Decubitus as a Cause of Death even in the 21^st Century

Dekubitus jako příčina úmrtí i ve 21. století

Cíl:
Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných a podstupujících operaci na 1. chirurgické klinice u sv. Anny v roce 2015.

Metodika:
Retrospektivní analýza administrativních dat z nemocničního informačního systému a z dat speciálního elektronického nástroje (I-hojeni.cz). Použit byl statistický software R, statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu na hladině významnosti 0,05.

Výsledky:
Z celkového počtu 3 937 hospitalizovaných podstoupila většina operační výkon (n = 3 431; 86,4 %). Nově se vytvořil dekubitus u 31 pacientů. Průměrný věk pacientů byl 82,6 let, jednalo se většinou o ženy (18 : 13). Body Mass Index (BMI) byl průměrně 25,37; délka hospitalizace 26,67 dní. Průměrný stupeň dekubitu byl 1,64. Pět pacientů mělo více než jeden dekubitus. Nejčastěji se vyskytovaly dekubity na patě, následně na hýždích a sakru. Nezjistili jsme statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace statisticky významně souvisely s výskytem dekubitů (p = 0,02493).

Závěr:
Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů i ve 21. století a jejich léčba je nákladná a dlouhá.

Klíčová slova:
dekubitus – hodnocení rizika – rizikové faktory – incidence

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Autoři: L. Veverková ; K. Krejsová; A. Geršlová; P. Vlček; I. Čapov; M. Reška; J. Konečný; L. Urbánek
Působiště autorů: st Surgical Clinic Faculty of Medicine Masaryk University and St. Anne University Hospital of Brno ¹
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(Supplementum1): 37-39
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amcsnn2016S37

Souhrn

Cíl:
Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných a podstupujících operaci na 1. chirurgické klinice u sv. Anny v roce 2015.

Závěr:
Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů i ve 21. století a jejich léčba je nákladná a dlouhá.

Zdroje

1. The National Institute for Health and Clinical Excellence. Appendix H: Methodology checklist: economic evaluations. The Guidelines Manual. London: National Institute for Health and Clinical Excellence, 2009;195:200– 7.

2. Gottrup F, Apelqvist J, Price P. Outcomes in controlled and comparative studies on non-healing wounds recommendations to improve the quality of evidence in wound management. J Wound Care 2010;19(6):237– 68. doi: 10.12968/ jowc.2010.19.6.48471.

3. World Health Organization. WHO Guidelines for safe surgery: 2009: safe surgery saves lives. Geneva: WHO 2009. [online]. Dostupné z URL: http:/ / whqlibdoc.who.int/ publications/ 2009/ 9789241598552_eng.pdf 2009.

4. Dowd SE, Sun Y, Secor PR, et al. Survey of bacterial diversity in chronic wounds using pyrosequencing, DGGE, and full ribosome shotgun sequencing. BMC Microbiol 2008;8:43. doi: 10.1186/ 1471-2180-8-43.

5. Percival S, Cutting K. Microbiology of Wounds. New York: CRC Press 2010.

6. Pokorná A, Saibertová S, Vasmanská S, et al. Registers ofpressure ulcers in an international context. Cent Eur J NursMidw 2016;7(2):444–52. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0013.

7. Haesler E, ed. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Quick Reference Guide. Cambridge Media: Perth, Australia 2014.

8. Morykwas MJ, Argenta LC, Shelton-Brown E Iet al. Vacuum-assisted closure: a new method for wound control and treatment: animal studies and basic foundation. Ann Plast Surg 1997;38(6):553– 62.

9. Fleischmann W, Lang E, Russ M. Treatment of infection by vacuum sealing. Unfallchirurg 1997;100:301– 4.

10. Stevens P. Vacuum-assisted closure of laparotomy wounds: a critical review of the literature. Int Wound J 2009;6(4):259– 66. doi: 10.1111/ j.1742-481X.2009.00614.x.

11. Stannard JP, Volgas DA, Stewart R, et al. Negative pressure wound therapy after severe open fractures: a prospective randomized study. J Orthop Trauma 2009;23(8):552– 7. doi: 10.1097/ BOT.0b013e3181a2e2b6.

12. Mandal A. Role of topical negative pressure in pressure ulcer management. J Wound Care 2007;16(1):33– 5. doi: 10.12968/ jowc.2007.16.1.26987.

13. Andersson AE, Bergh I, Karlsson J, et al. Patients’ experiences of acquiring a deep surgical site infection: an interview study. Am J Infect Control 2010;38(9):711– 7. doi: 10.1016/ j.ajic.2010.03.017.

14. Jenkins ML, O’Neal E. Pressure ulcer prevalence andincidence in acute care. Adv Skin Wound Care 2010;23(12):556– 9. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000391184.43845.c1.

15. Coomer NM, McCall NT. Examination of the accuracy of coding hospital-acquired pressure ulcer stages. Medicare Medicaid Res Rev 2013;3(4). doi: 10.5600/ mmrr.003.04.b03.

16. Pokorná A, Jarkovský J, Mužík J, et al. A new online software tool for pressure ulcer monitoring as an educational instrument for unified nursing assessment in clinical settings. Mefanet Journal 2016;4(1):26– 32.