Periferní exsudatívní hemoragická chorioretinopatie
Autoři:
Z. Mazal
Působiště autorů:
Oční oddělení Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav, Přednosta: prim. MUDr. Zdeněk Mazal
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Oftal., 75, 2019, No. 2, p. 80-84
Kategorie:
Kazuistika
prolekare.web.journal.doi_sk:
https://doi.org/10.31348/2019/2/4
Souhrn
Periferní exsudatívní chorioretinopatie (PEHCR) je poměrně vzácné a hlavně málo známé a proto i málo diagnostikované onemocnění periferie sítnice u pacientů převážně vyššího věku. Zasažena bývá hlavně temporální periferie. Zhruba ve 30 % bývá nález oboustranný. Klinicky se projevuje multilobulárními prominencemi v periferii, které někdy mohou připomínat melanom chorioidei. Jde o exsudace a hemoragie pod sítnici nebo pod retinálním pigmentovým epitelem (RPE). V průběhu týdnů a měsíců dochází k resorbci a oploštění a v postižených oblastech zůstává chorioretinální atrofie různého stupně, kombinovaná někdy s retinální fibrózou a hyperplasií RPE. Pokud afekce zůstane ohraničena na periferii, nemusí být ovlivněna centrální zraková ostrost. Afekce se považuje za periferní obdobu vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace nebo periferní formu idiopatické polypoidální choroidální vaskulopatie. Diferenciálně diagnosticky nutno vyloučit především maligní melanom choroidei a ciliochoroidální ablaci.
Kazuistika: Popsán a fotodokumentován vlastní případ 83 leté pacientky s oboustranným PEHCR. Během sledovacího období jsme zachytili vznik nové prominence čerstvého krvácení pod sítnicí a pod RPE v horní periferii. Fotodokumentace ložiska brzy po vzniku a dále pak ve stadiu resorbce za několik týdnů. Afekce zůstaly ohraničené na periferii a neměly vliv na centrální vidění. To bylo ovlivněno drúzovou degenerací makuly a vitreomakulárním trakčním syndromem s výraznou epiretinální membránou.
Závěr: PEHCR je málo časté nebo málo diagnostikované onemocnění periferie sítnice u starých pacientů. Dochází k exsudaci a krvácení pod sítnicí a/nebo RPE. Během týdnů až měsíců se vyhojí chorioretinálními jizvami a subretinální fibrózou. Centrální vidění nemusí být porušeno, pokud se ložiska nerozšíří do makuly.
Klíčová slova:
periferní exsudatívní hemoragická chorioretinopatie – chorioretinální atrofie – subretinální fibróza – melanom choroidei
Úvod
Periferní exsudatívní hemoragickou chorioretinopatii (PEHCR) popsal poprvé Annesley v roce 1980 [1]. Jde o málo časté postižení především temporální periferie sítnice mezi ora serrata a ekvátorem u starších pacientů ve věku kolem osmdesáti let. Častěji jsou postiženy ženy [5]. Ve 30 % je onemocnění oboustranné [1,5,11]. Je charakterizované různým počtem hemoragií a exsudací pod sítnicí a pod retinálním pigmentovým epitelem (RPE). Hemoragie pod RPE mívají mírně kopulovitý tvar tmavě šedé barvy a mohou připomínat melanom choroidei [9,10]. Makula většinou není postižena, takže i centrální vidění nemusí být ovlivněno [5]. Průběh onemocnění je variabilní, většinou dochází k postupné resorbci hemoragií i exsudátů/transudátů a k oploštění lézí v průběhu týdnů až měsíců. V postižených místech potom zůstávají ložiska a oblasti chorioretinální atrofie, hyperplazie RPE a subretinální fibrózy různého stupně. Během hojení mohou vzniknout čerstvá ložiska a můžeme proto vidět léze v různém stádiu hojení. Přesná etiologie je nejasná. Onemocnění se považuje za periferní variantu vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) nebo polypoidální choroidální vaskulopatie (PCV) [2-4,10]. Fluorescenční angiografie (FA) ukazuje většinou úplnou blokádu choroidální fluorescence [9,11,12], na ultrazvuku B (UZ-B) vidíme ploché až lehce kopulovité prominence s různou reflexivitou [9,11,12]. Na základě vyšetření angiografie s indocyaninovou zelení (ICGA) jde dle některých autorů asi o spektrum periferních vaskulopatií s nebo bez choroidálních polypů [5,12]. Diferenciálně diagnosticky je nejdůležitější odlišení od melanomu choroidei. PEHCR je většinou lokalizován mezi ora serrata a ekvátorem [11], zatímco melanom většinou mezi makulou a ekvátorem [11], PEHCR často postihuje 1 a více kvadrantů, kdežto melanom většinou méně než 1 kvadrant [11], PEHCR bývá často oboustranný, melanom většinou jednostranný [9]. Terapeuticky se zkouší aplikace preparátů blokujících vaskulární endoteliální růstový faktor (anti-VEGF) v případech postižení makuly [7,12]. Byl prokázán příznivý,“sušící“ efekt, který ale není vždy trvalý [7].
Vlastní pozorování
Při rutinním vyšetřování 83 leté pacientky před operací katarakty byly zjištěny na levém oku (LO) v horní a nasální periferii šedavé prominující subretinální hemoragie a hemoragické ablace RPE, některé již v postupné resorbci (obrázek 1). V temporální dolní periferii byly oblasti chorioretinální atrofie. V centrální krajině byla výrazná epiretinální membrána s vitreoretinální trakcí. FA ukázala úplnou blokádu basální fluorescence v místech čerstvých sub-retinálních a sub-RPE hemoragií (obrázek 2). UZ-B prokazuje nízké prominence různé reflexivity a na optické koherenční tomografii (OCT) vidíme hemoragickou ablaci RPE (obrázky 3a, 3b). Na pravém oku (PO) byly zjištěny převážně v temporální dolní periferii oblasti staré chorioretinální atrofie se subretinální fibrózou a nepravidelnou hyperplasií retinálního pigmentu (obrázek 4). Pacientka byla pravidelně sledovaná. V průběhu sledování byla na LO provedena operace šedého zákalu a později i pars plana vitrektomie pro vitreomakulární trakční syndrom (VMTS). Periferní hemoragie a exsudace na LO se postupně resorbovaly a v postižených místech vzniká chorioretinální atrofie. Za 18 měsíců se na levém oku vytvořila čerstvá černo-šedavá prominence v horním temporálním kvadrantu, způsobená krvácením pod sítnici a RPE (obrázek 5a). V průběhu několika týdnů pozorujeme zřetelnou resorbci, oploštění a tvorbu subretinální fibrózy (obrázek 5b). Během sledovací doby asi 30 měsíců se léze nerozšířily přes cévní arkády a neovlivnily centrální vizus. Ten je ovlivněn jednak suchou VPMD, jednak následky VMTS, ale nikoliv v důsledku PEHCR. Proto hodnoty vidění neuvádím. Na pravém oku se nález neměnil a po celou sledovací dobu přetrvávala původní chorioretinální atrofie se subretinální fibrózou staršího data.
Diskuse
PEHCR se považuje za málo časté onemocnění. Může k tomu možná přispívat periferní lokalizace popisovaných lézí, které velmi často neovlivňují centrální vidění a nejsou proto v akutní fázi diagnostikované. Po spontánní resorbci zůstávají jen oblasti nespecifické chorioretinální atrofie s hyperplasií RPE a případně se subretinální fibrózou. Diagnostika se opírá o oftalmoskopický a biomikroskopický nález doplněný FA, případně ICGA a dále UZ-B a OCT. Kvalitní fotodokumentace periferních lézí běžnou funduskamerou, zvláště při užší zornici může být obtížná. Diferenciálně diagnosticky je potřeba myslet především na melanom cévnatky nebo ciliárního tělesa a dále na ciliochoroidální ablaci (po nitroočních operacích, oční dekompresní syndrom) nebo ciliochoroidální efuzi (idiopatická, uveitidy, skleritidy, nanoftalmus). Pacienty je nutno sledovat především v akutní fázi a vyloučit již zmiňovaný melanom choroidei.
Nález u naší pacientky plně odpovídá popisům nalezeným v literatuře [1-13].
Závěr
PEHCR je zřídka diagnostikovaná afekce periferie sítnice u starých pacientů, kdy dochází ke krvácení a exsudaci pod sítnici a/nebo pigmentovým epitelem sítnice. Po několika týdnech až měsících se ložiska začnou oplošťovat a zanechávají oblasti chorioretinální atrofie s hyperplasií RPE. Někdy vznikne i subretinální fibróza. PEHCR nemusí mít vliv na centrální vidění. Odlišit v prvních fázích musíme především maligní melanom choroidei a ciliárního tělesa. Pacienta je proto nutno sledovat. Onemocnění se považuje za periferní formu vlhké VPMD a/nebo PCV. Terapeuticky se zkouší u pacientů s postižením makuly aplikace anti-VEGF.
Práce byla formou přednášky ve zkrácené verzi přednesena na Kongresu ČVRS 2017 v Mikulově.
Autor práce prohlašuje, že vznik a téma odborné práce není ve střetu zájmu a není podpořeno žádnou firmou.
Do redakce doručeno dne: 1. 2. 2019
Do tisku přijato dne: 7. 3. 2019
MUDr. Zdeněk Mazal
Havlíčkova 880
29301 Mladá Boleslav
Zdroje
1. Annesley, WH Jr.: Peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy. Trans Am Ophthalmol Soc, 78; 1980: 321-364.
2. Collaer, N., James, C.: Peripheral exudative and hemorrhagic chorio-retinopathy…the peripheral form of age-related macular degeneration? Report on 2 cases. Bull Soc Belge Ophtamol, 305; 2007: 23-26.
3. Goldman, DR., Freund, KB., McCannel, CA.: Peripheral polypoidal chorioideal vasculopathy as a cause of peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy: A report of 10 eyes. Retina, 33(1); 2013: 48-55.
4. Mantel, I., Schalenbourg, A., Zografos, I.: Peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy: polypoidal chorioideal vasculopathy and hemodynamic modifications. Am J Ophthalmol, 153(5); 2012 :910-922.e2.
5. Mantel, I., Uffer, S., Zografos, I.: Peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy: a clinical, angiografic and histologic study. Am J Ophthalmol, 148(6); 2009: 932-938.
6. Mashayekhi, A., Shields, CL., Shields, JA.: Peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy: a variant of polypoidal chorioideal vasculopathy? J Ophthalmic Vis Res, 33(1); 2013: 264-267.
7. Sabherwal, NS., Chris, JL., Shields, CL.: Peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy simulating chorioideal melanoma. Retina Today, 4; 2014: 47-49.
8. Seibel, I., Hager, A., Duncker, T., et al.: Anti-VEGF therapy in symptomatic peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy(PEHCR) involving the macula. Graefes Arch Clin Exp Ophthalmo, 254(4); 2016: 653-659.
9. Shields, CL., Furuta, M., Thangappan, A., et al.: Metastasis of uveal melanoma millimeter-by-millimeter in 8033 consecutive eyes. Arch Ophthalmol, 127; 2009: 989-998.
10. Shields, JA., Mashayekhi, A., Ra, S.: Pseudomelanomas of the posterior uveal tract: the 2006 Taylor R.Smith Lecture. Retina, 25(6); 2005: 767-771.
11. Shields, CL., Sakazar, PF., Mashayekhi, A.: Peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy simulating chorioideal melanoma in 173 eyes. Ophthalmology, 116(3); 2009: 529-535.
12. Studnička, J.: Periferní exudatívní hemoragická chorioretinopatie. In Studnička, J. et al.: Onemocnění sítnice a cévnatky v praxi. Praha, Mladá fronta, 2018, s. 142-144.
13. Warren, A., Welch, J., Shields, CL.: Peripheral exudative hemorrhagic chorioretinopathy with polyps. Retina Today, 12(2); 2017: 38-40.
Štítky
OftalmológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská oftalmologie
2019 Číslo 2
- Myasthenia gravis: kombinace chirurgie a farmakoterapie jako nejefektivnější modalita?
- Pomocné látky v roztoku latanoprostu bez konzervačních látek vyvolávají zánětlivou odpověď a cytotoxicitu u imortalizovaných lidských HCE-2 epitelových buněk rohovky
- Konzervační látka polyquaternium-1 zvyšuje cytotoxicitu a zánět spojený s NF-kappaB u epitelových buněk lidské rohovky
- Dlouhodobé výsledky lokální léčby cyklosporinem A u těžkého syndromu suchého oka s 10letou dobou sledování
- Syndrom suchého oka
Najčítanejšie v tomto čísle
- Normotenzní versus hypertenzní glaukom – přehled
- Oboustranná jamka terče zrakového nervu s makulopatií – kazuistika
- Suprachoroideální hemoragie v pooperačním období antiglaukomového zákroku, kazuistika
- Periferní exsudatívní hemoragická chorioretinopatie