#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Deset let od uvedení vedolizumabu do klinické praxe u idiopatických střevních zánětů


Autori: M. Lukáš
Pôsobisko autorov: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a. s. a 1. LF UK v Praze
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2024; 78(6): 492-493
Kategória: Lékový profil
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2024492

V roce 2014 povolila agentura EMA (European Medical Agency) nový biologický lék – vedolizumab – do léčebné praxe, a to u ulcerózní kolitidy i Crohnovy nemoci. Zavedení do klinické praxe předcházela téměř dvacetiletá výzkumná cesta. V roce 1996 byla publikována experimentální studie provedená na tamarinech pinčích – opicích, u kterých se objevuje spontánní zánět tlustého střeva podobný lidské ulcerózní kolitidě. Léčba s nově vyvinutou monoklonální protilátkou cílenou na integriny a4/b7 označovaná ACT-1 byla u experimentálních zvířat velmi účinná. Léčivo bylo vytvořeno v laboratořích firmy LeukoSite Inc. v americkém Cambridge [1]. Později byla slibná molekula ACT-1 koupena firmou Millennium Pharmaceuticals, která provedla další nutný klinický výzkum v projektech GEMINI 1–3. Rozhodnutí EMA bylo založeno na pozitivním výsledku tří registračních robustních placebem kontrolovaných a dvojitě zaslepených studií, které proběhly pod pracovním označením GEMINI 1–3. Výsledky prokázaly jednoznačně příznivý vliv na potlačení zánětlivé aktivity u ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci v porovnáním s placebem a také velmi příznivý bezpečnostní profil této nové humanizované monoklonální IgG1 protilátky [2,3]. Na projektu GEMINI se velmi úspěšně podílelo Klinické centrum ISCARE, které počtem 98 randomizovaných subjektů bylo ve všech z uvedených tří GEMINI projektů největším studijním centrem na světě. Bylo to v době, kdy zařazení pacienta do efektivní, byť placebem kontrolované studie bylo pro nás jedinou možností, jak podat našim pacientům s IBD účinnou terapii, a to navíc s výhledem několika dalších let. Ještě nyní je 18 nemocných zařazených v letech 2008–2012 do projektu GEMINI [1–3] stále léčeno vedolizumabem, pochopitelně nikoli ve studii, ale již ve standardním režimu. V roce 2010 jsem byl pozván do centra firmy Millennium Pharmaceuticals v Bostonu a mohl jsem se blíže seznámit s hlavním protagonistou a skutečným „otcem“ vedolizumabu Dr. Asit Parikhem, PhD. Jeho nejvýznamnější zásluhou bylo, že zásadně změnil vnímání vedolizumabu tím, že neúnavně potvrzoval jeho velmi příznivou bezpečnost s ohledem na možnost vzniku progresivní multifokální leukoencefalopatie. Bylo to krátce poté, kdy se ukázalo, že natalizumab, jiný blokátor integrinových receptorů, je spojen s vysokým rizikem infekce Jacobs-Creutzfeldovým virem, který indukuje těžké poškození mozku. Dr. Asit Parikh potvrdil, že tato infekční komplikace jde pouze na vrub inhibice integrinu a4/b1, kdežto ovlivnění integrinu a4/b7, který je selektivní pro GIT, tento efekt nemá. Firma Millennium Pharmaceuticals se v následujících letech stala součástí koncernu Takeda Pharmaceuticals a Dr. Asit Parikh, PhD, jejím významným globálním manažerem.

Dostupnost biologické terapie byla na počátku druhé dekády tohoto století pro naše pacienty velmi omezená, v celé ČR bylo v roce 2014 pouze 1 700 IBD pacientů, kteří dostávali biologickou léčbu. Hrubým odhadem to byla asi jedna desetina pacientů, kteří měli biologickou léčbu mít. Až zavedení biosimilárních léčiv a jejich prosazení do klinické praxe v ČR kolem roku 2017 situaci dramaticky zlepšilo. I v tomto ohledu se Klinické centrum ISCARE významně uplatnilo, ale to je zase jiná kapitola historie léčby IBD v ČR. Bohužel ačkoli v Evropě byli od roku 2014 léčeny tisíce IBD pacientů vedolizumabem, v ČR byla tato terapie omezena pouze na výjimku v rámci § 16. Z řady důvodů jak ze strany farmaceutické společnosti, tak i ze strany regulačních orgánů ČR a plátců zdravotní péče bylo reálné zavedení vedolizumabu do naší klinické praxe posunuto o celých 5 let. V průběhu doby došlo k rozšíření možnosti podávat vedolizumab také v podobě subkutánní injekce. Studie VISIBLE 1 a 2 prokázaly zaměnitelnost s intravenózní aplikací a také vysokou efektivitu subkutánního podávaní vedolizumabu 1× za 2 týdny v udržovací fázi léčby. S postupující klinickou praxí a získáváním zkušeností jsme se naučili s tímto lékem lépe pracovat a využít některé přednosti vedolizumabu v klinické praxi. Jeho mimořádná bezpečnost je nejvyšší deviza, která je využívána především u nemocných s rizikem nežádoucích účinků (fragile-frail patients) daných vyšším věkem (> 60 let) nebo přidruženými komorbiditami, především malignitami. Vedolizumab je nejvhodnější využít u nemocných, kteří ještě neměli biologickou léčbu, resp. měli jen jednu linii této terapie (anti-TNF). U těchto pacientů je dlouhodobá efektivita a setrvání na léčbě velmi vysoká a je vyšší, než je tomu u preparátů anti-TNF. To platí jak pro pacienty s Crohnovou chorobou, tak pro nemocné s ulcerózní kolitidou. U těchto nemocných, je-li vedolizumab podáván v první linii, se zpravidla dociluje nejen symptomatické zlepšení, ale také slizniční a histologické zhojení [4]. Nemocní s primární sklerozující cholangitidou jsou preferenčně indikováni na dlouhodobou terapii vedolizumabem právě pro jeho GIT selektivní účinek predikující jeho vysokou bezpečnost. Podobně to platí také pro nemocné, kteří se podrobili jaterní transplantaci. Vedolizumab je zatím jedinou monoklonální protilátkou, u níž byl v kontrolované klinické zkoušce potvrzen příznivý efekt na léčbu pouchitidy, která je refrakterní na podávání antibiotické terapie [5]. Klinické zkušenosti reálné praxe ukázaly, že podávání vedolizumabu ve druhé nebo vyšší linii léčby po selhání terapie anti-TNF má menší efektivitu a pochopitelně také kratší perzistenci na léčbě. Určitým handicapem je nemožnost využití vedolizumabu u vysoce aktivní ulcerózní kolitidy, kterou označujeme jako akutní těžká ulcerózní kolitida (ASUC). Nemáme robustní data o efektivitě vedolizumabu u perianální formy Crohnovy nemoci a nemáme také data potvrzující účinnost tohoto léku na mimostřevní projevy choroby, které nejsou asociovány (indukovány) vysokou aktivitou nemoci, jako je spondylartritida, psoriáza, atopická dermatitida a jiné. Zcela mimořádné postavení má však vedolizumab v léčbě gravidních pacientek. Naše nedávná studie potvrdila odlišné chování přenosu vedolizumabu v konečné fázi gravidity v porovnání s anti-TNF protilátkami a ustekinumabem. Všechny ostatní monoklonální protilátky se díky aktivnímu transportu dostávají přes placentární bariéru ve vysoké koncentraci do oběhu plodu. V době porodu je koncentrace infliximabu, adalimumabu nebo ustekinumabu dvojnásobná a vyšší v porovnání s koncentrací těchto léčiv v séru matky. Pouze vedolizumab dosahuje v krvi plodu poloviční hodnoty v porovnání s koncentrací v matčině séru. Vysvětlení spočívá patrně ve vychytávání vedolizumabu na příslušných integrinových receptorech a4/b7 v placentě [6].

Je nezpochybnitelné, že vedolizumab významně obohatil a rozšířil spektrum biologické léčby u nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou a získal pevnou pozici v léčebných algoritmech. V současné době je jeho optimální místo vnímáno v první linii biologické léčby. Osobně se domnívám, že v budoucnosti se také uplatní jako základ kombinační nebo tzv. duální terapie s jinými monoklonálními protilátkami nebo malými molekulami u refrakterních pacientů s IBD, jejichž podíl se neustále zvyšuje.


Zdroje

1. Hesterberg PE, Winsor-Hines D,Briskin MJ et al. Rapid resolution of chronic colitis in the Cotton-top Tamarin with an antibody to a gut-homing integrin alpha 4 beta 7. Gastroenterology 1996; 111 (5): 1373–1380. doi: 10.1053/gast.1996.v111.pm8898653.

2. Feagan BG, Rutgerts P, Sands BE et al. Vedolizumab as induction and maintenance therapy for ulcerative colitis. N Engl J Med 2013; 369 (8): 699–710. doi: 10.1056/NEJMoa1215734.

3. Sandborn WJ, Feagan BJ, Rutgeerts P et al. Vedolizumab as induction and maintenance therapy for Crohn’ s disease. N Engl J Med 2013; 369 (8): 711–721. doi: 10.1056/NEJMoa 1215739.

4. Bressler B, Yarur A, Silverberg MS at al. Vedolizumab and anti-tumor necrosis factor alpha real world outcomes in biologic naive inflammatory bowel disease patients: results from the EVOLVE study. J Crohn’s Colitis 2021; 15 (10): 1694–1706. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjab058.

5. Jairath V, Feagan BG, Silverberg MS et al. Mucosal healing with vedolizumab in patients with chronic pouchitis: EARNEST – a randomized, double blind, placebo-controlled study. Clin Gastroenterol Hepatol 2024: S1542-3565 (24) 00636-0. doi: 10.1016/j.cgh.2024.06.037.

6. Mitrova K, Pipek B, Bortlík M et al. Safety of ustekinumab and vedolizumab during pregnancy-pregnancy, neonatal and infant outcome: a prospective multicentre study. J Crohn’s Colitis J 2022; 16 (12): 1808–1815. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjac086.

Korespondenční autor

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty

Klinické centrum ISCARE a. s. a 1. LF UK v Praze

Českomoravská 19

190 00 Praha 9

milan.lukas@email.cz

Štítky
Detská gastroenterológia Gastroenterológia a hepatológia Chirurgia všeobecná

Článok vyšiel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 6

2024 Číslo 6
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#