Deset let redakční práce a změny do budoucna

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přátelé,

tímto číslem vstupujeme do desátého ročníku časopisu připravovaného redakcí, kterou mám tu čest a potěšení vést. Mohu-li soudit z ohlasů čtenářů, podařilo se v průběhu času časopisu vtisknout novou tvář s důrazem na jeho doškolovací funkci pro odborníky z našeho oboru. Kromě pravidelné rubriky Monitor, do které přispívají svými postřehy z recentního odborného dění dlouhodobě etablovaní korespondenti z celého spektra subspecializací našeho oboru, jsou to zejména přehledové články, které se snažíme v rámci jednoho čísla (nebo série čísel) tematicky sladit. Už vícekrát jsem na tomto místě avizoval, že je pro naši redakci doškolovací charakter časopisu prioritou, a ačkoli periodicky podstupujeme evaluace pro získání impakt faktoru, přiznávám, že nevnímám jeho dosavadní absenci jako velký problém. To se také odráží ve spektru článků, které preferujeme pro publikaci – lepší je z mého pohledu přehledné doškolovací sdělení nebo zajímavá kazuistika, než (pseudo)vědecký článek, který pro značné metodické či jiné nedostatky nikde jinde nechtěli, tak jej bylo nutné „odložit“ k nám. Takové články se snažíme spíše odmítat a nepředkládat tak čtenářům ke studiu texty nízké odborné kvality. Důvodů, proč nám impakt faktor zatím udělen nebyl, není mnoho a jsou dlouhodobě stejné (udělení IF časopisu je podmíněno i mnoha jinými faktory, než je jen prostý citační ohlas). Ačkoli naše články mají určitou citovanost a z formálního hlediska je časopis v pořádku, kvůli historickým pochybením nastala situace, která zejména není auditorům po vůli – podle ISSN jsme jeden časopis, který má však dvě redakční rady a  v databázi Medline je každá jeho část (tedy Čs. patologie a Soudní lékařství) citována zvlášť s jiným indexováním. Snaha o narovnání tohoto neblahého dědictví by bohužel vedla k velmi nežádoucímu vedlejšímu efektu, a to že bychom v současné podobě vypadli z databáze Medline a ztratili tam tak svoji historii. To vnímám jako větší problém, než nemít IF (nejspíše by totiž byl velmi malý). Možnost zařadit časopis do databáze Medline je snad problematičtější než získat IF; na čekací listině mají tisíce periodik a řada našich regionálních lékařských časopisů by o snaze prosadit své články do Medline mohla vyprávět ságy. Druhým opakujícím se problémem je tzv. regionální obsazenost – tj. že podle auditorské firmy je už v našem regionu (tj. Evropa) kvalitních impaktovaných patologických časopisů dostatek. Jak už jsem vícekrát konstatoval, z mého pohledu je lepší mít kvalitní doškolovací časopis, který svým čtenářům předkládá aktuální informace z odborného dění v oboru (převážně srozumitelně v rodném jazyce), než „vědecký“ časopis s IF, který se i bez zaokrouhlování limitně blíží nule. Pokud bychom po IF bezvýhradně prahli, museli bychom dbát zejména na mezinárodní citovatelnost našich textů, a tedy doškolovací články v češtině bychom museli upozadit; to bych ale dělal jen velmi nerad.

V úvodu první „desetiletky“ jsme v redakci prožívali významnou krizi, kdy nám hrozil nařízený odchod redakce do jiného nakladatelského domu, který vybralo tehdejší vedení ČLS JEP. To se nám podařilo ustát. S víceletým odstupem můžu s uspokojením konstatovat, že rozhodnutí zůstat u původního nakladatele bylo dobré, a to nejen z hlediska fungování redakce časopisu, ale také z hlediska ekonomického. Za vydatné podpory inzertního střediska našeho nakladatelství se dosud daří získávat podporu vydávání časopisu od komerčních subjektů (což je však stále těžší) a díky tomu je nejen hospodaření časopisu v černých číslech, ale také jsme za posledních deset let nemuseli i přes rostoucí náklady přistoupit ke zdražování časopisu pro členy společnosti ani pro další čtenáře. Bez komerční podpory bychom si časopis v daném rozsahu ani kvalitě ale nemohli dovolit.

Na počátku jsme se o chod časopisu starali ve dvou s výkonným redaktorem dr. Jaromírem Háčkem. Nejde jen o vedení recenzních řízení, ale také o aktivní přípravu doškolovacích článků pro jednotlivá čísla, editování Monitoru, stejně tak jako o dohled nad technickou stránkou časopisu, nad korekturami, a také nad oblastí ekonomickou a obchodní. Postupně se k naší redakci ve funkci zástupce šéfredaktora připojila značná posila – dr. Marián Švajdler.

Jakkoli nám všem práce po časopis dělala a i po deseti letech dělá radost, přeci jen jsme po té době pocítili určitou únavu materiálu (nikoli však nevůli k další práci), a tak jsme nabyli přesvědčení, že by bylo vhodné do soustrojí naší redakce nalít svěží krev, která by mohla přinést další nové podněty a mohla naše periodikum zase o kus posunout vpřed. Nabídl jsem tedy výboru společnosti, že vedení redakce po deseti letech práce rád předám nějakému dalšímu zájemci; tato má nabídka ale značně převýšila poptávku. Jsem proto rád, že se podařilo pro aktivní práci v redakci časopisu získat další čtyři kolegy, kteří budou pro časopis pracovat v nově zřízené funkci editorů („Associated Editors“). Budou to doc. Kristýna Němejcová, dr. Magdaléna Daumová, doc. Tomáš Jirásek a v neposlední řadě dr. Ondřej Fabián, jehož první příspěvky do redakční práce ve formě série doškolovacích textů z oblasti kardiovaskulární medicíny můžete sledovat už od minulého čísla. Práce nových editorů, která bude sestávat zejména v koncepční přípravě témat a článků pro doškolovací části jednotlivých čísel i ve vedení recenzních řízení původních článků, se projeví až v delším horizontu. Věřím ale (minimálně podle našich iniciálních diskuzí v redakci), že se mají čtenáři časopisu na co těšit :-)

Přeji vám poučné a inspirativní čtení

J. Zámečník