Dlouhodobé výsledky náhrady jícnu transpozicí žalud...

Dlouhodobé výsledky náhrady jícnu transpozicí žaludku v dětském věku

Cíl práce:
Zhodnotit dlouhodobé výsledky náhrady jícnu transpozicí žaludku (TŽ) do hrudníku u dětí, zejména stav výživy, gastrointestinální a respirační obtíže a kvalitu života dětí, u kterých byla provedena TŽ, dále stanovit vliv umístění žaludku v hrudníku na plicní funkce, vliv operace na rychlost evakuace žaludku, srovnat sledované parametry u dětí s náhradou jícnu žaludkem pro atrézii jícnu s velkou vzdáleností pahýlů (AJ) a u dětí po rozsáhlém poleptání jícnu (PJ).

Metodika:
Do studie bylo zařazeno 19 dětí, u kterých byla provedena náhrada jícnu v letech 1992–2005. Základní demografická data a anamnestické údaje byly získány z retrospektivní studie dokumentace. Údaje o výskytu subjektivních obtíží a hodnocení kvality života dětí poskytl dotazník vyplněný rodiči dětí. Nutriční stav byl hodnocen na základě vybraných antropometrických parametrů. Evakuace žaludku byla vyšetřena scintigraficky po požití stravy značené pomocí ^99mTc Sn-koloidu. Pro hodnocení plicních funkcí u spolupracujících dětí byly použity hodnoty získané spirometrií nebo celotělovou pletysmografií. Byly srovnány výsledky získané od dětí s AJ a dětí po poleptání jícnu.

Výsledky:
Pouze 26 % dětí ze souboru nemá žádné závažnější polykací, gastrointestinální nebo respirační problémy. U 4 dětí (21 %) byly zjištěny hypoglykemické stavy po jídle. Kvalita života je hodnocena příznivě v 84 % případů. Měřené antropometrické parametry jsou pod populační normou, průměrné odchylky jsou do –1,5 SD. Děti s AJ dosahují nižších hodnot než děti s PJ. Děti s AJ mají tendenci k rychlejší evakuaci žaludku, urychlená evakuace nekoreluje s klinickými známkami dumping syndromu. FVC a FEV1 jsou nižší než populační normy, u dětí s AJ jsou významně nižší než u dětí s PJ, výsledky funkčního vyšetření plic souvisejí s počtem prodělaných thorakotomií.

Závěr:
Náhrada jícnu transponovaným žaludkem je v dětském věku přijatelnou metodou obnovy kontinuity trávicího traktu. Děti s TŽ mají problémy polykací, respirační i příznaky urychleného vyprazdňování žaludku včetně hypoglykemických stavů. Nutriční stav dětí i výsledky funkčních vyšetření jsou horší než populační normy. Děti s AJ dosahují horších výsledků funkčních vyšetření plic a nutričního stavu než děti s PJ, rodiče dětí s PJ udávají závažnější klinické problémy. Přes uvedené problémy je kvalita života dětí hodnocena příznivě. Většina dětí se bez problémů zapojuje do aktivit se svými vrstevníky.

Klíčová slova:
náhrada jícnu, transpozice žaludku, atrézie jícnu long-gap, poleptání jícnu, funkční vyšetření plic, dumping syndrom

Long-term Results of Gastric Transposition in Children

Aim of study:
To analyze outcome, nutritional status, feeding, gastrointestinal and respiratory problems and quality of life of children with gastric transposition (GT), further to asses the influence of GT on pulmonary functions, and determine the impact of changed gastric evacuation on respiratory and gastrointestinal symptoms. The results in children with GT for long-gap esophageal atresia (EA) and caustic injury (CI) are compared.

Methods:
Basic demographic data and history of GT were gained from hospital and outpatient charts. Data about feeding problems and gastrointestinal and respiratory symptoms and quality of life were collected by a questionnaire filled in by parents or children. Nutritional status evaluation was based on anthropometrical parameters: height, weight, head and arm circumference and skin fold thickness: triceps, subscapular, and suprailiac. Gastric emptying was assessed with ^99mTc Sn-colloid-labelled meal. Lung functions were measured using either spirometry or plethysmography in cooperating children.

Results:
The incidence of symptoms is relatively high, only 26% of children are symptom free. In 4 children, (21%) significant postprandial hypoglycemia was documented. The quality of life is nevertheless considered good or acceptable in 84% of cases. Anthropometrics are below age appropriate norm (significantly worse for weight and arm circumference in EA), but SD is not greater then –1.5 SD. Children with EA show non-significant tendency to faster gastric emptying. The evacuation does not correlate with symptoms of dumping. FVC and FEV1 are significantly worse for children with EA; there is a relation between the results of lung function test and number of thoracotomies before GT.

Conclusions:
Gastric transposition is an acceptable method of esophageal substitution in childhood despite considerable respiratory, swallowing and gastrointestinal symptomatology the quality of life is considered by the patients or their parents to be acceptable. Anthropometrics and lung function test results are below age appropriate norm, results are worse in AE. Clinical symptomatology does not correlate with function tests and is worse in children with CI.

Key words:
esophageal substitution, gastric transposition, long-gap esophageal atresia, caustic injury, lung function tests, dumping syndrome

Souhrn

Cíl práce:
Zhodnotit dlouhodobé výsledky náhrady jícnu transpozicí žaludku (TŽ) do hrudníku u dětí, zejména stav výživy, gastrointestinální a respirační obtíže a kvalitu života dětí, u kterých byla provedena TŽ, dále stanovit vliv umístění žaludku v hrudníku na plicní funkce, vliv operace na rychlost evakuace žaludku, srovnat sledované parametry u dětí s náhradou jícnu žaludkem pro atrézii jícnu s velkou vzdáleností pahýlů (AJ) a u dětí po rozsáhlém poleptání jícnu (PJ).

Metodika:
Do studie bylo zařazeno 19 dětí, u kterých byla provedena náhrada jícnu v letech 1992–2005. Základní demografická data a anamnestické údaje byly získány z retrospektivní studie dokumentace. Údaje o výskytu subjektivních obtíží a hodnocení kvality života dětí poskytl dotazník vyplněný rodiči dětí. Nutriční stav byl hodnocen na základě vybraných antropometrických parametrů. Evakuace žaludku byla vyšetřena scintigraficky po požití stravy značené pomocí ^99mTc Sn-koloidu. Pro hodnocení plicních funkcí u spolupracujících dětí byly použity hodnoty získané spirometrií nebo celotělovou pletysmografií. Byly srovnány výsledky získané od dětí s AJ a dětí po poleptání jícnu.

Výsledky:
Pouze 26 % dětí ze souboru nemá žádné závažnější polykací, gastrointestinální nebo respirační problémy. U 4 dětí (21 %) byly zjištěny hypoglykemické stavy po jídle. Kvalita života je hodnocena příznivě v 84 % případů. Měřené antropometrické parametry jsou pod populační normou, průměrné odchylky jsou do –1,5 SD. Děti s AJ dosahují nižších hodnot než děti s PJ. Děti s AJ mají tendenci k rychlejší evakuaci žaludku, urychlená evakuace nekoreluje s klinickými známkami dumping syndromu. FVC a FEV1 jsou nižší než populační normy, u dětí s AJ jsou významně nižší než u dětí s PJ, výsledky funkčního vyšetření plic souvisejí s počtem prodělaných thorakotomií.

Závěr:
Náhrada jícnu transponovaným žaludkem je v dětském věku přijatelnou metodou obnovy kontinuity trávicího traktu. Děti s TŽ mají problémy polykací, respirační i příznaky urychleného vyprazdňování žaludku včetně hypoglykemických stavů. Nutriční stav dětí i výsledky funkčních vyšetření jsou horší než populační normy. Děti s AJ dosahují horších výsledků funkčních vyšetření plic a nutričního stavu než děti s PJ, rodiče dětí s PJ udávají závažnější klinické problémy. Přes uvedené problémy je kvalita života dětí hodnocena příznivě. Většina dětí se bez problémů zapojuje do aktivit se svými vrstevníky.

Klíčová slova:
náhrada jícnu, transpozice žaludku, atrézie jícnu long-gap, poleptání jícnu, funkční vyšetření plic, dumping syndrom

Dlouhodobé výsledky náhrady jícnu transpozicí žaludku v dětském věku

Souhrn

Štítky

Česko-slovenská pediatrie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz