Nádory měkkých tkání a kostí mě začaly velmi lákat zejména proto, že se zdály tak komplikované…
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 53, 2017, No. 2, p. 52
Kategória:
Interview
MUDr. Iva Zambo, Ph.D. vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2004 nastoupila na Ústav patologie FN Brno, odkud po čtyřletém působení přesídlila do FN u sv. Anny na I. patologicko- anatomický ústav, kde působí dodnes; od srpna 2016 na pozici primářky. Atestaci složila v roce 2010. Titul Ph.D. za práci na téma identifikace nádorových kmenových buněk ve vybraných nádorech dětského věku získala v roce 2012. Tentýž rok se umístila na druhém místě v Ceně Wernera von Siemense v kategorii nejlepší disertační práce. Nadále se specializuje na problematiku mezenchymálních nádorů. V roce 2016 se stala členkou Revizní komise Společnosti českých patologů ČLS JEP.
Ako si prišla k takému zaujímavému a exoticky znejúcemu priezvisku?
Vcelku prozaicky. Vyvdala jsem jej. Uvědomuji si, že moje příjmení svádí k různým fantastickým dohadům. Už jsem si zvykla na to, že moje plánovaná setkání s novými lidmi mají dvě charakteristické fáze. Zklamání nad barvou mé pleti a fenotypem vůbec je následováno fází již méně zdrcujícího poznání, že i můj syn je běloch. Ve skutečnosti má příjmení Zambo kořeny v Maďarsku, odkud se přes Slovensko dostalo až k Brnu .
Vždy som zvedavý, ako úspešní patológovia začínali, či chceli robiť patológiu, alebo niečo iné… Čo (alebo kto) ťa priviedlo práve k patológii? Bol to vysnený odbor?
Jsem daleka nazývat se úspěšným patologem. Do diagnostické virtuozity „velkých“ patologů mám stále daleko. Patologii se učím a pořád si připadám, že jsem na začátku cesty. Odpověď na druhou otázku je komplikovanější. K rozhodnutí věnovat se patologii jsem musela dozrát. Nejdříve bylo nutné pochopit, že nemám patřičné povahové rysy pro práci s pacienty. Na fakultě jsem dlouho koketovala s myšlenkou stát se gastroenterologem. Dokonce jsem dva roky chodila na dobrovolné stáže na gastroenterologickou kliniku ve Fakultní nemocnici Brno. Utvrdila jsem se ale ve svém přesvědčení, že bezprostřední kontakt s některými typy pacientů je nad moje morální síly. V šestém ročníku medicíny jsem se tedy vrátila k předmětu, který mně už ve třeťáku učaroval, tedy patologii. A zatím jsem svého rozhodnutí nelitovala.
Čomu všetkému sa špeciálne venuješ? Prečo si si vybrala práve patológiu mäkkých tkanív a kostí?
Své zájmy nijak nemělním. Nad rámec rutinní praxe se věnuji hlavně mezenchymu. Důvodů pro tuto volbu bylo několik. V předatestační přípravě, hlavně během její závěrečné fáze, mně tumory měkkých tkání a kostí začaly velmi lákat. Zejména proto, že se zdály tak komplikované a obtížně přehledné. A to byla výzva. Jako čerstvě atestovaný lékař jsem si měla vybrat, které subspecializaci se chci více věnovat. Z širokého výběru diagnostických oblastí, které připadaly v úvahu, se tedy logickou volbou stala patologie mezenchymu. V té době byl navíc u nás ortopedickým bioptickým materiálem zavalen jediný patolog, tehdejší primář, MUDr. Karel Veselý, kterému vděčím za mnohé cenné rady a pomoc v prokousávání se někdy opravdu spletitými diagnostickými algoritmy.
Pracujete v Brne v rámci nejakej medziodborovej expertnej sarkómovej skupiny? Ako to funguje?
Ano. Komise pro muskuloskeletální nádory při Ortopedické klinice FN u sv. Anny v Brně má neuvěřitelně dlouhou tradici, která sahá až do začátku 70. let minulého století. V současné podobě tento multidisciplinární tým sdružuje ortopedy, onkology specializované na léčbu sarkomů, radiology, radioterapeuty, hrudního chirurga, klinického psychologa a samozřejmě patologa . Scházíme se jednou za čtrnáct dní. Ročně komisí projde přibližně 250 nových pacientů, a jako i v ostatních oblastech, i tady počet pacientů rok od roku vzrůstá.
Ako vidíš budúcnosť soft tissue patológie? Kam sa to všetko uberá a aké sú najväčšie výzvy v tomto odbore?
Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Na jedné straně stojí snaha patologů co nejpřesněji klasifikovat jednotlivé tumory, což se v současnosti v mnohých případech neobejde bez adekvátního zázemí molekulárně genetické laboratoře. Na straně druhé ale narážíme na limitované možnosti chemoterapie a radioterapie sarkomů. Poměrně často na setkáních „sarkomové komise“ čelíme simplifikovaným dotazům onkologa, kterého více než přesná diagnóza, zajímá grade tumoru. Zlatým standardem ve většině případů zůstává chirurgická léčba. V této situaci za největší výzvu považuji zvýšení efektivity léčby sarkomů, což ale nebude možné bez nalezení nových terapeutických přístupů, zejména těch cílených.
Mnohí z nás, všeobených patológov, strácajú prehľad v záplave genetiky. Osobne sa spolieham sa na to, že to v krátkej budúcnosti vyriešia genetické čipy a NGS. Ako to vidíš Ty?
Molekulární profilování u mezenchymálních malignit zatím nemá v rutinní diagnostice širší využití. V budoucnu pravděpodobně vyvstane potřeba u sarkomů s komplexním genomovým profilem stanovit tzv. molekulární grade, v čemž se již dnes uplatňuje NGS. V současnosti již některá mezinárodní sarkomová centra identifikaci expresního profilu (tzv. CINSARC) nabízí.
Nemali by v ČR vzniknúť špecializované centrá („sarcoma clinic“)?
Maligní nádory měkkých tkání a kostí jsou vzácné a Česká republika je příliš malá na to, aby umožnila vzniknout úzce specializovanému centru typu „sarcoma clinic“. V našich podmínkách je ale nutno apelovat na efektivní management pacientů a jejich směřování do onkologických center, která jsou napojena na mezioborový tým zaměřený na diagnostiku a léčbu sarkomů. Nestandardní postupy mají pro pacienta dalekosáhlé důsledky.
A čo robíš vo voľnom čase, keď nepracuješ?
Pracuji jinak. Jako protipól pro duševní vypětí, které sebou nese práce ve zdravotnictví, vnímám manuální činnost, optimálně tělo huntující. Mým relaxačním prostorem se stala zahrada. A protože jsem shánčlivý všežravec, pěstuji výlučně to, co se dá sníst, nebo po patřičné úpravě vypít. Volný čas nejraději trávím s rodinou a přáteli. Energii dobíjím v přírodě, nejlépe v lese, mimo turistické stezky. Ráda se směji. To se o mně ale asi ví.
Štítky
Patológia Súdne lekárstvo ToxikológiaČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská patologie
2017 Číslo 2
Najčítanejšie v tomto čísle
- Myxoidní nádory měkkých tkání
- Obrovskobuněčné léze kostí a jejich diferenciální diagnostika
-
Hybridní nádory z obalů periferních nervů:
přehledový článek - Zralý teratom těla děložního: kazuistika