Ze sbírky moderního českého a slovenského umění
Autori:
Foltýn František
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2022; 77 (4): 182.
Z Podkarpatské Rusi
GALERIE UMĚNÍ KARLOVY VARY ,
FOTO BOŘIVOJ HOŘÍNEK
K nejzajímavějším osobnostem českého moderního umění patří František Foltýn (1891–1976), jihočeský rodák, který značnou část svého života strávil v Brně, ale také v Paříži. Pocházel z chudé rodiny, brzy osiřel, a tak ho i s jeho sestrou vychovala babička. V jeho realisticky, expresionisticky i kubisticky pojímané tvorbě je proto výrazný sociální tón. Protože byl Foltýn umělcem mnohostranným, patří k jeho významným uměleckým projevům dokonce svébytně uchopená abstrakce. František Foltýn se vyučil malířem porcelánu a pokračoval ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho studia ale přerušila 1. světová válka, kdy musel narukovat. Po jejím skončení odešel na Slovensko, nejprve do Bratislavy a poté do Košic. A právě odtud podnikal cesty na Podkarpatskou Rus, tehdy součást Československé republiky. Foltýn si Podkarpatskou Rus oblíbil a namaloval tam mnoho obrazů, které jsou svědectvím toho, jak postupně přecházel ke kubistickým formám. Typickým příkladem jeho směřování k osobitě pojatému kubismu je reprodukovaný obraz Z Podkarpatské Rusi z roku 1922. Zachycuje venkovská nebo předměstská stavení a stromy zrcadlící se na vodní ploše v popředí, v pozadí pak kouřící tovární komín. Foltýn tu výrazně redukuje jakékoli detaily z viděné reality, takže dospívá k základním geometrickým tvarům. Čistě výtvarné působení přiděluje barvám, které povyšují zčásti venkovskou a zčásti průmyslovou krajinu na úroveň nezaměnitelného obrazu. Zvlášť charakteristické jsou pro Foltýna růžovookrové a cihlové barevné odstíny, které dává do sousedství modrých a zelených tónů.
Po pobytu na Slovensku zamířil Foltýn do Paříže, kde žil deset let. Byl v kontaktu s významnými moderními umělci a stal se i členem uznávaných skupin Cercle et carré a Abstraction-Création. Právě v této době vytvořil mnoho pozoruhodných abstraktních kompozic. Ještě před vypuknutím 2. světové války odešel do Čech a usadil se v Brně. Pokračoval v tvorbě nefigurativních obrazů, ale za války se věnoval realistické malbě. K abstrakci se vrátil po válce a pak ještě do jisté míry v 60. letech.
Juliana Boublíková Jahnová
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2022 Číslo 4
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Pokrok v boji s malárií − první vakcína poskytující přijatelnou ochranu proti nemoci
Najčítanejšie v tomto čísle
- Sepse u dětí
- Diferenciální diagnostika mikroskopické hematurie
- Dystrofinopatie
- Pacient s Williamsovým–Beurenovým syndromem v ordinaci dětského lékaře