Editorial: Dědičné poruchy metabolismu dětského věku

Vážení čtenáři,

dostává se Vám do rukou speciální číslo časopisu, které je věnováno onemocněním z okruhu dědičných poruch metabolismu (DPM). Prostřednictvím sedmi originálních prací chceme upozornit na obecnou problematiku a specifika těchto onemocnění.

Dědičné poruchy metabolismu představují skupinu více než 1000 vzácných, geneticky podmíněných onemocnění. Jejich společným rysem je porucha funkce jednoho či více enzymů nebo změna strukturálních, asemblačních a transportních proteinů, které se účastní metabolických pochodů a jejichž změna je přitom zásadní pro patofyziologii nemoci. Mezi nejčastější DPM patří poruchy metabolismu lipidů, purinů a pyrimidinů, poruchy mitochondriálního energetického metabolismu, lysosomální onemocnění a poruchy metabolismu aminokyselin nebo mastných kyselin. Mezi významnou skupinu onemocnění s incidencí vyšší než 1:20 000 patří i dědičné poruchy glykosylace (CDG) čítající nyní již více než 125 onemocnění, kdy jen mezi roky 2010–2017 bylo popsáno 52 nových typů CDG.

DPM mohou postihovat jakýkoliv systém, což vysvětluje velkou variabilitu klinické manifestace a často opožděné stanovení správné diagnózy. Přestože se jednotlivé DPM vyskytují jen velmi vzácně, jejich odhadovaná souhrnná prevalence je vyšší než 1:200. Je tedy pravděpodobné, že se každý lékař během své praxe potká s některou z DPM. Včasná diagnóza je důležitá jak pro snížení zátěže rodiny i dítěte dlouhou diagnostickou odyseou a rychlé zahájení léčby postižených jedinců, tak pro potřebu genetického poradenství a prenatální diagnostiky v rodině.

Cílem prvního příspěvku je podat přehledný souhrn klíčových klinických příznaků a laboratorních odchylek DPM, se kterými se mohou lékaři ‒ pediatři setkat v rámci primární péče a v nemocnicích. V části o deficitu fosfomanomutázy 2 (PMM2) u 22 dětí diagnostikovaných v ČR je dán ucelený pohled na klinické projevy, laboratorní abnormity, enzymatickou a molekulárně-genetickou diagnostiku nejčastějšího onemocnění ze skupiny CDG. Ve třetím příspěvku je popsána problematika deficitu a poruch nitrobuněčného metabolismu kobalaminu (vitaminu B₁₂) s charakteristickou klinickou i laboratorní patologií a navrženým dif. dg. algoritmem. V kazuistickém sdělení prvního diagnostikovaného dítěte s Barthovým syndromem na Slovensku se dozvíme o klinické a laboratorní patologii pacientů s tímto mitochondriálním onemocněním, jehož typickým projevem je dilatační kardiomyopatie s neonatální manifestací.

Dále jsme připravili podrobné sdělení o provádění a výsledcích novorozeneckého screeningu DPM v České republice, které umožní provést včasnou diagnostiku u novorozenců v období, kdy klinické příznaky nejsou ještě zjevné a poskytnout jim specializovanou péči.

Terapie je dostupná u zhruba 120 DPM a rychle přibývají experimentální možnosti léčby. Mezi zásadní terapeutické přístupy patří dietní léčba, která je podrobně a prakticky rozvedena v příspěvku o nutričních intervencích v oblasti DPM.

V posledním příspěvku předkládáme popis klinického obrazu, spektra pacientů, typů diagnóz, terapeutických možnosti a prognózy dětí s lysosomálním onemocněním na enzymové substituční terapii a substrát-redukční terapii v jediném centru na Slovensku.

Doc. MUDr. Tomáš Honzík, Ph.D.

přednosta Kliniky dětského a dorostového lékařství

1. LF UK a VFN