Elektrokonvulzivní terapie: ovlivňuje anamnéza farmakorezistentní odpověď?
Elektrokonvulzivní terapie: ovlivňuje anamnéza farmakorezistentní odpověď?
Souhrn:
Retrospektivní studie byla provedena u pacientek ženského přijímacího oddělení psychiatrické léčebny. Elektrokonvulzivní terapie byla ve všech případech realizována bilaterálně, krátkopulzovou stimulací pomocí přístroje Thymatron. Do souboru bylo zařazeno celkem 99pacientek o průměrném věku 47,4 ± 15,7 let (rozmezí 17 - 82 let ) s diagnózami unipolární a bipo-lární deprese, mánie, schizoafektivní porucha a schizofrenie. Celkový počet aplikovaných elektrokonvulzí (EK) byl 663, průměrný počet EK na pacientku byl 6,69 ± 2,24 (rozmezí 3 - 13 EK). Celkovýpočet vyhodnotitelných elektrokonvulzí byl 657. Farmakorezistentní pacientky z podskupinyafektivních poruch měly celkové menší zlepšení CGI (p = 0,038), nastupovalo u nich později prvnízlepšení stavu během léčby (p = 0,0008) a potřebovaly celkový větší počet elektrokonvulzí (p =0,014) než nefarmakorezistentní pacientky. U podskupiny schizofrenních poruch se ukázalo, žerezistentní pacientky se významně odlišovaly od nerezistentních pouze v položce míra zlepšeníCGI (p = 0,0001).
Klíčová slova:
elektrokonvulzivní terapie, terapeutický efekt, farmakorezistence, psychofarmaka,antidepresiva, neuroleptika.
Electroconvulsive Therapy:Does a History of Pharmacoresistance Influence the Therapeutic Response?
A retrospective study was implemented in females of an admission department of a psychiatrichospital. Electroconvulsive treatment was administered bilaterally by brief-pulse stimulationusing a Thymatron device. The group comprised a total of 99 female patients, mean age 47.4 ± 15.7years (range 17 - 82 years) with diagnoses of unipolar and bipolar depression, mania, schizoaffective disorders and schizophrenia. The total number of administered electroconvulsions was 663,the mean number of electroconvulsions per patient was 6.69 ± 2.24 (range 3 - 13). The total numberof electroconvulsions fit for evaluation was 657. Pharmacoresistant patients from the sub-groupof affective disorders had a generally smaller improvement of CGI (p = 0.038), the onset of the firstimprovement during treatment was later (p = 0.0008) and they needed a larger number of electroconvulsions (p = 0.014) than non-pharmacoresistent patients. In the sub-group of schizophrenicdisorders it was found that resistant patients differed significantly from non-resistant ones onlyas regards the rate of improvement of CGI (p = 0.0001).
Key words:
electroconvulsive treatment, therapeutic effect, pharmacoresistance, psychopharmaceutical preparations, antidepressants, neuroleptics.
Autoři:
M. Hrdlička; M. Blatný; T. Urbánek; M. Moráň; I. Maňasová
Působiště autorů:
Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FNM, Praha, přednosta doc. MUDr. M. Hrdlička, CSc. Psychologický ústav AV ČR, Brno, ředitel doc. PhDr. I. Čermák, CSc. Neurologická klinika LF MU a FNsP Bohunice, Brno, přednosta doc. MUDr. Z. Kadaňka, CSc. Psychiat
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Psychiat., , 2001, No. 2, pp. 56-59.
Kategorie:
Články
Souhrn
Souhrn:
Retrospektivní studie byla provedena u pacientek ženského přijímacího oddělení psychiatrické léčebny. Elektrokonvulzivní terapie byla ve všech případech realizována bilaterálně, krátkopulzovou stimulací pomocí přístroje Thymatron. Do souboru bylo zařazeno celkem 99pacientek o průměrném věku 47,4 ± 15,7 let (rozmezí 17 - 82 let ) s diagnózami unipolární a bipo-lární deprese, mánie, schizoafektivní porucha a schizofrenie. Celkový počet aplikovaných elektrokonvulzí (EK) byl 663, průměrný počet EK na pacientku byl 6,69 ± 2,24 (rozmezí 3 - 13 EK). Celkovýpočet vyhodnotitelných elektrokonvulzí byl 657. Farmakorezistentní pacientky z podskupinyafektivních poruch měly celkové menší zlepšení CGI (p = 0,038), nastupovalo u nich později prvnízlepšení stavu během léčby (p = 0,0008) a potřebovaly celkový větší počet elektrokonvulzí (p =0,014) než nefarmakorezistentní pacientky. U podskupiny schizofrenních poruch se ukázalo, žerezistentní pacientky se významně odlišovaly od nerezistentních pouze v položce míra zlepšeníCGI (p = 0,0001).
Klíčová slova:
elektrokonvulzivní terapie, terapeutický efekt, farmakorezistence, psychofarmaka,antidepresiva, neuroleptika.
Štítky
Adiktológia Detská psychiatria PsychiatriaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská psychiatrie
2001 Číslo 2
- Naděje budí časná diagnostika Parkinsonovy choroby založená na pachu kůže
- Hluboká stimulace globus pallidus zlepšila klinické příznaky u pacientky s refrakterním parkinsonismem a genetickou mutací
Najčítanejšie v tomto čísle
- Úspěšná léčba agresivního chování sulpiridem
- Dissociativní porucha identity u dětía adolescentů.
- Nedoceněný valproát?
- Tardivní dyskinézy vymizelé po olanzapinu