu 100 a Xylitabu 200 v závislosti na lisovací síle, přídavku dvou typů mazadel v jedné koncentraci a dvou typů léčivých látek. Tablety se lisovaly silou 6, 8, a 10 kN, tabletoviny s léčivy pouze 10 kN. Použitá mazadla byla stearan hořečnatý a stearylfumarát sodný v koncentraci 1 %, léčivé látky kyselina askorbová a kyselina acetylsalicylová v koncentraci 50 %. Pevnost tablet rostla s lisovací silou. Výlisky z Xylitabu 100 měly pevnost vyšší a více sníženou přídavkem mazadel než výlisky z Xylitabu 200, u něhož na rozdíl od Xylitabu 100 více snižoval pevnost stearan hořečnatý. Doba rozpadu byla delší v případě výlisků s Xylitabem 200, rostla s lisovací silou, kromě Xylitabu 200 se stearanem hořečnatým a byla prodloužena mazadly, více stearanem hořečnatým. Výlisky s oběma léčivy byly pevnější a s kratší dobou rozpadu v případě Xylitabu 100. Významně vyšší pevnost a delší dobu rozpadu měly tablety s kyselinou acetylsalicylovou.

Klíčová slova:
Xylitab 100 – Xylitab 200 – mazadla – pevnost tablet v tahu – doba rozpadu

Autoři: J. Mužíková; H. Komínková
Působiště autorů: Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Pharmaceutical Technology
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2008; 57, 170-176
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Klíčová slova:
Xylitab 100 – Xylitab 200 – mazadla – pevnost tablet v tahu – doba rozpadu

Zdroje

1. Kibbe, H. A.: Handbook of pharmaceutical excipients. Third ed., American Pharmaceutical Association and the Pharmaceutical Press, Washington, London, 2000, 602–605.

2. Garr, J. S. M., Rubinstein, M. H.: Int. J. Pharm., 1990; 64, 223–226.

3. Danisco: Excipients 2005, Firm lit., http://www.danisco. com/cms/connect/corporate/products%20and%20services/pharma%20and%20healtcare/dietary%20supplements/excipients/, cit. February 2008

4. Morris, L. E., Moore, J. C., Schwartz, J. B.: Drug Dev. Ind. Pharm., 1996; 22, 925–932.

5. Bolhuis, G. K., Armstrong, N. A.: Pharm. Dev. Technol., 2006; 11, 111–124.

6. Fell, J. T., Newton, J. M.: J. Pharm. Sci., 1970; 59, 688–691.

7. Bos, C. E., Bolhuis, H., Van Doorne, Lerk, C. F.: Pharm. Weekbl., 1987; Sci. Ed. 9, 274–282.

8. Ph.B. MMV, Grada Publishing, a.s., Prague, 2005, vol. I, s. 269.

9. Belousov, V. A.: Khim. Farm. Zh., 1976; 10, 105–111.