#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Tajemná role oligodendroglie v rozvoji neurodegenerací


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 53, 2017, No. 4, p. 150
Kategória: Interview

MUDr. Zdeněk Rohan, Ph.D. graduoval v roce 2011 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od promoce pracuje na Oddělení patologie a molekulární medicíny Thomayerovy Nemocnice v Praze, jejíž součást je i Národní referenční laboratoř pro lidská prionová onemocnění. Od roku 2014 se také věnuje výuce studentů na 1. LF UK. Opakovaně stážoval u prof. Gabora G. Kovacse v Klinickém institutu pro neurologii ve Vídni. V roce 2016 obhájil dizertační práci na 3. LF UK a složil atestaci v našem oboru. Kromě patologie plic, urogenitální patologie a patologie GIT se dlouhou dobu věnuje neurodegenerativním onemocněním a za publikaci na tomto poli získal od výboru naší společnosti v roce 2016 Hlavovu cenu.

V minulém ročníku soutěže o Hlavovu cenu za nejlepší původní práci z oboru patologie jste zvítězil s publikací v Journal of Neuropathology & Experimental Neurology. Čeho se práce týkala?

Práce popsala morfologii oligodendrocytů u vybraných neurodegenerativních onemocnění, pro která je oligodendrogliální patologie více či méně typická. Podařilo se nám, pomocí alternativního přístupu, zreprodukovat rozdělení neurodegenerací na ty, u kterých je postižení oligodendrocytů dominující a definující a na ty, u kterých je „pouze“ doprovodné. Jako třešničku na dortu jsme jako první popsali konzistentní přítomnost alfa-synukleinových oligodendrogliálních inkluzí v pallidothalamickém traktu u nemocí s Lewyho tělísky.

Jaká je tedy (pro mnohé nečekaná) role oligodendroglie v rozvoji neurodegenerací?

To je dobrá otázka, na kterou neumím jednoduše odpovědět… Oligodendrocyty jsou součástí glioneuronální sítě a je složité ukázat prstem na jednoho viníka, protože v tom problému jede celá trojka neuron-astrocyt-oligodendrocyt. Oligodendrocyty nejsou jen bužírka okolo axonů, kromě elektrofyziologické role jsou důležité pro lokální axonální metabolismus – například selhání clearance laktátu oligodendrocyty je důležitým faktorem při poškození axonů u amyotrofické laterální sklerózy. Další příklad je, že “oprava” cholinergního metabolismu oligodendrocytů může v experimentálním modelu mnohotné systémové atrofie zlepšit jejich myelinizační schopnosti. A kromě toho existuje v CNS zatím celkem tajemná populace oligodendrocytů, tzv. perineuronální oligodendrocyty, které se mohou okolo neuronů shlukovat i ve větším počtu a nejspíše je metabolicky podporují. Podobných prací v literatuře přibývá a je otázka času, jestli z toho oligodendrocyty vyjdou alespoň u některých neurodegenerací kladně, nebo je potká podobný osud jako mikroglii, na kterou se začíná, zejména v souvislosti s Alzheimerovou nemocí, házet pořádná špína.

Jaké je vaše další odborné a výzkumné zaměření? Co se už podařilo a co plánujete do budoucna?

Můj bioptický zájem je dán příležitostmi našeho pracoviště – v mém případě je to hlavně nádorová a nenádorová pulmopatologie, uropatologie, patologie GIT a pankreatobiliárního systému a molekulární patologie. V současné době nám v nemocnici nějak podezřele chirurgicky ožívá ORL oddělení, takže očekávám, že mi do seznamu přibyde i patologie hlavy a krku…

Mým hlavním výzkumným tématem je patologie a patogeneze neurodegenerativních onemocnění a jejich biomarkery v mozkomíšním moku. Je to poměrně komplexní téma, takže mě to nutí být neustále alespoň povrchně lucidní v genetice, molekulární biologii a dalších spřízněných oborech.

V minulých letech se nám podařilo několik publikací, a to jak už „domácích“ nebo ve spolupráci s Institutem Klinické Neurologie ve Vídni nebo v rámci evropského konsorcia EU-EOD (European Early-Onset Dementia), které se zabývá genotypizací časných forem neurodegenerativních onemocnění.

V současnosti finišujeme klinickopatologickou analýzu postižení pyramidového systému u progresivní supranukleární obrny, další na řadě je rozpracovaný projekt zabývající se oligodendrocyty u Alzheimerovy nemoci, takže to by nás mělo na nějakou chvíli zaměstnat.

Jak se vlastně žije patologům v Krči?

Co vás těší, co vás trápí?

Jsme personálně i prostorově malé oddělení, takže máme ke všem a ke všemu blízko se všemi výhodami a nevýhodami z toho plynoucími. Kdo chce, má prostor se vědecky realizovat, vyjet na kongres, seminář nebo stáž v zahraničí.

A v rutinním provozu se nám žije nejspíš úplně stejně jako většině ve státním systému – našimi nejoblíbenějšími činnostmi jsou akreditace a reakreditace, milujeme přibývající papírování, jsme finančně nezodpovědní, nešetříme, plýtváme spotřebním materiálem, chemikáliemi a analyzačními kity, na kterých provádíme nákladná vyšetření, která nám nikdo nechce zaplatit, ale která po nás všichni čím dál víc chtějí, a k údivu všech ve vedení a v pojišťovnách si vykazujeme čím dál víc bodů, a proto bychom se nejspíš měli k jejich radosti a spokojenosti asi v co největším rozsahu nechat outsourcovat telepatologickými službami poskytovanými z Indie (…sarkamus, btw).

Co děláte, když neděláte?

Většinou se snažím si mozek přepnout z morfologicky medicínského módu do jiného – buď jinou inteligenčně náročnou činností (digitální zpracování obrazu, četba z jiných vědních oborů) nebo ho naopak zresetovat něčím naprosto tupým a uspokojujícím pouze primitivní pudy (počítačové hry). Kromě toho praktikuju i fyzicky náročnější a venkovní aktivity – kettlebell a když to jde, tak turistiku a focení.


Štítky
Patológia Súdne lekárstvo Toxikológia

Článok vyšiel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2017 Číslo 4

Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#