Retence v substitučním programu buprenorfinem

Cíl:
Hlavním cílem práce bylo sledovat retenci v substitučním programu buprenorfinem poskytovaném třemi způsoby.

Metody:
Celkem bylo sledováno 132 pacientů závislých na heroinu, náhodně zařazených do tří forem substituční léčby (specializované centrum, kombinace specializovaného centra s ordinací praktického lékaře a ordinace praktického lékaře). Průměrný věk pacientů byl 25 let, převažovali muži (76 %), průměrná doba užívání heroinu byla 7,5 let. Pacienti byly vyšetřeni Indexem závažnosti návykového chování, dále byly využity údaje z lékařské dokumentace a krátké škály na zjištění stupně závislosti.

Výsledky:
Průměrná délka setrvání v programu byla téměř dva měsíce (57,4 dny). Program v délce tříměsíčního sledování dokončilo 35 % pacientů. Kritickou dobou pro drop-out bylo období mezi 5. a 9. týdnem programu. Délka setrvání v programu ani míra dokončení tříměsíčního sledování nebyla závislá na způsobu jeho poskytování. Z tohoto hlediska byly výsledky specializovaného substitučního centra srovnatelné s výsledky poskytování buprenorfinu v ordinaci praktického lékaře.

Závěry:
Výsledky potvrzují význam substitučních programů v rámci intervencí zaměřených na omezování škod působených zneužíváním drog. Rovněž potvrzují dobré možnosti rozšíření substitučních programů do praxe praktických lékařů, a tím zlepšení dostupnosti této služby. Podmínkou úspěšné implementace je dodržování doporučených standardů programu, zkvalitnění vzdělávání praktických lékařů a zvýšení motivace k poskytování programu.

Klíčová slova:
závislost na heroinu, buprenorfin, substituční program, praktičtí lékaři, retence.

Retention in Substitution Programm by Buprenorphine

Objective:
The major objective of the study is to compare retention in maintenance therapy with buprenorphine provided in different treatment settings.

Methods:
One hundred and thirty two heroin dependent patients were studied for a period of three months. The mean age of the subjects was 25 years; males were overrepresented in the sample (76 %). The Czech adaptation of Europ-ASI was used for patient’s assessment at intake, relevant information from medical records were collected as well.

Results:
The average length of stay in programme was 57.4 days. No significant differences were found in retention in three treatments settings (specialized centre for substitution, general practitioner, and combination of those two). The full three month treatment period was completed by 35 % of patients. Again, there were no differences in treatment completion by treatment setting. The impact of psychosocial factors on retention is discussed briefly.

Conclusion:
The results suggest that prescription of buprenorphine by general practitioners led to comparable retention and treatment completion as treatment in specialised centres. We can conclude that buprenorphine maintenance may be effective in routine services provided by general practitioners.

Key words:
dependence on heroin, buprenorphine, maintenance programme, general practitioners, retention.

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem práce bylo sledovat retenci v substitučním programu buprenorfinem poskytovaném třemi způsoby.

Metody:
Celkem bylo sledováno 132 pacientů závislých na heroinu, náhodně zařazených do tří forem substituční léčby (specializované centrum, kombinace specializovaného centra s ordinací praktického lékaře a ordinace praktického lékaře). Průměrný věk pacientů byl 25 let, převažovali muži (76 %), průměrná doba užívání heroinu byla 7,5 let. Pacienti byly vyšetřeni Indexem závažnosti návykového chování, dále byly využity údaje z lékařské dokumentace a krátké škály na zjištění stupně závislosti.

Výsledky:
Průměrná délka setrvání v programu byla téměř dva měsíce (57,4 dny). Program v délce tříměsíčního sledování dokončilo 35 % pacientů. Kritickou dobou pro drop-out bylo období mezi 5. a 9. týdnem programu. Délka setrvání v programu ani míra dokončení tříměsíčního sledování nebyla závislá na způsobu jeho poskytování. Z tohoto hlediska byly výsledky specializovaného substitučního centra srovnatelné s výsledky poskytování buprenorfinu v ordinaci praktického lékaře.

Závěry:
Výsledky potvrzují význam substitučních programů v rámci intervencí zaměřených na omezování škod působených zneužíváním drog. Rovněž potvrzují dobré možnosti rozšíření substitučních programů do praxe praktických lékařů, a tím zlepšení dostupnosti této služby. Podmínkou úspěšné implementace je dodržování doporučených standardů programu, zkvalitnění vzdělávání praktických lékařů a zvýšení motivace k poskytování programu.

Klíčová slova:
závislost na heroinu, buprenorfin, substituční program, praktičtí lékaři, retence.

Retence v substitučním programu buprenorfinem

Souhrn

Štítky

Česká a slovenská psychiatrie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz