#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

ZRAKOVÉ FUNKCE PO IMPLANTACI MONOFOKÁLNÍCH NITROOČNÍCH ČOČEK ACRYSOF


Autori: J. Lešták 1;  Š. Pitrová 1;  M. Žáková 1;  M. Fůs 1;  H. Hallová 1;  K. Marešová 2
Pôsobisko autorov: 2. Oční klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc ;  1. Oční klinika JL Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Oftal., 76, 2020, No. 6, p. 254-258
Kategória: Původní práce
doi: https://doi.org/10.31348/2020/35

Súhrn

Cíl práce: Cílem bylo určit zrakové funkce po implantaci monofokálních nitroočních čoček (IOL) firmy Alcon (SA60AT, MA50BM a SN60WF a SN6AT).

V přehledu jsou předloženy čtyři práce. První se zabývá vlivem délky oka, optické mohutnosti rohovky a hloubky přední komory oka na výslednou nekorigovanou zrakovou ostrost na blízko (UNVA) po implantaci IOL. Druhá porovnává vliv polohy oka (horizontální a vertikální) na výslednou UNVA. Třetí se zabývá vlivem sférických čoček (SA a MA) a čoček žlutých asférických (SN) na UNVA. Poslední zjišťuje vliv šíře pupily na UNVA.

Výsledky: První práce prokázala závislost délky oka (největší u očí pod 22,5 mm, r=0,36) na UNVA. Celkem 77,4 % očí s axiální délkou pod 22,5 mm mělo UNVA lepší než 0,5 a 70,49 % všech hodnocených očí mělo UNVA lepší než 0,5. Nekorigovaná zraková ostrost do dálky (UDVA) byla v celém souboru lepší než 1,0 u 97,54 % očí.

Ve druhé práci jsme zjistili střední korelaci u očí kratších 22,5 mm s UNVA v horizontální poloze (r=0,39) a ve vertikální poloze (r=0,49). UNVA se u těchto očí zlepšila z horizontální polohy 0,53 na 0,58 při vertikální poloze oka. U všech očí souboru pak z 0,51 na 0,56.

Třetí práce prokázala vliv sféricity a chromatičnosti na UNVA. Lepší než 0,5 ve skupině očí kratších 22,5 mm byla u SA IOL v 67 %, u SN v 60 %. U očí střední délky UNVA lepší než 0,5 byla u SA IOL v 86,5 %, MA v 81 % a SN v 75 %. U očí delších 23,5 mm byla UNVA lepší než 0,5 u IOL SA u 100 % očí, MA 60 % a SN u 33 % očí.

Ve čtvrté práci nebyl prokázán vliv velikosti pupily na UNVA. 

Závěr: Práce prokázala výborné výsledky UNVA i UDVA po implantaci monofokálních čoček.

Klíčová slova:

nekorigovaná zraková ostrost – monofokální nitrooční čočky Acrysof – délka oka – hloubka přední komory – keratometrie – poloha oka – asférické a chromatické čočky – šíře pupily

ÚVOD

Optické vlastnosti refrakčních multifokálních nitroočních čoček (IOL) jsou podobné simultánnímu vidění multifokálních kontaktních čoček a skládají se ze zón o různé optické mohutnosti. Jak v případě simultánního vidění u kontaktních čoček, i u multifokálních IOL se snižuje zraková ostrost a kontrastní citlivost zvláště při nízkém kontrastu. Téměř 28 % pacientů je schopno číst J. č. 1 bez korekce, 3 měsíce po operaci katarakty [1]. Urminský a kol. měli u multifokálních IOL modelu SA 40 N firmy Allergan UDVA 0,7 a lepší u 75,9 % a UNVA 0,67 a lepší u 61 % očí [2].

Lepší výsledky dosáhli Cochener a spol. po implantaci multifokálních difrakčních IOL ReSTOR®. Zraková ostrost do dálky rovná nebo lepší 0.8 byla dosažena u 88,6 % pacientů, do blízka rovná nebo lepší 0.8 u 93,3 % pacientů. 87,2 % pacientů nepotřebovalo po operaci brýle. 88,2 % pacientů hodnotili své vidění lepší než před operací. 93,1 % pacientů si myslí, že operace má pro ně jednoznačně pozitivní přínos [3].

Přibližně stejné výsledky dosáhli i Marešová a spol. u multifokálních IOL Acrysof ReSTOR SN6AD3. UDVA 0,8 a lepší u 87,5 % a UNVA horší než 0,6 u 10 % očí [4].

S vývojem moderních multifokálních nitroočních čoček dochází ke zlepšení UDVA i UNVA.  Veliká a spol. dosáhli implantací IOL LENTIS Mplus a LENTIS MplusX (firmy Oculentis GmbH a Topcon Europe BV) UDVA 1,0 resp. 0,9 a UNVA 0,8, resp. 0,9 [5].

I když multifokální IOL mohou být nápomocny k lepší zrakové ostrosti do blízka, narůstá u nich aberace vyšších řádů a snižuje se i kontrastní citlivost. Asférické monofokální IOL, oproti multifokálním IOL, snižují aberace a zlepšují kontrastní citlivost [6]. 

K podobným závěrům došli i jiní autoři. Podle nich jsou multifokální IOL oproti monofokálním účinné při zlepšování vidění na blízko. Existuje ale nejistota v efektu účinku. Zda toto zlepšení převáží nad negativními účinky multifokálních IOL, jako jsou oslnění a halo, se bude u lidí lišit. Rozhodujícím faktorem bude pravděpodobně motivace k dosažení nezávislosti na brýlích [7,8,9,10,11].

Z naší dlouholeté klinické zkušenosti s implantací monofokálních nitroočních čoček víme, že někteří pacienti po provedené operaci s implantací monofokální nitrooční čočky viděli dobře bez brýlové korekce jak do dálky, tak i na čtení. Chtěli jsme znát přesný důvod tohoto zjištění z několika pohledů: 1) jakou roli hraje vliv délky oka, optická mohutnost rohovky a hloubka přední komory oka, 2) vliv polohy oka (horizontální a vertikální), 3) vliv sférických čoček (SA a MA) a čoček žlutých asférických (SN), 4) vliv šíře pupily.

  1. Vliv axiální délky oka, keratometrie a hloubky přední komory na UNVA po implantaci monofokálních IOL [12]

V první práci jsme se snažili zjistit jaký vliv na výslednou nekorigovanou zrakovou ostrost má axiální délka oka, keratometrie v centru a v ose vidění a hloubka přední komory. Soubor, který tvořilo 122 očí jsme rozdělili podle axiální délky oka na tři skupiny. První skupinu tvořili oči délky rovné 22,5 mm a kratší, druhou v intervalu > 22,5 ale kratší a rovné 23,5 mm a třetí delší 23,5 mm. Nekorigovaná zraková ostrost (UDVA) do dálky byla pro celý soubor 1,0 a lepší v 97,54 %. Pro jednotlivé délky oka pak 1,0 a lepší v 97,37 %, resp. 96,15 %, resp. 100 %. UDVA 0,8 mělo 2,46 %. Korekce tuto hodnotu nezlepšila. Nekorigovanou zrakovou ostrost do blízka lepší než 0,5 mělo v celém souboru 70,49 % očí. Podle jednotlivých délek oka pak 77,4 %, resp. 83,9 %, resp. 62,9 %. UNVA 1,0 mělo 7,7 % očí a to jen z první skupiny (kratší 22,5 mm). Prokázali jsme střední závislost UNVA na AXL u očí kratších 22,5 mm (r=-0,36) a UNVA na Kc u očí >22,5 ale <23.5 mm (r=0,46) [9]. K vyšetření UDVA byla u všech osob zařazených do souboru použita tabule ETDRS. Ke zjištění UNVA Zeissovy čtecí tabulky s použitím čtecí vzdálenosti 40 cm. Hodnoty visu jsou jak u UDVA tak UNVA uvedeny v decimální soustavě.

Máme-li to shrnout jednou větou tak 77,4 % očí s axiální délkou pod 22,5 mm mělo nekorigovanou zrakovou ostrost na blízko (UNVA) lepší než 0,5 a 70,49 % všech hodnocených očí mělo UNVA lepší než 0,5. UDVA mělo 97,54 % očí. Tím se naše výsledky blíží výsledkům očí s implantovanou MF IOL [13.14].

  1. Vliv postavení oka na UNVA

V druhé práci jsme na stejném souboru hodnotili vliv postavení oka na UNVA (horizontální versus vertikální). Pomocí korelačních koeficientů jsme sledovali vztah keratometrie v centru (Kc), keratometrie v ose vidění (KVA), hloubku přední komory (ACD) a axiální délky oka (AXL).

V případě vertikálního postavení oka (směřovala osa vidění k podlaze) byla UNVA vyšší nebo stejná jako při horizontálním směru pohledu. Průměrná UNVA v horizontálním směru byla 0,508. Při vertikálním směru 0,555. V rámci celé skupiny jsme zjistili slabou korelaci mezi UNVA a Kc, KVA a AXL. Největší změnu zrakové ostrosti jsme zaznamenali u očí kratších a rovných 22,5 mm (p<0.001, r=-0,39 pro horizontální postavení, r=-0,45 pro vertikální postavení oka).  Pak následovali oči delší 22,5 ale kratší a rovné 23,5 mm (p<0.001) a oči s AXL větší 23,5 mm (p<0.001).

Závěr: Změnu v UNVA při změně pohledu jsme zaznamenali u očí všech různých axiálních délek (p=0,001). Průměrně u všech očí z 0,51 na 0,56. Nejvyšší dosažené průměrné UNVA bylo ve vertikálním postavení u očí kratších a rovných 22,5 mm (0,58), pak u očí délky >22.5 ale kratších a rovných 23.5 mm (0,56) a u očí delších 23,5 mm (0,52) [15].

Domníváme se, že u krátkých očí, kde byla implantována IOL o vyšší optické mohutnosti, nám stejná hodnota jejího posunutí směrem k rohovce vyvolá vyšší myopii než u IOL s menší optickou mohutností.

  1. Vliv asféricity a chromatičnosti monofokální IOL na UNVA

Chromatická aberace může také stimulovat pseudoakomodaci. SN60WF a SN6AT IOL by měly mít menší sférickou aberaci než konvenční sférické IOL, protože mají asférický optický povrch. Kromě toho by u nich měla být i snížená pseudoakomodace kvůli svému žlutému nádechu. Dalo by se tedy očekávat, že pseudoakomodace bude snížena v očích, které mají implantovány asférické nebo asférické žluté IOL ve srovnání s očima s implantovanými sféricky čirými IOL [16].

Nishi a spol. rovněž prokázali nižší pseudoakomodaci u žlutých asférických čoček ve srovnání se sférickýma monofokálníma IOL [17].

V další nezveřejněné práci jsme se zajímali o vliv asféricity a chromatičnosti IOL na UNVA. Opět se jednalo o stejný soubor 122 očí. Tabulka 1.

Tab. 1. Rozdělení souboru dle UNVA, délky oka a implantovaných IOL.
Rozdělení souboru dle UNVA, délky oka a implantovaných IOL.

Podobné jsou i naše výsledky. Vzhledem k tomu, že se u jednotlivých délek oka nejedná o rovnoměrné zastoupení všech implantovaných IOL nelze tyto hodnoty brát jako 100%. Přesto i tato relativně malá čísla ukazují na výborné výsledky UNVA u všech typů použitých IOL.

Co se týče vlivu barevných (žluté) a asférických IOL jsme zjistili zhoršení UNVA oproti čirým sférickým IOL. UNVA lepší než 0,5 se ve skupině očí kratších a rovných 22,5 mm vyskytovala u SA IOL v 67 %, u SN v 60 % (rozdíl 7 %). U očí střední délky byla UNVA lepší než 0,5 u SA IOL u 86,5 %, MA u 81 % a SN u 75 % očí (průměrný rozdíl mezi SA a MA vůči SN 8,75 %). U očí delších 23,54 mm byla UNVA u IOL SA u 100 % očí, MA 60 % a SN u 33 % očí (průměrný rozdíl mezi SA a MA vůči SN byl 47 %).

  1. Vliv šíře pupily na UNVA

Do souboru jsme zařadili 14 žen průměrného věku 71,1 let (64 až 83 let) a 6 mužů průměrného věku 69,6 let (51 až 83 let). U všech byla zjištěna AXL, UNVA v horizontální poloze oka a šířka zorničky. Ta byla změřena pomocí fotografie oka ze vzdálenosti 40 cm při pohledu do dálky a pak do blízka. Jako měřidlo byly použity brýle s kalibrací ve vzdálenosti od vrcholu rohovky 1,5 cm. Z rozdílu hodnot byla vypočtena delta změny. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce 2.

Tab. 2. Souhrnné naměřené údaje (AXL – délka oka, ø – šíře pupily, UNVA – nekorigovaná zraková ostrost do blízka).
Souhrnné naměřené údaje (AXL – délka oka, ø – šíře pupily, UNVA – nekorigovaná zraková ostrost do blízka).

Z vypočtených hodnot korelačního koeficientu (Tabulka 3) jsme zjistili, že UNVA vykázala střední závislost s axiální délkou oka. Čím bylo oko kratší, tím byla i UNVA lepší. Velmi slabou korelaci prokázal vztah mezi UNVA a deltou změny šířky zorničky. To znamená, že šířka zorničky nehrála při vidění do blízka významnou roli.

Tab. 3. Výsledné hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu. UNVA – nekorigovaná zraková ostrost do blízka; axl – axiální délka oka; delta – změna průměru zornice.
Výsledné hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu. UNVA – nekorigovaná zraková ostrost do blízka; axl – axiální délka oka; delta – změna průměru zornice.

Vlivem šířky zorničky se zabývali Zeng a spol., kteří provedli analýzu 124 očí s kataraktou, rozdělených do 3 skupin dle implantovaných IOL od firmy Alcon (monofokálních sférických, monofokálních asférických a multifokálních). Nezjistili statisticky významnější rozdíly ve zrakové ostrosti, průměru zornice a rohovkových aberací IOL korigovaných očí. Prokázali vyšší sférickou aberaci u multifokálních IOL oproti monofokálním IOL. U monofokálních IOL byla sférická aberace vyšší u sférických než asférických IOL. Kontrastní citlivost byla vyšší u monofokálních sférických IOL oproti multifokálním IOL (a to nejvíce v prostorových frekvencích 3, 6, 12 a 18). Ačkoli multifokální IOL mohou býti nápomocny k lepší zrakové ostrosti do blízka, narůstá u nich aberace vyšších řádů a negativně ovlivňují kontrastní citlivost oka pacienta. Asférické monofokální IOL snižují aberace a zlepšují kontrastní citlivost oproti multifokálním IOL. Práci uzavírají, že multifokální IOL může poskytovat vidění do blízka ale může zvýšit aberace vyššího řádu a negativně ovlivnit citlivost na kontrast. Asférická IOL může snížit aberaci a zlepšit citlivost na kontrast ve srovnání s multifokální IOL [3]. 

Naše výsledky jsou ve shodě se závěry výše uvedené práce, že šíře zorničky nemá zásadní vliv na UNVA.

  1. Závěry plynoucí z výše uvedeného přehledu

První práce prokázala závislost délky oka (největší u očí pod 22,5 mm, r=0,36) na UNVA.  53,28 % očí s axiální délkou pod 22,5 mm mělo UNVA lepší než 0,5 a 70,49 % všech hodnocených očí mělo UNVA lepší než 0,5. Nekorigovaná zraková ostrost do dálky (UDVA) byla v celém souboru lepší než 1,0 u 97,54 % očí.

Ve druhé práci jsme zjistili střední korelaci u očí kratších 22,5 mm s UNVA v horizontální poloze (r=0,39) a ve vertikální poloze (r=0,49). UNVA se u těchto očí zlepšila z horizontální polohy 0,53 na 0,58 při vertikální poloze oka.

Třetí práce prokázala vliv sféricity a chromatičnost na UNVA. Lepší než 0,5 se ve skupině očí kratších 22,5 mm vyskytovala u SA IOL v 67 %, u SN v 60 %. U očí střední délky UNVA lepší než 0,5 byla u SA IOL v 86,5 %, MA v 81 % a SN v 75 %. U očí delších 23,5 mm byla UNVA u IOL SA u 100 % očí, MA 60 % a SN u 33 % očí.

Ve čtvrté práci nebyl prokázán vliv velikosti pupily na UNVA.

Seznam zkratek

IOL nitrooční čočky,

SA60AT monofokální, hydrofobní, jednokusová, sférická o průměru optické části 6 mm,

MA50BM monofokální, hydrofobní, tříkusová, sférická o průměru optické části 6,5 mm,

SN60WF monofokální, hydrofobní, jednokusová, asférická, žlutá o průměru optické části 6 mm,

SN6AT monofokální, hydrofobní, jednokusová, asférická, žlutá, torická o průměru optické části 6 mm,

UDVA nekorigovaná zraková ostrost do dálky

UNVA nekorigovaná zraková ostrost na blízko

Kc keratometrie v centru,

KVA keratometrie v ose vidění,

ACD hloubka přední komory,

AXL axiální délka oka.

Čestné prohlášení

Autoři prohlašují, že vznik a téma odborného sdělení a jeho zveřejnění není ve střetu zájmu a není podpořeno žádnou farmaceutickou firmou. Práce nebyla zadána jinému časopisu ani jinde otištěna.

Do redakce doručeno dne: 17.8.2020

Přijato k publikaci dne: 20.10.2020

doc. MUDr. Ján Lešták, CSc, MSc, MBA, LLA, DBA, FEBO, FAOG

Oční klinika JL Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, V Hůrkách 1296/10, 158 00 Praha 5 – Nové Butovice

tel: +420 602 336 770

e-mail: lestak@seznam.cz


Zdroje

1.Benjamin WJ. Borish´s Clinical Refraction, 2006, Elseviever, ISBN-13: 978-0-7506-7524-6

2.Urminský J, Rozsíval P, Feuermannová A, Lorencová V, Jirásková N. Implantace multifokální nitrooční čočky. [Implantation of multifocal intraocular lenses]. Cesk Slov Oftalmol. 2004;60:30–36. Czech.

3.Cochener B, Fernández-Vega L, Alfonso JF, Maurel F, Meunier J, Berdeaux G. Spectacle independence and subjective satisfaction of ResTOR® multifocal intraocular lens after cataract or presbyopia surgery in two european countries, Clin Ophthalmol. 2010;4:81-89.

4. Marešová K, Mlčák P, Vláčil O. Výsledky operací katarakty s implantací Acrysof ReSTOR SN6AD3. [Results of the cataract with the Acrysof ReSTOR SN6AD3 intraocular lens implantation].  Cesk Slov Oftalmol. 2010;66:26-28. Czech

5.Veliká V, Hejsek L, Raiskup F. Clinical Results of the Implantation Two Types of Multifocal Rotational Asymmetric Intraocular Lenses.  Cesk Slov Oftalmol. 2017;73:3-12. Available from: http..//www.cs-ophthalmologz.cz/en/journal/articles/13

6. Zeng M, Liu Y, Liu X, Yuan Z, Luo L, Xia Y. el al. Aberration and contrast sensitivity comparison of aspherical and monofocal and multifocal intraocular lens eyes, Clin Exp Ophthalmol. 2007;35:355-360.

7. Alió JL, Piñero DP, Plaza-Puche AB, Chan MJ. Visual outcomaes and optical performace of a monofocal intraocular lens and new-generation multifocal intraocular lenses. J Cataract Refract Surg. 2011;37:241-250.

8. Leyland M, Zinicola E.  Multifocal versus monofocal intraocular lenses after cataract extraction Cochrane Database Syst Rev. 2003;(3):CD003169.

9. Shah S, Peris-Martinez C, Reinhard T, Vinciguerra P. Visual outcomes after cataracta surgery: Multifocal versus monofocal intraocular lenses. J Refract Surg. 2015;31:658-666.

10. de Silva SR, Evans JR, Kirthi V, Ziaei M, Leyland M. Multifocal versus monofocal intraocular lenses after cataract extraction. Cochrane Database Syst Rev. 2016;12:CD003169.

11. Zhang W, Sun K, Xie J, Luo S, Lu Q, Hong J, Huang Y.   The observation of visual quality after the implantation of apodised difractive multifocal intraocular lens.Yan Ke Xue Bao. 2007;23:79-83.

12.Lešták J, Pitrová Š, Fůs M, Žáková M. The Uncorrected Near Visual Acuity after the Monofocal Intraocular Lens Implantation. Cesk Slov Oftalmol. 2017;73:127–133. Available from http://www.cs-ophthalmology.cz/en/journal/articles/36

13.Cillino S, Casuccio A, Di Pace F, et al. One-year outcomes with new-generation multifocal intraocular lenses. Ophthalmology. 2008;115:1508-1516.

14.Shah S, Peris-Martinez C, Reinhard T, Vinciguerra P. Visual outcomes after cataracta surgery: Multifocal versus monofocal intraocular lenses. J Refract Surg. 2015;31:658-666.

15.Zakova M, Fus M, Lestak J, Pitrova S. Effects of a change in the direction of view to near uncorrected visual acuity following implantation of monofocal intraocular lens. Biomed Rep. 2019;10:271–276. doi: 10.3892/br.2019.1203

16.Pandita D, Raj SM, Vasavada VA, Vasavada VA, Kazi NS, Vasavada AR. Contrast sensitivity and glare disability after implantation of AcrySof IQ Natural aspherical intraocular lens: prospective randomized masked clinical trial. J Cataract Refract Surg. 2007;33:603–610.

17.Nishi T, Nawa Y, Ueda T, Masuda K, Taketani F, Hara Y. Effect of total higher-order aberrations on accommodation in pseudophakic eyes. J Cataract Refract Surg. 2006;32:1643–1649.

Štítky
Oftalmológia

Článok vyšiel v časopise

Česká a slovenská oftalmologie

Číslo 6

2020 Číslo 6
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#