Má být očkování dětí svobodnou volbou rodičů? Vzpomínka na začátky vakcinace
Má být očkování dětí svobodnou volbou rodičů? Vzpomínka na začátky vakcinace
Epidemie černých neštovic byly v historii lidstva nezapomenutelnými katastrofami. Většímu rozšíření variolizace, neboli snaze chránit se očkováním pomocí hnisu od pacientů s černými neštovicemi, bránily komplikace, které často končily jizvami nebo i smrtí. Několik osob se koncem 18. století pokoušelo vyřešit nežádoucí účinky variolizace. Patřil k nim Benjamin Jesty, který v roce 1774 imunizoval svou ženu a děti hnisem z kravských neštovic, ale to nijak nesnižuje zásluhy Edwarda Jennera, který metodu objevil nezávisle a vyzkoušel u 23 osob. Jenner publikoval novou metodu v roce 1798 a nazval ji vakcinací (z latinského slova vacca, česky kráva). První pokus s vakcinací v Praze provedl dr. Karl Bauer. V roce 1801 bylo v českých zemích očkováno 1910 osob a v roce 1802 již 8120 osob. K rozvoji očkování významně přispěla zemská vláda. V Čechách bylo povinné očkování zavedeno roku 1812 a na šíření informací o vakcinaci se významně podílely kromě lékařů i učitelé, policie a církev. V důsledku očkování poklesla v Čechách úmrtnost na variolu ze 2174 na jeden milion obyvatel v letech 1777–1806 na 215 zemřelých na 1 milion obyvatel v letech 1807–1850. Zemská vláda se navíc pomocí poměrně přísných zákonů snažila finančním i morálním postihem rodičů neočkovaných dětí řešit problém, se kterým se setkávají i dnešní pediatři, kdy se řada rodičů staví k očkování svých dětí negativně.
Klíčová slova:
variola, variolizace, vakcinace, očkování
Should Vaccination be the Subject to Parents’ Free Choice? Recollections of the Vaccination Origins
Epidemics of smallpox have become unforgettable disasters in the history of men. Variolization, an attempt to prevent smallpox infection by inoculation of pus from infected patients was used in Europe since the beginning of 18th century, but it was frequently complicated by adverse events resulting in severe course of the disease, scarring or even death. Several men tried to solve the problem of variolization including Benjamin Jesty in 1774, who immunized his wife and children with suppurating material from cowpox. Independently since 1796, Edward Jenner used successfully cowpox blisters pus from the hands of milkmaids for inoculation in 23 persons and he called this new method vaccination (from lat. vacca – cow). The first attempt in Prague was provided by Karl Bauer. The land government contributed significantly to the extent of the vaccination in 1812, when mandatory vaccination was introduced in Bohemia. Due to vaccination smallpox mortality fell down from 2174 per million between 1777 and 1806 to 215 per million between 1807 and 1850. Information about the vaccination was spread not only by the physicians and teachers, but also by the police and church. In addition to these measures the land government tried through relatively strict law, financial and moral sanctions, to solve the still persisting problem – the negative attitude of some parents to vaccination of their children.
Key words:
variola, variolisation, vaccination
Autoři:
M. Magner; J. Zeman *
Působiště autorů:
Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a UK 1. LF, Praha
přednosta prof. MUDr. J. Zeman, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2007; 62 (10): 586-589.
Kategorie:
Aktuální sdělení
Souhrn
Epidemie černých neštovic byly v historii lidstva nezapomenutelnými katastrofami. Většímu rozšíření variolizace, neboli snaze chránit se očkováním pomocí hnisu od pacientů s černými neštovicemi, bránily komplikace, které často končily jizvami nebo i smrtí. Několik osob se koncem 18. století pokoušelo vyřešit nežádoucí účinky variolizace. Patřil k nim Benjamin Jesty, který v roce 1774 imunizoval svou ženu a děti hnisem z kravských neštovic, ale to nijak nesnižuje zásluhy Edwarda Jennera, který metodu objevil nezávisle a vyzkoušel u 23 osob. Jenner publikoval novou metodu v roce 1798 a nazval ji vakcinací (z latinského slova vacca, česky kráva). První pokus s vakcinací v Praze provedl dr. Karl Bauer. V roce 1801 bylo v českých zemích očkováno 1910 osob a v roce 1802 již 8120 osob. K rozvoji očkování významně přispěla zemská vláda. V Čechách bylo povinné očkování zavedeno roku 1812 a na šíření informací o vakcinaci se významně podílely kromě lékařů i učitelé, policie a církev. V důsledku očkování poklesla v Čechách úmrtnost na variolu ze 2174 na jeden milion obyvatel v letech 1777–1806 na 215 zemřelých na 1 milion obyvatel v letech 1807–1850. Zemská vláda se navíc pomocí poměrně přísných zákonů snažila finančním i morálním postihem rodičů neočkovaných dětí řešit problém, se kterým se setkávají i dnešní pediatři, kdy se řada rodičů staví k očkování svých dětí negativně.
Klíčová slova:
variola, variolizace, vakcinace, očkování
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2007 Číslo 10
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Nech brouka žít… Ať žije astma!
Najčítanejšie v tomto čísle
- Parciální splenektomie u dětí s hereditární sferocytózou
- Multicystická dysplazie ledviny jako příčina hypertenzní krize u dítěte se spondyloepifyzeální dysplazií
- Časné projevy obstrukce dýchacích cest v dětském věku
- Ovlivňuje příjem soli krevní tlak?