Deprese v primární péči

V grantové studii jsme zkoumali výskyt depresivních poruch u osobnavštěvujících ordinaci praktického lékaře. Průzkum se uskutečnil ve třechordinacích, a to velkoměstského, maloměstského a venkovského typu.V dokumentaci praktického lékaře byly ve vzorku 200 pacientů zaznamenánypříznaky deprese u 12,5 % návštěvníků ordinace a v průměru bylo písemnězachyceno šest z klasických příznaků na jednu osobu. Psychofarmaka (včet-ně hypnotik) byla ordinována 22,5 % pacientů, nejčastěji (65 %) anxiolytika.Pouze jeden nemocný byl odeslán k psychiatrickému vyšetření.Skóre subjektivních příznaků podle General Health Questionnaire (GHQ-30)vykázalo ve vzorku 558 pacientů praktického lékaře nejčastější frekvencimezi 20 - 30 body (38,5 % osob) a mezi 30 - 40 body (25 % osob). Vysoce pravdě-podobných pacientů se všemi psychickými poruchami bylo 18 % a pravděpo-dobných asi 36 %.Praktičtí lékaři diagnostikovali psychickou poruchu (jako hlavní diagnózu)u 0,6 % návštěv nemocných, vliv psychických faktorů na zdravotní stav pa-cienta určili u 3,9 % pacientů a depresivní symptomy nalezli u pouhých 0,4 %svých nemocných.Během šestiměsíčního sledování byl průměrný počet návštěv u praktickéholékaře v souboru depresivních pacientů (29 osob) zjišťovaných GHQ-30 vyšší(11,1 %) než u celého souboru všech nemocných. Rovněž počet evidovanýchlékařských výkonů a počet předepsaných druhů léků byl u souboru depresiv-ních nemocných vyšší. Psychofarmaka byla ordinována u 41,4 % depresiv-ních pacientů, zatímco pouze 15,7 % u celého souboru. Šlo převážněo anxiolytika a antidepresiva byla předepsána jen zcela výjimečně.Upozornění praktického lékaře na skutečnost, že pacient vykazuje příznakydeprese, pravděpodobně vedla ke změně v léčebném postupu.

Klíčová slova:
deprese, skríning, dotazníky, praktický lékař.

Depressions in Primary Care

The authors investigated in a grant project the incidence of depressive disor-ders in subjects who visit surgeries of general practitioners. The investigati-on was made in three surgeries in a large city, a small city and in a ruralarea.In the documentation of the general practitioner in a sample of 200 patientssymptoms of depressions were recorded in 12.5% of those attending the sur-gery and on average six of the classical symptoms per person were recordedin writing. Psychopharmaceutical drugs (incl. hypnotics) were prescribed to22.5% patients, most frequently (65%) anxiolytics. Only one patient was refer-red to a psychiatrist for examination.The score of subjective symptoms according to the General Health Question-naire (GHQ-30) revealed in a sample of 558 patients of general practitionersthe highest frequency of 20-30 points (38.5% of the subjects) and 30-40 points(25% of the subjects). Highly probable patients with all psychic disordersnumbered 18% and probable ones 36%.General practitioners diagnosed mental disorders as the main diagnosis in0.6% of patients’ visits, they assessed an influence of psychic factors on thepatient’s health status in 3.9% and depressive symptoms only in 0.4% of theirpatients.During a 6-month follow-up the mean number of visits to the general practiti-oner in the group of depressive patients (29 subjects), as assessed by GHQ-30,was higher (11.1%) than in the whole group of all patients. Also the number ofrecorded medical operations and number of prescribed medicaments washigher in the group of depressed patients. Psychopharmaceutical preparati-ons were prescribed to 41.4% depressive patients while only to 15.7% in thegroup as a whole. Mainly anxiolytics were prescribed and only quite excepti-onally antidepressants.When the general practitioner drew attention to the fact that the patient hadsymptoms of depression, this probably led to changes in the therapeuticprocedure.

Key words:
depression, screening, questionnaires, general practitioner.

Souhrn

V grantové studii jsme zkoumali výskyt depresivních poruch u osobnavštěvujících ordinaci praktického lékaře. Průzkum se uskutečnil ve třechordinacích, a to velkoměstského, maloměstského a venkovského typu.V dokumentaci praktického lékaře byly ve vzorku 200 pacientů zaznamenánypříznaky deprese u 12,5 % návštěvníků ordinace a v průměru bylo písemnězachyceno šest z klasických příznaků na jednu osobu. Psychofarmaka (včet-ně hypnotik) byla ordinována 22,5 % pacientů, nejčastěji (65 %) anxiolytika.Pouze jeden nemocný byl odeslán k psychiatrickému vyšetření.Skóre subjektivních příznaků podle General Health Questionnaire (GHQ-30)vykázalo ve vzorku 558 pacientů praktického lékaře nejčastější frekvencimezi 20 - 30 body (38,5 % osob) a mezi 30 - 40 body (25 % osob). Vysoce pravdě-podobných pacientů se všemi psychickými poruchami bylo 18 % a pravděpo-dobných asi 36 %.Praktičtí lékaři diagnostikovali psychickou poruchu (jako hlavní diagnózu)u 0,6 % návštěv nemocných, vliv psychických faktorů na zdravotní stav pa-cienta určili u 3,9 % pacientů a depresivní symptomy nalezli u pouhých 0,4 %svých nemocných.Během šestiměsíčního sledování byl průměrný počet návštěv u praktickéholékaře v souboru depresivních pacientů (29 osob) zjišťovaných GHQ-30 vyšší(11,1 %) než u celého souboru všech nemocných. Rovněž počet evidovanýchlékařských výkonů a počet předepsaných druhů léků byl u souboru depresiv-ních nemocných vyšší. Psychofarmaka byla ordinována u 41,4 % depresiv-ních pacientů, zatímco pouze 15,7 % u celého souboru. Šlo převážněo anxiolytika a antidepresiva byla předepsána jen zcela výjimečně.Upozornění praktického lékaře na skutečnost, že pacient vykazuje příznakydeprese, pravděpodobně vedla ke změně v léčebném postupu.

Klíčová slova:
deprese, skríning, dotazníky, praktický lékař.

Deprese v primární péči

Souhrn

Štítky

Česká a slovenská psychiatrie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz