Hodnocení psychopatologie u pacientů trpících paroxyzmálními supraventrikulárními tachykardiemi za rok po provedené radiofrekvenční katetrizační ablaci
Hodnocení psychopatologie u pacientů trpících paroxyzmálními supraventrikulárními tachykardiemi za rok po provedené radiofrekvenční katetrizační ablaci
Na základě klinické zkušenosti kardiologů a praktických lékařů je zřejmé, že ve skupině pacientů trpících paroxyzmálními supraventrikulárními tachykardiemi je větší incidence úzkostných a depresivních symptomů než v populaci zdravých jedinců. Konzistentní data k tomuto tématu dosud chybí. Cílem naší práce bylo ověřit hypotézu, že se průměrné hodnoty autoevalučních psychiatrických škál, zjišťovaných před a s minimálním časovým odstupem 11 měsíců po RFA, u pacientů s PSVT pozitivně mění (zejména v oblastech symptomů deprese a anxiety) a dochází případně ke zlepšení kvality života. Hodnocen byl soubor 16 pacientů pomocí následujících autoevaluačních testů: Zungova sebeposuzovací stupnice deprese – SDS, Beckova sebeposuzovací stupnice deprese – BECK, Self – report symptom inventory – SCL-90, Subjective Quality of Life Analysis – SQUALA.
Statistické hodnocení ukazuje, že průměrné hodnoty administrovaných autoevaluačních psychiatrických stupnic, zaměřených na přítomnost anxiety a depresivních symptomů (BECK, SDS), nepotvrzují přítomnost závažné depresivní symptomatiky a anxiety, jak před RFA, tak i s odstupem času po ní. Přesto došlo k určitému celkovému zlepšení subjektivního stavu nemocných, o čemž svědčí statisticky významné snížení hodnoty transformovaného skóru PST škály CSL-90. V hodnocení osobnostního profilu pacientů podle EOD-B nebyl zachycen predisponující typ osobnosti se vztahem k PSVT.
Kvalita života pacientů po provedené RFA, vyhodnocená pomocí dotazníku SQUALA, se statisticky významně zlepšila pouze v položkách kvality spánku a subjektivního hodnocení vnímání krásy a umění.
Klíčová slova:
paroxyzmální supraventrikulární tachykardie, radiofrekvenční katetrizační ablace, psychopatologie.
Evaluation of Psychopathology in Patients Suffering from Paroxysmal Supraventricular Tachycardia One Year after Radiofrequency Catheterization Ablation
The assumption based on the experience of cardiologists and general practitioners is that in the group of patients suffering from paroxysmal supraventricular tachycardia there is higher incidence of anxiety and depressive symptoms. Consistent data pertinent to the presented topic are therefore missing. The aim of this work was to validate the hypothesis that the average values of auto-evaluation psychiatric scales measured before and at least 11 months after the RFA change positively in patients with the PSVT (especially as far as the symptoms of depression and anxiety are concerned) and that their quality of life improves.
We have evaluated 16 patients with paroxysmal supraventricular tachycardia by battery of autoevaluation questionnaires and inventories due to changes in anxiety and depression symptoms (BECK, ZUNG-SDS, SCL-90, SQUALA) after catheter ablation.
Based on the scores of administered self-assessment scales (BECK, SDS) the presence of depressive and anxious symptomatology was shown neither before nor after the procedure. Nevertheless, there appears to have been some improvement in the subjective state of the patients as shown by the statistically significant decrease in the value of the transformed PST score of the SCL-90 scale. The evaluation of the personality profile of the patients using the EPI-B did not find any predisposing personality type in connection to the PSVT.
The quality of life of patients after the RFA procedure was evaluated using the SQUALA questionnaire and improved statistically significantly only in two of 23 items – „sleep“ and „beauty and art“.
Key words:
paroxysmal supraventricular tachycardia, radiofrequency catheter ablation, psychopathology.
Autoři:
E. Kitzlerová 1; M. Anders 1; J. Kautzner 2; A. Dohnalová 3
Působiště autorů:
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
; přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.
Institut klinické a experimentální medicíny, Klinika kardiologie, Antiarytmická jednotka, Praha
1; přednosta doc. MUDr. J. Kautzner, CSc.
Fyziologický ústav 1. LF UK, Praha
2; přednosta prof. MUDr. S. Trojan, DrSc.
3
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Psychiat., 101, 2005, No. 1, pp. 15-20.
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Na základě klinické zkušenosti kardiologů a praktických lékařů je zřejmé, že ve skupině pacientů trpících paroxyzmálními supraventrikulárními tachykardiemi je větší incidence úzkostných a depresivních symptomů než v populaci zdravých jedinců. Konzistentní data k tomuto tématu dosud chybí. Cílem naší práce bylo ověřit hypotézu, že se průměrné hodnoty autoevalučních psychiatrických škál, zjišťovaných před a s minimálním časovým odstupem 11 měsíců po RFA, u pacientů s PSVT pozitivně mění (zejména v oblastech symptomů deprese a anxiety) a dochází případně ke zlepšení kvality života. Hodnocen byl soubor 16 pacientů pomocí následujících autoevaluačních testů: Zungova sebeposuzovací stupnice deprese – SDS, Beckova sebeposuzovací stupnice deprese – BECK, Self – report symptom inventory – SCL-90, Subjective Quality of Life Analysis – SQUALA.
Statistické hodnocení ukazuje, že průměrné hodnoty administrovaných autoevaluačních psychiatrických stupnic, zaměřených na přítomnost anxiety a depresivních symptomů (BECK, SDS), nepotvrzují přítomnost závažné depresivní symptomatiky a anxiety, jak před RFA, tak i s odstupem času po ní. Přesto došlo k určitému celkovému zlepšení subjektivního stavu nemocných, o čemž svědčí statisticky významné snížení hodnoty transformovaného skóru PST škály CSL-90. V hodnocení osobnostního profilu pacientů podle EOD-B nebyl zachycen predisponující typ osobnosti se vztahem k PSVT.
Kvalita života pacientů po provedené RFA, vyhodnocená pomocí dotazníku SQUALA, se statisticky významně zlepšila pouze v položkách kvality spánku a subjektivního hodnocení vnímání krásy a umění.
Klíčová slova:
paroxyzmální supraventrikulární tachykardie, radiofrekvenční katetrizační ablace, psychopatologie.
Štítky
Adiktológia Detská psychiatria PsychiatriaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská psychiatrie
2005 Číslo 1
- Naděje budí časná diagnostika Parkinsonovy choroby založená na pachu kůže
- Hluboká stimulace globus pallidus zlepšila klinické příznaky u pacientky s refrakterním parkinsonismem a genetickou mutací
Najčítanejšie v tomto čísle
- Koncept NDRI v léčbě deprese
- Vedľajšie účinky liečby lítiom, ich mechanizmy a zvládnutie
- Zmeny EEG aktivity pri liečbe klozapínom
- Vplyv partnerských vzťahov na priebeh psychotického ochorenia