Screening kolorektálního karcinomu v České republice

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

toto číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie obsahuje tradiční přehledné sdělení o screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) v České republice [1]. Přináší několik pozitivních zpráv, ale zároveň poukazuje na několik problémů a výzev. Tou nejpříznivější zprávou je pokračující pokles incidence (o 32 %) a mortality (46 %) KRK při srovnání let 2000 a 2021 a zejména přetrvávající trend tohoto poklesu. Snížení pokrytí cílové populace screeningovými metodami v době pandemie covidu-19 (cca o 3 procentní body) se tedy zatím neprojevilo. Další pozitivní zprávou je vysoký záchyt adenomových polypů v nejčerstvěji hodnoceném roce 2021 (45 % u TOKS+ koloskopií a 31 % u screeningových koloskopií). Podobná procenta jsou patrná z dosud nepublikovaných dat za rok 2022, tedy lze hovořit o pozitivním trendu.

Jednou z největších výzev současnosti ve screeningovém programu KRK je naplnění kapacit center pro screeningovou koloskopii. To má několik důvodů. Zaprvé došlo k navýšení pozitivity imunochemických testů na okultní krvácení do stolice (FIT) ze 7 % v roce 2019 na 10 % v roce 2020 a na téměř stejné hodnotě zůstala pozitivita i v roce 2021 a z předběžných dat také v roce 2022. To vedlo k navýšení počtu TOKS+ koloskopií (nárůst o cca 9,5 tis. výkonů mezi lety 2019 a 2022). Druhým důvodem je současné navýšení počtů screeningových koloskopií (nárůst o cca 4,5 tis. výkonů mezi lety 2019 a 2022). V roce 2022 se tedy provedlo o 14 tis. preventivních koloskopií více než v roce 2019 a celkově jich bylo cca 50 tis., což je přibližně 24 % ze všech koloskopií v tom roce (přibližně 210 tis.). To je další problém, protože 76 % „nepreventivních“ koloskopií (diagnostické, dispenzární, terapeutické) může být nepřímým ukazatelem častějších dispenzárních intervalů, než jaká uvádí odborná doporučení. To je nicméně úvaha, kterou bude nutné potvrdit, nebo vyvrátit seriózní analýzou.

To bude jedním z úkolů Komise pro program screeningu kolorektálního karcinomu, která byla obměněna v letošním roce. Prioritním tématem je ale kapacita screeningových center a prodloužení čekacích dob na TOKS+ koloskopii. Díky precizním datům z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS, údaje od plátců zdravotní péče) je známo, že se čekací doba na TOKS+ koloskopii prodloužila z 63 dnů v prvním kvartálu roku 2019 na 77 dnů v posledním čtvrtletí roku 2022. To jsou data, která jsou měřitelná a přesná, neboť jde o časový úsek mezi vykázaným pozitivním TOKS a vykázanou TOKS+ koloskopií. Jde o data průměrná pro ČR a lze pozorovat významné rozdíly jak mezi kraji (v posledním kvartálu 2022 průměrně 61–91 dní), tak i v rámci jednotlivého kraje (např. v Královéhradeckém kraji byl v posledním kvartálu 2022 rozptyl 23–195 dní). Opět je ale nutné si uvědomit, že TOKS+ koloskopie tvoří jen cca 16 % všech provedených koloskopií.

Prvním krokem Komise byla analýza navýšení pozitivity FIT. Potvrdilo se, že v ČR je vysoká heterogenita analyzátorů FIT, zejména POCT (point of care testing) přístrojů v ordinacích praktických lékařů a gynekologů a že není efektivní plošné navýšení hladiny pozitivity (cut-off). Iniciálním krokem musí být nejprve standardizace těchto testů a evaluace pomocí pravidelného externího hodnocení kvality (EHK). V tomto duchu byl upraven nový Věstník MZ ČR částka 11, ročník 2023.

Dalším krokem Komise je zlepšení podmínek pro centra pro screeningovou koloskopii, tak aby mohla zvládnout vyšší počty preventivních koloskopií. Proto se připravuje dotační projekt z Národního plánu obnovy, jehož cílem je zlepšení technologického vybavení (koloskopy s vysokým rozlišením, procesory a zdroje světla, odsávací zařízení a elektrochirurgické jednotky), zvýšení průchodnosti programu, zkrácení čekacích dob na vyšetření a navýšení podílu preventivních koloskopií ze všech provedených vyšetření. Podmínky pro centra budou reflektovat předchozí aktivitu v programu screeningu KRK a evaluace bude vycházet z jasně nastavených kritérií. Výzva k žádostem o tuto dotaci bude vyhlášena do konce tohoto roku.

Věřím, že zmíněná opatření povedou ke zlepšení kvality screeningu KRK v ČR, a přeji Vám inspirativní čtení.

doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
koeditor sekce Gastrointestinální onkologie
předseda Komise pro screening KRK MZ ČR
stepan.suchanek@uvn.cz