Syndrom zavrženého rodiče

Forenzní psycholog R. A. Gardner popsal osm kritérií pro určení „syndromu zavrženého rodiče:“ 1. Nenávistná kampaň za degradaci rodiče. 2. Absurdní zdůvodňování této nenávisti. 3. Nepřítomnost ambivalence (černobílé hodnocení rodičů). 4. Fenomén nezávislého názoru, děti postižené syndromem zavrženého rodiče často uvádějí, že nechuť stýkat se s druhým rodičem je jejich vlastní. 5. Reflexivní podpora programujícího rodiče. 6. Nepřítomnost pocitu viny. 7. Vypůjčené scénáře (papouškování). 8. Rozšíření nepřátelství na členy původní rodiny zavrženého rodiče. Autoři ve vlastní studii 100 soudně znaleckých posudků ve sporech o děti z oboru psychiatrie a psychologie nacházejí častější psychické poruchy u dětí i jejich rodičů. Matky častěji brání stykům s nerezidenčním rodičem, otcové jsou v domácím prostředí častěji agresivní. Jednoznačné diagnostikování „syndromu zavrženého rodiče“ je ojedinělé, k popisu dynamiky vztahů rozvrácené rodiny jsou vhodnější běžně užívané diagnostické kategorie. Překlad do českého jazyka „syndrom odcizeného rodiče“ je přiměřenější než „syndrom zavrženého rodiče.“

Klíčová slova:
rozvod, syndrom zavrženého rodiče, rodičovský konflikt, narušování návštěv dětí, rodičovské soudní spory.

Parental Alienation Syndrome

Forensic psychologist R. Gardner formulated cluster of eight symptoms which characterize the parental alienation syndrome: 1. A campaign of denigration. 2. Absurd rationalization for the deprecation. 3. Lack of ambivalence. 4. The “independent-thinker” phenomenon. 5. Reflexive support of the alienating parent in the parental conflict. 6. Absence of guilt over cruelty to and/or exploitation of the alienated parent. 7. The presence of borrowed scenarios. 8. Spread of the animosity to the friends and/or extended family of the alienated parent.

The authors in their study of 100 psychology and psychiatry expert examinations in cases of parental law suits concerning custody disagreement find frequent psychopathology in children and their parents. Mothers more frequently interfere with father visitation of children, fathers are more frequently aggressive. Explicit diagnosis of “parental alienation syndrome” is sporadic. For description of dynamic of disrupted family the normally used diagnostic categories are more suitable. The Czech translation “syndrom odcizeného rodiče” is more adequate then “syndrom zavrženého rodiče”.

Key words:
divorce, parental alienation syndrome, parental conflict, child visitation interference, parental litigation.

Souhrn

Forenzní psycholog R. A. Gardner popsal osm kritérií pro určení „syndromu zavrženého rodiče:“ 1. Nenávistná kampaň za degradaci rodiče. 2. Absurdní zdůvodňování této nenávisti. 3. Nepřítomnost ambivalence (černobílé hodnocení rodičů). 4. Fenomén nezávislého názoru, děti postižené syndromem zavrženého rodiče často uvádějí, že nechuť stýkat se s druhým rodičem je jejich vlastní. 5. Reflexivní podpora programujícího rodiče. 6. Nepřítomnost pocitu viny. 7. Vypůjčené scénáře (papouškování). 8. Rozšíření nepřátelství na členy původní rodiny zavrženého rodiče. Autoři ve vlastní studii 100 soudně znaleckých posudků ve sporech o děti z oboru psychiatrie a psychologie nacházejí častější psychické poruchy u dětí i jejich rodičů. Matky častěji brání stykům s nerezidenčním rodičem, otcové jsou v domácím prostředí častěji agresivní. Jednoznačné diagnostikování „syndromu zavrženého rodiče“ je ojedinělé, k popisu dynamiky vztahů rozvrácené rodiny jsou vhodnější běžně užívané diagnostické kategorie. Překlad do českého jazyka „syndrom odcizeného rodiče“ je přiměřenější než „syndrom zavrženého rodiče.“

Klíčová slova:
rozvod, syndrom zavrženého rodiče, rodičovský konflikt, narušování návštěv dětí, rodičovské soudní spory.

Syndrom zavrženého rodiče

Souhrn

Štítky

Česká a slovenská psychiatrie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz