Endoskopická endonazální dakryocystorinostomie: indikace, technika, výsledky

Od roku 1996 do srpna 1998 autoři provedli 24 EDCRS u 23 pacientů ve věku od 35 do 80 let, z toho u 6 mužů a 17 žen. Všichni pacienti udávali epiforu, v 19 případech byla přítomna hlenohnisavá sekrece ze slzných cest (SC) a v 9 i flegmó- na oblasti vaku v anamnéze. Proplachem SC byla zjištěna neprůchodnost, která se potvrdila i dakryocystografií. Příčina neprůchodnosti byla ve 4 případech iatrogenní (rinochirurgická operace), v dalších 2 poúrazová a v 6 byly přítomny patologické poměry v dutině nosní. Ve 2 případech byl zjištěn dakryolit a v 10 se jednalo o stenózu idiopatickou. Operace se prováděla v celkové anestezii, endo- skopickým endonazálním přístupem, bez trvalých či závažnějších komplikací. Peroperačně byla zjištěna v 15 případech postsakální stenóza, v 7 intrasakální a ve 2 byl přítomen dakryolit. Současná mírná presakální stenóza byla ve 3 případech a byla řešena zavedením katétru do SC na dobu několika týdnů (mimo tyto situace jeho užití však paušálně neindikujeme). Po 24 EDCRS trvá epifora pouze u jednoho pacienta (s presakální složkou stenózy), v ostatních případech již epifora není přítomna a proplach SC je volný. Menší traumatizace bez narušení mediálního palpebrálního ligamenta a umožnění normální funkce lakrimální pumpy jsou základními výhodami endonazálního přístupu. Většina autorů uvádí zprůchodnění slzných cest metodou EDCRS v 83 - 86 % případů. Naše výsledky jsou shodné a opravňují považovat EDCRS za metodu volby v chirurgické léčbě intra- a postsakálních stenóz slzných cest.

Klíčová slova:
stenóza odvodných slzných cest, endoskopická endonazální dakry- ocystorinostomie

Endoscopic Endonasal Dacryocystorhinostomy: Indications, Technique, Results

Endoscopic Endonasal Dacryocystorhinostomy:
Indications, Technique, Results From 1996 till August 1998 the authors made 24 EDCRS in 23 patients aged 35 to 80 years, incl. 6 men and 17 women. All patients reported epiphora, in 19 cases a mucous purulent secretion from the lacrimal pathways was present and 9 had a history of phlegmon in the area of the lacrimal sac. Irrigation of the lacrimal pathways revealed occlusion which was confirmed also on dacryocystography. The cause of occlusion was in four instances iatrogenic (rhinosurgical operation), in another two post-traumatic and in six there were pathological findings in the nasal cavity. In two instances the authors detected a dacryolith and in 10 idiopat- hic stenosis was found. The operation was performed under general anaesthesia, using an endoscopic endonasal approach, without permanent or serious compli- cations. On operation in 15 instances postsaccal stenosis was detected , in 7 instances intrasaccal stenosis and in two patients a dacryolith was present.A concurrent mild presaccal stenosis was present in three patients and was treated by insertion of a catheter into the lacrimal pathways for a period of several weeks ( except these situations the authors do not indicate its use). After 24 EDCRS epiphora persists only in one patient ( with a presaccal component of stenosis), in the remaining patients epiphora is no longer present and irrigation of the lacrimal pathways is free. Minor traumatization without injury of the medial palpebral ligament and normal function of the lacrimal pump are basic advantages of the endonasal approach. The majority of authors report patency of the lacrimal pathways which is achieved by the method of EDCRS in 83-86% of patients. The authors results are similar and justify the recommendation to consider EDCRS as the method of choice in the surgical treatment of intrasaccal and postsaccal stenoses of the lacrimal pathwaays.

Key words:
stenosis of the efferent lacrimal pathways, endoscopic endonasal dacryocystorhinostomy

Autoři: I. Pár; I. Pliskvová; J. Plch
Působiště autorů: ORL odd. NsP, Brno-Koliště, přednosta doc. MUDr. J. Plch, CSc. Oční odd. NsP, Brno-Koliště, přednosta prim. MUDr. I. Pliskvová
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Oftal., , 1998, No. 6, p. 387-391
Kategorie: Články