K sedmdesátinám doc. MUDr. Radima Kočvary, CSc., FEAPU

Docent Radim Kočvara se narodil 28. února 1951 v Praze na Vinohradech v lékařské rodině, otec byl významný mezinárodně uznávaný český urolog, matka pediatr a rentgenolog. Rod Kočvarů má kořeny ve východních Čechách v okolí Jaroměře. Část středoškolského studia Radim Kočvara absolvoval s rodiči v Tunisu, kde si mimo jiné osvojil znalost francouzštiny, němčinu pak ovládnul při studiu na přírodovědné větvi na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze 2 (dnešní Arcibiskupské gymnázium) a angličtinu na úroveň renomovaného spíkra pak zvládnul samostudiem již v roli urologa. Maturoval v roce 1969, promoval v roce 1975 na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (FVL UK) nynější 1. LF v Praze. Hned po promoci se oženil se spolužačkou z medicíny Libuší, později se jim narodily dvě dcery, jedna je radiologem, druhá je absolventkou Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy a zabývá se regionálním rozvojem. Doc. Kočvara ještě před nástupem na povinnou roční vojenskou službu nastoupil na právě nově otevřenou Urologickou kliniku Fakultní nemocnice s poliklinikou v Praze 2 vedenou profesorem Eduardem Hradcem. Po absolvování vojenské služby se na kliniku vrátil a bez přerušení zde pracuje dosud. Známe se od střední školy – tedy přes půl století. Měli jsme stejné učitele, na něž nelze zapomenout – prof. Hradce, doc. Petříka, primáře Matrase, prof. Dvořáčka a další. Jako nestraníci jsme se na klinice museli také v dobách totality nejen odborně vyvíjet, ale i „nějak angažovat“, proto jsme spolu na klinice založili „buňku“ Červeného kříže a v rámci této „aktivity“ jsme organizovali dárcovství krve a autobusové výlety pro pracovníky kliniky a jejich rodinné příslušníky…

V roce 1980 a 1983 doc. Kočvara atestoval z urologie I. a II. stupně a v roce 1987 z nástavbového oboru dětská urologie. V roce 1989 také obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Metafylaxe urolitiázy dospělých a dětí“, v roce 1996 byl na 1. LF UK habilitován docentem pro obor urologie (téma habilitační práce bylo „Mikrochirurgická úprava proximální varianty hypospadie použitím živených laloků z předkožky“). Absolvoval studijní pobyty v Moskvě (1985), Innsbrucku (1993), Philadelphii u prof. Ducketta (1994) a dvakrát v americkém Seattle u prof. Mitchella (1994 a 2000). V roce 1995 převzal po prof. Dvořáčkovi funkci vedoucího lékaře dětského oddělení Urologické kliniky VFN a 1. LF UK a od 1996 byl pověřen vedením Subkatedry dětské urologie IPVZ v Praze.

Byl zakládajícím členem pracovní skupiny pro přípravu „Doporučených postupů v dětské urologii“ (Guidelines on Paediatric Urology) EAU (European Association of Urology) a ESPU (European Society for Paediatric Urology), byl členem a následně před sedou výboru European Board of Paediatric Urology UÉMS, který připravuje kritéria evropského vzdělávání v dětské urologii (FEAPU exam). V roce 2005 zorganizoval v Praze kurz Výboru pro vzdělávání ESPU (Educational Committee Course), jehož byl po řadu let členem. V roce 2015 byl prezidentem celosvětového kongresu dětských urologů v Praze, kterého se zúčastnilo více než 1 200 účastníků. V roce 2006 mu byl udělen titul Fellow of European Academy of Paediatric Urology (FEAPU). V letech 2010–2020 byl zkušebním komisařem EBPU pro udělování evropské atestace z dětské urologie. Pod jeho vedením dětské oddělení Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze získalo v roce 2008 akreditaci evropského školícího programu dětské urologie EBPU UÉMS. Toto oddělení má několik národních priorit zejména v péči o děti s dysfunkcí močového měchýře, s rekonstrukcemi vrozených vad urogenitálního systému, zavádění originálních operačních technik a v rozvoji dětské urologické laparoskopie. Docent Kočvara se svými spolupracovníky dále rozvíjí mezioborovou spolupráci v rámci různých pracovních skupin složených z dětských urologů, nefrologů a porodníků za účelem komplexní diagnostiky a léčby fetálních uropatií, organizuje s endokrinology periodické mezioborové konzultace o pacientech s poruchou sexuální diferenciace. Sám docent Kočvara má světové prvenství v publikování např. laparoskopické mikrochirurgické lymfatika šetřící operace varikokély, transmezokolické laparoskopické pyeloplastiky a modifikace lalokové jednodobé uretroplastiky inlay‑onlay. Své celoživotní zkušenosti a znalosti v dětské urologii zúročil jako hlavní editor a autor několika kapitol v obsáhlé monografii kolektivu autorů „Dětská urologie“ předanou na konci roku 2020 do tisku ve vydavatelství Maxdorf. Dosud jediná monografie o dětské urologii byla sepsána akademikem Bedrnou před 70 lety.

Byl dlouholetým lektorem Evropské školy urologie (ESU) Evropské urologické společnosti, lektorem na evropském urologickém rezidenčním edukačním programu EUREP. Od roku 2015 je na pozici Associate Editor časopisu Journal of Pediatric Urology.

V letech 1996–2008 byl členem výboru a sekretářem České urologické společnosti ČLS JEP, později členem a předsedou její revizní komise. V letech 1999 a 2005 byl předsedou vědeckého výboru Výroční konference České urologické společnosti. Byl členem výkonné redakční rady České urologie.

Je vyhledávaným školitelem v rámci akreditace Urologické kliniky VFN a 1. LF UK, dále Katedry urologie a dětské urologie IPVZ v oboru dětská urologie a urologie. Na klinice je zástupcem přednosty pro pedagogiku a pregraduální i specializační vzdělávání. Je členem komisí zkoušek pro získávání specializační způsobilosti z urologie. Prosazuje systematické vedení rezidentů, má významný podíl na přípravě „Vzdělávacích programů pro urologii a pro dětskou urologii“.

Z vědecko-výzkumného hlediska patří mezi nejaktivnější české urology. Dosud uzavřel jako hlavní řešitel osm výzkumných úkolů na téma epidemiologie, metabolických poruch a metafylaxe urolitiázy a primolitiázy, dále na téma klinických a hormonálních nálezů a významu šetření lymfatik u varikokély dětí a dospívajících. Šest projektů bylo hodnoceno v kategorii A, z toho dvakrát mu byla udělena Cena ministra zdravotnictví.

Doc. R. Kočvara je autorem či spoluautorem 87 odborných prací v domácích a zahraničních časopisech, z toho 20 s IF, 16 kapitol v monografiích, autor učebních textů a výukových videoprogramů a dalších materiálů. Vedle již zmíněných grantových projektů nutno vyzvednout význam jeho prací týkajících se rekonstrukce hypospadie a striktury uretry a laparoskopické pyeloplastiky. Vědecký i pedagogický profil osobnosti Radima Kočvary nejlépe potvrzuje přehled vybraných publikací v domácím i světovém písemnictví (viz seznam na konci textu).

Rozsáhlou vědeckou aktivitu docenta Kočvary reflektovalo i vedení 1. LF UK, když jej přizvalo do své Vědecké rady (2015–2020). Za svoji publikační a přednáškovou činnost získal několik ocenění od různých vzdělávacích institucí v ČR a v zahraničí: v letech 1997, 2003 a 2010 získal 1. cenu České urologické společnosti za klinický článek; v roce 2001 získal 1. cenu za nejlepší video publikované v European VideoJournal of Urology, v roce 2004 získal 1. cenu za klinický poster ESPU při kongresu v Regensburgu a v roce 2009 byl oceněn 2. cenou za přednášku na ESPU Kongresu v Amsterdamu.

Pan docent Radim Kočvara má v průběhu všech dekád své kariéry v celé urologické obci vysoký morální i odborný kredit, což logicky vyústilo v roce 2015 k ocenění jeho zásluh o rozvoj a přínos české urologii udělením „Medaile Eduarda Hradce“, nejvyššího vyznamenání České urologické společnosti ČLS J. E. P. Bylo mu též uděleno čestné členství Slovenské urologické společnosti SLS. Přirozená a léty a výsledky zvětšující se autorita kolegy Kočvary je především zakotvena v jeho široké erudici, odborné kompetentnosti, nadstandardní píli a skvělé operační technice, pro niž byl často pozván k operacím i do zahraničí. Má obdivuhodnou fyzickou kondici, kterou všem i daleko mladším kolegům neokázale dokazuje při mnohahodinových složitých rekonstrukčních operacích nebo každodenním vyběhnutím pěti pater do své pracovny na klinice. Rád sjíždí alpské sjezdovky a české hory na běžkách. Kromě toho je manuálně zručným a zkušeným chalupářem a úspěšným sadařem v oblasti krásného Povltaví. A v poslední dekádě je nejraději vynalézavým a nápaditým dědou dvou vnuků a jedné vnučky.

Byl a je vždy spolehlivým a výkonným partnerem ve vedení Urologické kliniky na Karlově, kde je již od roku 2009 zástupcem přednosty a vyznačuje se svým kolegiálním, loajálním, kreativním, pracovitým a spolehlivým přístupem ve všech situacích. Je však i spolupracovníkem schopným konstruktivní, moudré a věcné kritiky. Účastní se řízení celé kliniky a zajišťování její léčebné, výzkumné i vědecké činnosti v nejvyšší kvalitě. Je přísným, důsledným ale trpělivým a oblíbeným učitelem a vždy vstřícným lékařem k dětským i dospělým pacientům. V době nastartování distanční pregraduální výuky na 1. LF UK odvedl významnou porci inovativního pedagogického přístupu při přípravě nových edukačních materiálů pro mediky.

Při příležitosti životního jubilea docenta Kočvary nelze než mu především poděkovat za jeho dosavadní přínos nejen české, ale i světové urologii, pogratulovat mu k dosažení již mnoha úspěchů a uznání a popřát mu za sebe a za všechny spolupracovníky Urologické kliniky v Praze na Karlově do dalších let nejen další úspěchy, ale především pevné zdraví, hodně osobní spokojenosti a dalších radostí především z rodinného života. Přejeme mu, aby měl dost času na svá vnoučata, na horskou letní i zimní turistiku, na chalupaření, na koncerty, třeba i na uspořádání letitých sbírek československé filatelie atd. – prostě na vše, co ho bude bavit a těšit.

Radime, díky!

Ad multos annos!

Tomáš Hanuš, přednosta Urologické kliniky

 1. LF UK a VFN v Praze se spolupracovníky

21. 1. 2021