DENS SANUS OLOMUCENSIS – PRVNÍ ROČNÍK KONFERENCE

„S velkou chutí a vervou jsme se pustili do realizace nové konference DENS SANUS OLOMUCENSIS, která si vybuduje svoje renomé a stane se jednou z tradičních odborných akcí pořádaných pro stomatologickou veřejnost v České republice,“ oznámila všem kolegům MDDr. Iva Voborná, Ph.D., pověřená vedením Kliniky zubního lékařství a proděkanka pro zubní lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Konference, která se konala 18. a 19. 9. 2020 v Olomouci, byla koncipována do tří sekcí: pro lékaře a studenty, pro sestry a dentální hygienistky a pro zubní techniky. Navzdory koronavirové epidemii mohly být v lékařské sekci zásluhou pořadatelů téměř všechna sdělení přednesena nebo online sdělena, a bylo též možno otevřít diskusi téměř ke všem přednáškám.

Stručný obsah odborných sdělení

Úvodní přednáška kolegů z Košic pojednávala o ontogenetickém potenciálu rozemleté autologní tvrdé zubní tkáně jako perspektivním materiálu vhodném k indikaci augmentace zejména v implantologii a parodontologii.

D. C. M. klinika z Hradce Králové se v zajímavé přednášce věnovala kritickým místům nechirurgického retreatmentu.

Zajímavé téma uvedli pracovníci ze Stomatologické kliniky v Hradci Králové v sérii kazuistických sděleních o kuriózních situacích v implantologii. Přednáška byla doplněna bohatou obrazovou dokumentací.

Ortodontické oddělení Stomatologické kliniky 3. LF UK v Praze se zaměřilo na téma „co bychom neměli přehlédnout v dočasné a časně smíšené dentici“. Etiologie ortodontických anomálií je velmi pestrá a s vrozenou dispozicí se kombinuje řada faktorů, které komplikují výsledný klinický obraz. Upozorňuje se také na diagnostické chyby a nevhodné varianty léčebných postupů.

Pulpotomie dočasného zubu, ošetřená pomocí materiálu MTA (mineral trioxide aggregate), se řadí do skupiny úspěšných materiálů. Je zapotřebí precizní ošetření a časté kontroly ošetřených zubů.

Zajímavá byla přednáška o významu přípravy zubu na endodontické ošetření, které je technicky, časově, materiálově i finančně náročný proces, jehož cílem je zachování nevitálního, ale funkčního zubu v ústech pacienta. Správná příprava použití vhodných postupů a materiálů významně přispívá k usnadnění ošetření kořenových kanálků a zvýšení jeho spolehlivosti, bezpečnosti a prognózy.

Prevence zubního kazu u dětí od narození až do šesti let. Cílem je snížit výskyt časného zubního kazu, kde je nezbytná motivace a instruktáže pečujících dospělých i dětí a jejich příprava na sanaci a spolupráci s lékařem. Hloubková lokální fluoridace se ukázala jako jedna z nejefektivnějších metod.

Ukázala se nová technologie implantologické navigace. Všechny tyto metody v základu spočívají ve virtualizaci pacienta a simulaci budoucí protetické práce, která výrazně zjednodušuje operační postup nebo umožňuje provedení výrazně méně invazivních postupů. Příkladem může být augmentace typu sinus lift uskutečněná flapless nebo CBCT navigovaná reendodoncie.

Onkologická problematika ve stomatologické ambulanci, která je zaměřena na preventivní stomatologii, na stomatochirurgii a psychologii onkologického pacienta, vyzdvihuje význam zubního lékaře v primární, sekundární i terciární onkologické prevenci v oblasti hlavy a krku. Na praktických příkladech se ukazuje komplexní přístup k onkologickým nemocným s důrazem na psychologický aspekt.

Poslední přednáška byla prezentována kolegy z Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a FN v Olomouci na téma kondylární hyperplazie, která patří mezi postnatální příčiny poruchy skusu a asymetrie dolní třetiny obličeje. Postižený mandibulární kondyl je charakterizován excesivním a prolongovaným růstem. Etiologie kondylární hyperplazie je neznámá, konzervativní postupy jsou limitované, a proto je léčba chirurgická. Obvyklou chirurgickou terapií je ortognátní operace po ukončení růstu. Existuje i interceptivní léčba v aktivní fázi, tzv. kondylární shaving (artroskopické ošetření), která může ortognátní operaci zjednodušit, případně modifikovat celý ortodonticko-chirurgický terapeutický plán.

doc. MUDr. Jan Veverka, CSc.

šéfredaktor ČSPZL