Jaká je vaše diagnóza?

U 38letého muže byl nalezen nádor příušní žlázy, který byl uložený za úhlem mandibuly a dosahoval průměru až 20 mm. Dle údajů pacienta nádor postupně rostl asi 5 let. Na ultrazvukovém vyšetření byl patrný solitární tumor, bez zřetelné lymfadenopatie v okolí. Nádor měl homogenní charakter, bez známek cystické degenerace. Tři roky po odstranění nádoru je pacient bez známek recidivy či generalizace.

Makroskopicky se jednalo o ostře ohraničené kulovité ložisko solidní konzistence, světle šedé barvy. Histologicky byla zastižena parotis, ve které byl přítomen nádor charakteru pleomorfního adenomu s převážně tubulární úpravou a ložiskovou fibrotizací až hyalinizací stromatu, v celém vyšetřeném rozsahu obdaný silným hyalinizovaným vazivovým pouzdrem (obr. 1). V převážné většině nádoru byly tubuly lemované dvěma vrstvami blandních elementů bez zřetelných atypií či mitotické aktivity (obr. 2). Místy však byly tubuly tapetovány vysoce atypickými buňkami s výraznou jadernou polymorfií (obr. 3) a se zřetelnou mitotickou aktivitou. Tyto buňky se šířily v lumen tubulů, vždy však byly zevně lemovány oploštělými myoepiteliemi obvyklého vzhledu. Nebyla prokázána invaze těchto atypických elementů do stromatu, skrze pouzdro vlastního nádoru, ani do cév (ať již krevních, či lymfatických).

Imunohistochemicky vykazovaly struktury adenomu obvyklý charakter exprese epiteliálních (CK 18, panCK) i myoepiteliálních (p63, S100, SMA, calponin) markerů v luminálních, respektive abluminálních buňkách. Proliferační antigen Ki-67 byl prokázán ve zcela ojedinělých buňkách, celkově do 0,5 %. V místech s výše popsanými atypickými epiteliemi byla proliferační aktivita výrazně vyšší (obr. 4) a dosahovala ložiskově až 15 %. V těchto místech byla přítomna silná cytoplazmatická exprese EMA a slabá exprese CEA; byl zde rovněž exprimován onkoprotein p53 (obr. 5) a slabě také HER-2/neu (HER skóre 2+).