Předcházení dekubitům je lepší než řešení jejich důsledků

Cíl:

Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v letech 2015– 2017, zjistit závislost na neurologických komorbiditách a u osmi nemocných s výskytem pozičních dekubitů zhodnotit možnosti ovlivnění jejich vzniku.

Metodika:

Retrospektivní analýza dat z nemocničního informačního systému a elektronického nástroje (i-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu, hladina významnosti 0,05.

Výsledky:

V období 2015– 2017 podstoupilo operační výkon 9 550 nemocných z 11 028 hospitalizovaných pacientů. Nově se vytvořil dekubitus u 115 pacientů, kteří byli hospitalizováni (62 žen a 53 mužů), z toho 104 operovaných. Průměrný věk těchto pacientů byl 81,61 (36– 97) let; průměrný index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) 24,93; průměrná doba hospitalizace 23,4 dní. Doba od přijetí nemocných k operaci byla 2,82 (0– 16) dní. Průměrně byl výskyt 1,41 dekubitů na pacienta. Nejčastější lokalizace dekubitů byly na hýždích a patách. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace naopak souvisely s výskytem dekubitů (p < 0,05). Neprokázali jsme statistickou závislost mezi vznikem dekubitu u operovaných nemocných a přítomností neurologické anamnézy v předchorobí. Celkem zemřelo 15 nemocných, ale 9 z nich zemřelo na příznaky sepse bez přímé souvislosti s dekubitální lézí. Zvláštní skupinu s dekubity tvořilo osm nemocných, kteří byli přijatí k hospitalizaci s pozičními traumaty, z nichž šest zemřelo na rozvoj septického stavu v důsledku dekubitálních lézí.

Závěr:

Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů zejména v souvislosti s anamnézou neurologické diagnózy (71,30 %). Prevenci vzniku dekubitů je třeba uplatňovat nejen v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, ale i v domácnostech. Následky pádů, zejména seniorů s velmi nekvalitním sociálním zázemím, jsou mnohdy zcela fatální.

Klíčová slova:

dekubitus – dekubitální léze – incidence – traumatický pacient – poziční dekubitus

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Autoři: L. Veverková ; K. Krejsová; M. Kacafírková; M. Reška; P. Vlček; J. Žák; J. Konečný; I. Čapov
Působiště autorů: First Department of Surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University and St. Anne´s University Hospital, Brno, Czech Republic
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(Suplementum 1): 32-37
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018S32

Souhrn

Cíl:

Metodika:

Výsledky:

Závěr:

Klíčová slova:

dekubitus – dekubitální léze – incidence – traumatický pacient – poziční dekubitus

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. World Health Organization. WHO Guidelines for safe surgery 2009: safe surgery saves lives. [online]. Geneva: WHO Press 2009. Available from URL: http:/ / whqlibdoc.who.int/ publications/ 2009/ 9789241598552_eng.pdf.

2. National Institute for Health and Clinical Excellence. Appendix H: Methodology checklists: economic evaluations. The guidelines manual. London: NICE 2009; 195: 200– 207.

3. Gottrup F, Apelqvist J, Price P et al. Outcomes in controlled and comparative studies on non-healing wounds: recommendations to improve the quality of evidence in wound management. J Wound Care 2010; 19(6): 237– 268. doi: 10.12968/ jowc.2010.19.6.48471.

4. Pokorna A, Saibertova S, Vasmanska S et al. Registers of pressure ulcers in an international context. Cent Eur J Nurs Midw 2016; 7(2): 444– 452. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0013.

5. Mandal A. Role of topical negative pressure in pressure ulcer management. J Wound Care 2007; 16(1): 33– 35. doi: 10.12968/ jowc.2007.16.1.26987.

6. Haesler E (ed). National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel, Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and treatment of pressure ulcers: quick reference guide. Perth: Cambridge Media 2014.

7. Black JM, Cuddigan JE, Walko MA et al. Medical device related pressure ulcers in hospitalized patients. Int Wound J 2010; 7(5): 358– 365. doi: 10.1111/ j.1742-481X.2010.00699.x.

8. Pokorna A, Benešová K, Mužik J et al. The pressure ulcers monitoring in patiens with neurological diseases – analyse of the National Register of Hospitalized Patient. Cesk Slov Neurol N 2016; 79 (Suppl 1): S8– S14. doi: 10.14735/ amcsnn2016S8.

9. Haesler E (ed). National Pressure Ulcer Advisory Pa-nel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Clinical Practice Guideline. Osborne Park: Cambridge Media 2014.