Komentář ke článku „The influence of microscopic in-flammation at resection margins on early postoperative endoscopic recurrence after ileocaecal resection for Crohn’s disease“ (Journal Crohn’s Colitis 2020; 14(3): 361–368
Autori:
Lukáš M.
Pôsobisko autorov:
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a. s. a 1. LF UK v Praze
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2021; 75(1): 38-39
Kategória:
IBD: komentář
doi:
https://doi.org/10.48095/ccgh202138
Je bezpochyby velkým úspěchem autorů pocházejících z akademických pracovišť Masarykovy univerzity FN Brno (Bohunice), že jejich původní práce věnovaná vlivu histologických zánětlivých změn v okrajích resekátu na časnou endoskopickou pooperační recidivu u Crohnovy nemoci byla publikována v prestižním mezinárodním časopisu Journal of Crohn’s Colitis. Text byl velmi pozitivně vnímán také mezinárodní odbornou veřejností, protože si zasloužil napsání „Letter to the Editor“ dvěma respektovanými odborníky v mezinárodní IBD komunitě – chirurgy Brazilcem P. G. Kotze a japonským expertem T. Yamamoto. Nepřekvapí proto, že po zásluze byla tato práce oceněna také domácí vědeckou veřejností a dne 13. října 2020 přebrala MU Dr. Karolina Poredská za celý autorský kolektiv cenu Purkyňova nadačního fondu jako vítězná vědecká práce v chirurgických oborech.
Jedná se o retrospektivní analýzu zahrnující pacienty z jednoho terciárního chirurgického a gastroenterologického centra v průběhu 6 let, ve které byl histologický nález z okrajů střevních resekátů korelován s frekvencí endoskopických recidiv v 6. měsíci po provedené ileokolické resekci a vytvoření ileokolické anastomózy. Studie ukázala, že přítomnost histologických známek aktivního zánětu v okrajích resekátů je významným prediktorem pro časnou pooperační rekurenci Crohnovy nemoci, za kterou byl autory považován endoskopický nález klasifikovaný podle Rutgeertsovy stupnice jako 2 a vyšší.
Pozitivní histologický nález v okraji resekátu byl koncipován velmi široce a na relativně malém souboru nemocných (17 pacientů), kteří měli aktivní zánětlivé změny v okrajích resekátu, nebylo možné detailnější zhodnocení významnosti jednotlivých histologických odchylek pro časnou recidivu nemoci. V literatuře často jmenovaná neuritida myenterické nervové pleteně se u pozitivních pacientů v tomto souboru nevyskytovala, nicméně přítomnost granulomů byla spojena s významně vyšší frekvencí endoskopické recidivy. Pro gastroenterologa je článek cenný hned z několika pohledů. Za prvé by mělo být histologické vyšetření okrajů resekátů rutinou a součástí operačního a histologického protokolu a za druhé proto, že přítomnost pozitivního nálezu by měla být zohledněna v další pooperační péči a následné profylaktické terapii. Důležité je i nepřímé zjištění, že terapie antibiotiky podávaná v době kratší než 12 týdnů před provedením resekce střeva byla spojena se signifikantním snížením endoskopické recidivy v 6. měsíci po operaci. Tento nález nepřímo podporuje smysluplnost 3měsíčního profylaktického podávání antibiotik (metronidazol) po resekci střeva bez ohledu na resekční nález i na míru rizika rekurence Crohnovy nemoci po operaci u každého pacienta. Tento přístup je součástí rutinní klinické praxe v některých západních zemích. Ukázalo se, že je tím významně snižováno riziko rekurence Crohnovy nemoci v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu 1–2 let po operaci. U nás tento postup po ileokolické resekci ani zdaleka nezdomácněl tak, jak je rozšířen v zemích Beneluxu. Mesalazin se ukázal jako profylaktická terapie bez většího významu a otázkou zůstává, jak důležité a přínosné je podávání azatioprinu u nemocných se středním rizikem pooperační rekurence Crohnovy nemoci. Australská studie POCER publikovaná před několika lety totiž jasně ukázala, že efekt azatioprinu na recidivu Crohnovy nemoci je relativně velmi omezený a je významně nižší než vliv anti-TNF terapie (adalimumabu). Poslední otázkou, kterou bude nutné v dalších studiích ověřit, je přítomnost endoskopického kritéria Rutgeerts-2 na vznik klinicky významné rekurence Crohnovy nemoci, která vede k významné symptomatologii a k následným strukturálním střevním změnám s nutností eventuální další resekce. V tomto ohledu se 2. stupeň Rutgeertsovy škály ještě rozděluje na podstupeň 2a, který je charakterizován přítomností vředu v anastomóze, což je nejspíše změna ischemická, která není patofyziologicky spojena s Crohnovou chorobou, a na podstupeň 2b s postižením sliznice neoterminálního ilea, jež do rámce Crohnovy nemoci a její časné recidivy dobře zapadá.
prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF
Klinické a výzkumné centrum
pro střevní záněty
Klinické centrum ISCARE a.s.
a 1. LF UK v Praze
Českomoravská 19
190 00 Praha 9
Zdroje
1. De Cruz P, Kamm MA, Prideaux A et al: Postoperative recurrent luminal Crohn’s disease: A systemic review. Inflammatory Bowel Disease 2012; 18(4): 758–777. doi: 10.1002/ ibd.21825
2. D’Haens G, Vermeire S, Van Assche G et al: Therapy of metronidazol and azathioprine to prevent postoperative recurrence of Crohn’s disease: A controlled randomized trial. Gastroenterology 2008; 135(4): 1123–1129. doi: 10.1053/ j.gastro.2008.07.010.
3. De Cruz P, Kamm MA, Hamilton AL et al: Crohn’ s disease management after intestinal resection: a randomized trial. Lancet 2014; 385(9976): 1406–1417. doi: 10.1016/ S0140-6736(14)61908-5.
Štítky
Detská gastroenterológia Gastroenterológia a hepatológia Chirurgia všeobecnáČlánok vyšiel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2021 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
Najčítanejšie v tomto čísle
- Vzácná příčina mnohočetných vředů tenkého střeva
- Psychologické aspekty a možnosti psychologických intervencií u pacientov s nešpecifickými zápalovými ochoreniami čreva
- Inhibitory protonové pumpy – známe je dobře? Jsou skutečně tak bezpečné? – část 3
- (Ne)tradičně komplikovaná pankreatitida