Soubor obrázků s protikladnou náročností pojmenovatelnosti

Souhrn

Cíl:
Záměrem práce bylo vytvořit soubor jednoslovně a jednoznačně česky pojmenovatelných obrázků a rozdělit je na snadné a obtížné podle náročnosti pojmenování pro pa­cienty s kognitivní poruchou.

Soubor a metodika:
Nejprve byl vytvořen seznam slov a ke každému slovu byla přiřazena černobílá perokresba. Tyto obrázky namalované různými způsoby byly opakovaně předkládány starším osobám a pa­cientům s kognitivní poruchou v pěti kolech předběžného výzkumu. Výsledek byl vyjadřován procentem shody pojmenování daného obrázku s jeho očekáváným názvem. Ze 173 obrázků jsme vyřazovali obrázky, které nesplňovaly určitá kritéria. Poslední sadu 70 obrázků písemně pojmenovalo 305 starších osob dvojím způsobem, a to písemnou formou (n = 135) a vyplněním elektronického formuláře (n = 170). K porovnání stejnou sadu písemně pojmenovalo 70 pa­cientů s různými kognitivními poruchami, především Alzheimerovou nemocí, kteří byli vyšetřeni testem Mini-Mental State Examination (MMSE) (21 ± 5 bodů) nebo Montrealským kognitivním testem (MoCA) (20 ± 4 bodů).

Výsledky:
Hlavní hledanou skupinou bylo 14 obrázků, které byly obtížně pojmenovatelné pro pa­cienty s kognitivními poruchami a zároveň snadno pojmenovatelné staršími osobami bez kognitivního deficitu – Eskymák, jeřáb, teploměr, totem, zrcadlo, dort, známka, lupa, semafor, robot, vodopád, vzducholoď, ponorka a šachovnice. Na základě správného pojmenování u více než 90 % osob v každé z obou skupin jsme identifikovali obrázky snadné na pojmenování – sud, tužka, měsíc, brýle, hřeben, klíč, kočárek, stůl, váleček, židle a dalších 27 obrázků.

Závěr:
Obrázky obtížně pojmenovatelné budou důležitým zdrojem pro tvorbu nových skríningových testů a pomůcek k dia­gnostickému odlišení kognitivně  intaktních starších osob od pa­cientů s kognitivní poruchou. Naopak snadno pojmenovatelné obrázky budou vhodné k vyšetřování vizuální paměti, aby fázi učení neovlivňovaly chyby v pojmenování.

Klíčová slova:
paměť – Alzheimerova nemoc – demence – test – skríning – obrázek

Úvod

Jednoznačně pojmenovatelné obrázky jsou důležité pro snadné vyšetřování, testování nebo trénování paměti či řeči. Problematické české názvosloví není v ně­kte­rých testech řešeno vůbec –  jako např. v sedmiminutovém skríningovém testu [1,2]. V české verzi Addenbrookského testu jsou všechna možná správná pojmenování 12 obrázků uvedena přímo na záznamovém archu. Všechny ostatní názvy jsou považovány za chybné [3– 5]. Naše zkušenosti vedly k vytvoření obrázků, které by se česky pojmenovaly pouze jedním názvem v 90 % a více a zároveň patřily do určité sémantické kategorie [6]. Díky této souvislosti je možné obrázky využít při konstrukci testu s nápovědou založenou právě na sémantické kategorizaci (např. košile –  oblečení). Při identifikaci takových obrázků byl vyvinut původní český a nový test se zkratkou POBAV. Spočívá v pojmenování a vybavení 20 perokresebných obrázků. Již od počátku se při jeho tvorbě dbalo na to, aby interpretaci neztěžovalo sporné pojmenování. V testu POBAV byly použity obrázky jak snadné, tak obtížné pro pojmenování pa­cienty s Alzheimerovou nemocí (AN) [6,7].

Většina obrázků z původního souboru jednoznačně pojmenovatelných obrázků [6] již byla použita v různých testech a jejich variantách. Vzhledem k dalším plánům jsme se rozhodli provést podobný výběr nových obrázků, a to tentokrát bez omezení sémantickými kategoriemi. Opět jsme dlouze ověřovali názvosloví obrázků na osobách vyššího věku s a bez kognitivního deficitu. Výsledkem je nový soubor dalších obrázků snadno nebo obtížně pojmenovatelných pro různé účely.

Soubor a metodika

Záměrem bylo vytvořit novou sadu obrázků bez sémantické kategorizace, což probíhalo v několika dílčích etapách. Nejprve jsme si stanovili kritéria pro výběr vhodných obrázků. Abychom našli vhodné obrázky, jejichž pojmenování nezávisí na tom, jak jsou namalované, porovnávali jsme dvě sady obrázků. Použili jsme obrázky jak namalované námi, tak z mezinárodních databází. Tyto obrázky jsme v mnoha kolech prověřovali na dobrovolnících zdravých i s kognitivními poruchami, dokud jsme nevybrali ty, které nejlépe odpovídaly našim kritériím. Výzkum trval přes dva roky od ledna 2016 do března 2018.

Kritéria pro výběr vhodných obrázků

Při hledání správných obrázků jsme si nejprve stanovili kritéria. Přitom jsme vycházeli z našich zkušeností při tvorbě předchozího souboru jednoznačně pojmenovatelných obrázků [6].

Cílem bylo najít dvě skupiny obrázků. Měli jsme plán, že jednu skupinu budou tvořit obrázky, které správně poznají osoby vyššího věku s kognitivním deficitem i bez něho ve více než 90 % případů shodně se správným názvem obrázku, tedy obrázky snadno pojmenovatelné i pa­cienty s kognitivní poruchou či demencí. V dalším textu pro ně používáme stručné označení tzv. snadné obrázky. Druhou skupinou hledaných obrázků budou takové, které také pojmenuje správně 90– 100 % kognitivně  normálních starších osob. Zároveň se bude jednat o obrázky, které pa­cienti s kognitivní poruchou či demencí nepojmenují vůbec, tzv. anomie, nebo se objeví chybné záměny za jiné pojmy, tzv. sémantické paragrafie. Dále v textu je stručně uvádíme jako tzv. obtížné obrázky.

V souladu s naším předchozím sdělením [6] jsme opět zachovali co největší jednoduchost obrázku s jeho hlavními atributy ve formě černobílých perokreseb podobného vzezření a velikosti jako v předchozím výzkumu. Až na výjimky jsme obrázky ztvárňovali ve dvojrozměrném provedení. Důležitým kritériem byla možnost pojmenovat obrázek jedním slovem.

Hlavním rozdílem od předchozí sady [6] bylo vyřazení podmínky, aby obrázek patřil do předem určené sémantické kategorie jako při předchozím výzkumu (např. zvířata, oblečení, ovoce). Tím se výrazně zjednodušila příprava prvního seznamu obrázků, kdy jsme se nemuseli omezovat při jejich výběru.

Z úvodního seznamu obrázků jsme v několika kolech postupně vyřadili obrázky, které se nehodily z několika důvodů. Byly to obrázky, pro jejichž pojmenování se běžně používá několik synonym (mrak –  oblak, větrák –  ventilátor, sirka –  zápalka), nejednoznačně rozpoznatelné (náušnice –  prsteny, kalkulačka –  mobil, meč –  dýka), zaměnitelné za jiný výraz (duch –  strašidlo, čert –  lucifer) a s nižší než 90% úspěšností pojmenování běžnými staršími osobami (mušle –  lastura, omáčník –  konvice). Příklady vyřazených obrázků a systémové důvody k jejich odstranění znázorňuje obr. 1.

Systém hodnocení obrázků

Hledali jsme takové obrázky, které budou osoby vyššího věku správně pojmenovávat pouze jedním slovem bez synonym. Za správné jsme vyhodnotili buď zcela přesné názvy nebo zdrobněliny. Naopak jsme vyřadili obrázky, které byly pojmenovány synonymy nebo jinak, než bylo očekáváno. U pa­cientů s kognitivní poruchou nebo demencí byly jako chyby v pojmenování určeny obrázky, které pojmenovali špatně (tzv. sémantické paragrafie) nebo nebyly pojmenovány vůbec (tzv. anomie). Kromě očekávaných názvů jsme tolerovali ještě příbuzné názvy jako např. stůl-stolek, cigareta-cigáro. Tolerované názvy obrázků ukazuje tab. 1.

Postup při výběru souboru obrázků

Nejdříve jsme skládali různé objekty do co největšího souboru. Z něj jsme v několika kolech opakovaně odstraňovali nehodící se obrázky. Cílem snižování počtu obrázků bylo najít především dvě skupiny obrázků –  snadné a obtížné.

Předběžný výzkum spočíval v sérii navazujících sad obrázků, než jsme přistoupili k závěrečnému vyhledání těch nejlepších obrázků. Sady obrázků byly postupně předkládány dostatečnému počtu jak normálních starších osob, tak pa­cientům s různými kognitivními poruchami nebo demencemi v různém stadiu pokročilosti onemocnění.

Na začátku jsme vypracovali seznam názvů předmětů a dalších objektů vhodných k obrázkovému ztvárnění bez omezení sémantickými kategoriemi. Podle tohoto seznamu jsme vytvořili vlastní kresby, kterých bylo 173. Obrázky jsme nechávali pojmenovávat ústní formou osoby vyššího věku zdravé i s kognitivními poruchami. Podle předběžných výsledků jsme vyřadili téměř polovinu obrázků nesplňující naše představy. Část je uvedena v tab. 2. Druhý zmenšený seznam obsahoval 96 názvů obrázků. Pro zjištění univerzálnosti jsme použili jiné ztvárnění obrázků než dříve a využili jsme mezinárodní obrázkové databáze Philadelphia picture naming [8,9] a International picture nam­­ing database [10]. Smyslem tohoto kroku bylo, abychom do konečného souboru zvolili takové obrázky, které budou mít podobnou úspěšnost pojmenování nezávisle na namalování a jazyku. Třetí sada zredukovaná na 70 obrázků byla vybrána na základě výsledků testování obou předchozích souborů obrázků ve třech kolech. Vybraných 70 obrázků jsme nechali namalovat stejnou malířkou, která pro nás kreslila obrázky již dříve [6]. Předpokládali jsme, že předchozími redukcemi jsme se dopracovali blíže k hledaným obrázkům.

Změna grafického ztvárnění přinesla nové problémy. Ně­kte­ré obrázky prošly mnoha změnami, ve kterých byly postupně modifikovány nebo vynechány ně­kte­ré přebytečné detaily. Detaily v obrázcích způsobily, že původně obtížný obrázek se stal snadným. Proto se kresba zpětně zjednodušovala. Tyto proměny dobře ilustruje příklad dortu na obr. 2A. V případě obrázku známky jsme museli zdůraznit jeden detail (hodnotu známky) a potlačit jiný (kresba na známce), jak ukazuje vývoj obrázku na obr. 2B.

Poměr částí obrázků byl rozhodující u příkladu studny na obr. 2C. Pokud převažovala zděná podezdívka, pojmenovali obrázek (obr. 2C a + c) spíše jako „studna“. Když však byla potlačena, začalo převažovat pojmenování „rumpál“ (obr. 2C b). Jiný vývoj prodělával obrázek „vodopád“, který se při určité podobě (obr. 2D b) nazýval také často „splav“. Obrázek karta byl nazýván nejen kartou, ale přímo i hodnotou karty (eso). Proto jsme obrázek změnili na tři karty různé hodnoty. Tím se problém více pojmenování vyřešil. Další úpravy zahrnovaly např. zavření stanu, zvětšení zvonku, zjednodušení šipky a další.

Kromě oprav jsme ně­kte­ré obrázky museli vyměnit za náhradní: např. sešívačka za teploměr, meč za zrcátko, štětec za sud, drak za váhy, balónek za most, pavučina za svíčku. Důvodem byly přetrvávající problémy se správným jednoznačným pojmenováním a nemožností vylepšit obrázek přemalováním. Všechny odstraněné obrázky jsou uvedeny v tab. 2. Předběžný výzkum byl ukončen souborem 70 vybraných obrázků.

Uspořádání obrázků k poslednímu pojmenování

Obrázky pro písemnou administraci bylyuspořádány do čtvercové matice 7 řád­ků × 5 sloupců na každé straně jednoho listu. Velikost každého obrázku byla zvolena tak, aby jeho větší rozměr (šířka nebo výška) vyplnil s přiměřenými okraji co nejvíce prostor přibližného čtverce o velikosti 3,5 cm šířky a 3 cm výšky. Druhý rozměr (výška nebo šířka) byl pak proporciálně přizpůsoben podle charakteru objektu. Pod obrázkem bylo vždy ponecháno volné místo pro napsání názvu obrázku. Autentický vyplněný arch s 35 obrázky ukazuje obr. 3.

Vyšetřované osoby při ověřování kvality obrázků

V rámci předběžného výzkumu jsme soubory obrázků ověřovali u starších osob v několika kolech. Kognitivní poruchy měly různou etiologii, nejčastěji se jednalo o AN. Obrázkové sady jsme nechávali písemně nebo ústně pojmenovat dostatečný počet osob, než jsme přistoupili ke změnám. Při prvním kole průzkumu ústně pojmenovávalo 173 obrázků 30 osob vyššího věku bez kognitivního deficitu a 29 osob vyššího věku s kognitivní poruchou navštěvujících poradnu pro poruchy paměti na Neurologické klinice FN Královské Vinohrady v Praze. Následně jsme obrázky redukovali na 96 a v navazujících kolech je nechávali pojmenovávat ústně a písemně. Při druhém ústním kole pojmenovávalo 96 obrázků 34 osob bez kognitivní poruchy a 30 osob s kognitivní poruchou. Ve třetím kole bylo pojmenováváno opět 96 obrázků, ale písemnou formou od 32 osob vyššího věku bez kognitivního deficitu a 29 osob vyššího věku s kognitivní poruchou. Ve čtvrtém kole bylo písemně pojmenováváno 70 vybraných obrázků, který byly namalovány naší grafičkou. Obrázky pojmenovávalo 61 osob bez kognitivního deficitu a 43 osob s kognitivní poruchou. Po závěrečném přemalování a úpravě ně­kte­rých obrázků jsme přistoupili k finálnímu kolu. Nechali jsme pojmenovávat 70 obrázků písemně 135 osob bez kognitivního deficitu (věk 67 ± 9 let) a elektronicky 170 osob bez kognitivního deficitu  (věk 67 ± 7 let) a 70 pa­cientů s kognitivní poruchou (věk 74 ± 8 let).

Písemné a elektronické pojmenování obrázků v poslední sadě

Prověřování posledních 70 obrázků probíhalo jak písemnou formou, tak elektronicky. Účastníci pod každý obrázek napsali jeho název podobně jako u předchozího výzkumu obrázků [6]. Navíc jsme realizovali nový nápad, jak využít moderní informační technologie. Připravili jsme elektronický sběr dat obsahující informace pro účastníky výzkumu, informovaný souhlas, základní sociodemografické charakteristiky, dotazník změněných schopností seniora AD-8 [1] a samotné obrázky jednotlivě. Jednoslovné názvy obrázků doplňovaly testované osoby pod obrázky přímo na svém počítači. Pozitivem bylo pohodlí lidí, kteří nemuseli nikam cestovat za účelem výzkumu.

Elektronický dotazník byl rozeslán osobám, kterým byl emailem vysvětlen význam výzkumu a poslán odkaz na elektronický formulář.

Charakteristiky souboru při posledním vyšetření

Obrázky písemně pojmenovávalo 135 starších osob s normálními kognitivními funkcemi (věk: 67 ± 9 let; Montrealský kognitivní test [MoCA] 27 ± 3 bodů nebo 5 bodů v hodnocení testu kreslení hodin podle skórování BaJa) [1,11– 13].

Vyplňování názvů obrázků na počítači bylo nabídnuto starším dobrovolníkům, kteří byli vyšetřeni v rámci výzkumu paměti na Oddělení kognitivních poruch v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Z databáze bylo vybráno 250 osob, které měly skór MoCA ≥ 26 bodů [1,11,12] (věk 67 ± 7 let; počet let vzdělání 15 ± 4; MoCA 28 ± 1 bod). Část z nich (n = 127) navíc podstoupilo neuropsychologické vyšetření, jehož výsledek svědčil pro normální kognitivní funkce. Dotazník vyplnilo 170 osob. Výsledky zdravých osob se porovnávaly s pojmenováním u 70 pa­cientů s kognitivními poruchami (věk 74 ± 8 let; Mini-Mental State Examination [MMSE] 21 ± 5 nebo MoCA 20 ± 4) [1,14].

Pojmenování obrázků u všech sad nebylo časově omezeno a vyšetřované osoby nebyly nikdy opravovány. Účastníci podepsali informované souhlasy s výzkumem, který byl schválen etickou komisí 3. LF UK v Praze.

Výsledky

Seznam všech postupně vyřazených obrázků předkládáme v tab. 2. Důvody jsme vyjmenovali v metodice. Hlavním výstupem naší čin­nosti jsou tab. 3, 4 a 5, které obsahují názvy obrázků pojmenovatelné správně v 90 % a více staršími osobami. Podle rozdílu úspěšnosti pojmenování mezi zdravými staršími osobami a pa­cienty s kognitivními poruchami jsou obrázky rozděleny do tří tabulek: 1. obtížné s rozdílem > 20 % v tab. 3; 2. mírně obtížné s rozdílem 10– 20 % v tab. 4; 3. snadné s rozdílem do 10 % v tab. 5. Příklady obtížných a snadných obrázků jsou ukázány na obr. 4AB.

Diskuze

Výsledkem výzkumu je sada 65 pečlivě vybraných obrázků předmětů a dalších objektů. Původně jsme vycházeli ze skupiny 173 obrázků, jejichž počet byl redukován v průběhu několika kol testování. Zůstaly obrázky, které jsou pojmenovatelné jedním českým slovem ve více než 90 % případů, což je předurčuje k využití při vyšetřování jazykových, paměťových a sémantických funkcí, při trénování paměti, logopedické péči atd.

U ně­kte­rých obrázků se vyskytly jiné než námi zamýšlené názvy. Ty jsme se rozhodli tolerovat především z důvodu jejich ojedinělosti. Týkalo se to obrázku ponorky, která byla výjimečně nazývána batyskaf či nautilus. Dále také obrázku postele, kde jsme se setkali s názvem lože či lůžko. Rozhodli jsme se také uznat odborný a specifikovaný název pro kost –  tibie, femur. Setkali jsme se s tímto pojmenováním pouze v jediném případě, a jelikož se nám nezdálo, že by se jednalo o chybu v rozpoznání obrázku, nepřišlo nám správné toto pojmenování počítat za chybné. Naopak hrubou chybou se jeví takové pojmenování, které svědčí pro jednoznačné nerozpoznání obrázku či použití názvu, který není v žádném vztahu k zamýšlenému názvu obrázku, např. vodopád –  keř, lupa –  pálka, vzducholoď –  torpédo, líták a další. Výskyt tolerovaných synonymních názvů výše uvedených obrázků se pohyboval kolem 1 %. Z toho důvodu jsme nepovažovali za nutné obrázky vyloučit. Jiný osud potkal obrázek počítače a kolečka. V obou případech se vyskytly časté synonymní názvy (počítač –  pc, computer; kolečko –  trakař, fúrik, radvanec). Pro výskyt jiných než námi zamýšlených názvů jsme se rozhodli tyto obrázky vyřadit ze seznamu jednoznačně pojmenovatelných obrázků. Dále jsme se setkávali s použitím přídavných jmen k obrázkům, jako např. královská koruna, poštovní známka apod. Přídavná jména u námi zamýšleného názvu obrázku jsme se rozhodli také tolerovat. Z těchto poznatků vznikla tab. 1, která upřesňuje další přípustné názvy. Z ní také vyplývá, že většina dalších obrázků měla název pouze jedním výrazem.

Různě ztvárněné objekty jsme se snažili opakovaně předkládat starším osobám k pojmenování. Nejdříve jsme začali amatérskými kresbami, pak jsme využívali mezinárodní databáze obrázků a nakonec profesionální obrázky od dlouhodobě spolupracující grafičky. Smysl takového přístupu spočíval hlavně v nalezení univerzálních objektů, které budou nazvány jedním českým slovem bez ohledu na grafické ztvárnění. Když jsme měli takto vytipované objekty nakresleny do poslední obrázkové formy profesionální grafičkou, nechávali jsme je pojmenovávat dvěma způsoby (na papíře a elektronicky). Je zajímavá shoda v úspěšnosti pojmenování oběma metodami. Rozdíl pro jednotlivé objekty byl minimální a většinou do 5 %, přestože se jednalo o různě vyšetřené skupiny i o různou formu prezentace obrázků (tab. 3, 4, 5). To nepřímo dokládá správnost výběru kvalitních obrázků do poslední sady a nezávislost úspěšnosti pojmenování na formě prezentace.

Hledané obrázky jsme podle výsledků od pa­cientů s kognitivní poruchou nebo demencí rozdělili na dvě hlavní skupiny. První hledanou skupinu tvoří nejcen­nější obrázky, jejich seznam je v tab. 3. Zjistili jsme, že pa­cienti s různými kognitivními poruchami nebo demencemi mají potíže je správně pojmenovat. Buď je vůbec nepoznají nebo pojmenují chybně, což svědčí o poruchách sémantické paměti nebo psaného jazyka. Podařilo se nám najít konkrétní obrázky, u kterých byl vysoký procentuální rozdíl více než 30 % v pojmenování mezi zdravými a nemocnými osobami. Mezi pět nejobtížnějších obrázků patří Eskymák 96– 59 = 37 %, jeřáb 96– 61 = 38 %, totem 93– 60 = 33 %, teploměr 93– 60 = 33 % a vodopád 93– 60 = 33 %.

Do druhé skupiny jsme zařadili obrázky, které pojmenovali pa­cienti správně navzdory přítomnosti kognitivní poruchy. Znamená to, že se jedná o tzv. snadné obrázky (tab. 5), jejichž pojmenování nečiní větší potíže ani pa­cientům s kognitivním deficitem. Procentuální shoda v pojmenování jak pro zdravé, tak pro nemocné je až 100 %. Mezi pět nejlepších a snadných obrázků patří židle 100– 100, váleček 100– 100, stůl 100– 100, kočárek 100– 100, klíč 100– 100. Zbývající jsou uvedeny v tab. 5.

Poslední skupinu obrázků bychom mohli označit jako mírně obtížné. Jejich rozdíl v pojmenování mezi zdravými a nemocnými osobami byl 10– 20 %. Patří mezi ně koruna 100– 89 = 11 %, plot 100– 84 = 16 %, glóbus 100– 87= 13 %, volant 100– 87 = 13 %, luk 97– 86 = 11 %, dveře 92– 79 = 13 %. Tyto obrázky je možné použít k detekci kognitivní poruchy po spotřebování obtížných obrázků v různých metodikách.

Ve světové literatuře byl zvolen částečně podobný přístup při redukci 68 černobílých konturovaných obrázků na 32, jejichž správné pojmenování se nejvíce lišilo mezi pa­cienty a kontrolami. Tato kratší verze vykazovala větší rozdíly mezi skupinami než plná původní verze. Oproti našemu pojetí se práce lišila ve dvou aspektech. Při nepojmenování obrázku byla poskytována sémantická nebo fonetická nápověda. Do konečné sady byly vybírány obrázky na základě rozdílu v úspěšnosti pojmenování mezi pa­cienty a kontrolami. Tak se do ní dostaly i obrázky s nízkou úspěšností pojmenování nebo s více výrazy od zdravých jedinců (např. měřidlo, barometr, manometr –  82 %, hmoždíř –  61 %, palička –  67 %, kovadlina –  75 %, houpačka –  75 %) [15,16]. Je pak obtížné si představit, jak dané obrázky mohou kvalitně měřit kognitivní deficit, když je nezvládají správně pojmenovat ani zdraví jedinci.

Další práce nabízí různé vlastní obrázkové sady nebo se zabývají faktory, které ovlivňují úspěšnost pojmenování [10,17– 20]. Přitom se ukazuje, že řada sad obsahuje také obrázky s nízkým procentem správného pojmenování, tj. méně než arbitrárně námi stanovených 90 %, třeba až ke 20 %! [17,19,21].

Procento správného pojmenování stejných obrázků se také liší podle použitého prostředí a jazyka [22]. Například náš vodopád (100 % úspěšnost) má úspěšnost pojmenování v angličtině 90 %, francouzštině 75 %, holandštině 93 %, němčině 98 %, italštině 92 %, španělštině překvapivě 28 % (což se spíše jeví jako chyba sběru či přepisu), švédštině 93 % a ruštině 93 %. Takže až na hrubě vybočující španělštinu může být tento objekt považován za velmi vhodný a univerzální k dalšímu použití ve světovém měřítku, protože má dobrou míru shody pojmenování v mnoha jazycích i bez ohledu na různé ztvárnění. Naopak řetěz je problematický v několika jazycích (česky 99 %, anglicky 98 %, francouzsky 93 %, holandsky 67 %, německy 48 %, italsky 92 %, španělsky 89 %, švédsky 51 %, rusky 40 %) [22]. Mezi důvody diskrepance v kvalitě pojmenování může patřit nevhodný výběr osob v zemích, různé podobné výrazy v daném jazyku a další faktory.

Úspěšnost pojmenování závisí i na frekvenci výskytu slov, představitelnosti slov a věku osvojení si slov [23].  Soubor snadno pojmenovatelných obrázků obsahuje ve větší míře objekty den­ní potřeby, např. stůl, židle, váleček, nůžky, brýle. Naopak obtížné obrázky zachycují méně frekventovaná slova osvojená v pozdějším věku, např. totem, robot, Eskymák, lebka, vodopád.

Pojmenování obrázků je jeden ze způsobů, který může být užitečný při detekci mírné kognitivní poruchy nebo AN, a to dokonce v jejích časných fázích [24– 26].

Je zajímavé, že pa­cienti s AN s pozdním začátkem a mírnými jazykovými deficity mají větší problémy s testem pojmenování obrázků než pa­cienti s AN s časným začátkem. Při větších jazykových deficitech tento rozdíl zmizí [27].

Deficity v pojmenování obrázků jsou nespecifické, protože se mohou projevovat i u vaskulární demence, frontotemporální lobární degenerace nebo u zadní korové atrofie. Největší problémy jsou logicky v případě sémantické demence [28– 30].

Ně­kte­ré práce se zabývaly vztahem kvality pojmenování a morfologickými změnami mozku. Chyby v pojmenovávání u AN souvisí s atrofií přední části levého temporálního laloku [31]. Jiná práce však ukázala, že atrofizace související s pojmenováním obrázků postihuje rozsáhlejší oblasti v několika lalocích, např. frontálních, ale především v temporálních a parietálních. Výzkumníky překvapily víceméně symetrické nálezy, když předpokládali převážné postižení řečově dominantní levé hemisféry [32].

Obrázky plánujeme využít k testovým účelům ke zhodnocení anomie a mnestických funkcí. Obrázky obtížné na pojmenování osobami s kognitivními poruchami by mohly být důležité při dia­gnostice např. sémantické demence, kdy se objevují potíže právě se správným pojmenováním při částečném zachování mnestických funkcí. Naopak k testování paměti je vhodné využít obrázky snadné na pojmenování, aby zapamatování neovlivňovaly problémy s pojmenováním ve fázi učení.

Soubor jednoznačně a jednoslovně česky pojmenovatelných obrázků bez omezení kategorií je k dispozici zdarma v černobílém dvourozměrném provedení pro další účely u prvního autora této publikace.

Práce byla podpořena projekty PROGRES Q35, „Udržitelnost pro Národní ústav du­ševního zdraví“, č. LO1611, za finanční podpory MŠMT v rámci NPU I, MZ ČR – RVO „Národní ústav duševního zdraví – NUDZ“, grantem NV18-07-00272 a projekty OP CZ.07.1.02/0.0/0.0/16_040/0000369 a PharmaBrain CZ.CZ.02.1.01./0.0/0.0/16_025/0007444.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Přijato k recenzi: 7. 3. 2018

Přijato do tisku: 28. 5. 2018

doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

Neurologická klinika 3. LF UK

a FN Královské Vinohrady

Šrobárova 1150/50

100 00 Praha

e-mail: ales.bartos@nudz.cz