Diagnóza časné fáze larvální toxokarózy s použitímavidity IgG
Diagnóza časné fáze larvální toxokarózy s použitímavidity IgG
Jak je známo, vazebná místa tvořící se mezi protilátkami typu IgG a specifickým antigenem mají napočátku nákazy slabší aviditu než v době pokročilejší nákazy, tj. v období chronickém. V průběhuonemocnění imunitní odpověď vyzrává a avidita narůstá. Tento princip se již delší dobu využíváu různých virových nákaz. Od roku 1989 bylo provedeno též několik studií pro rozlišení akutnía chronické fáze u toxoplazmózy, kde výsledky stanovení globulinů IgM či IgA působí někdydiagnostické rozpaky. V naší práci jsme se soustředili na rozlišení akutní a chronické fáze nákazylarvální toxokarózou, zoonózou působenou larvami škrkavek psů a koček Toxocara canis a Toxoca-ra cati. Tento údaj je pro klinika velmi důležitý a detekce vedlejších globulinových tříd nepřineslavýrazné zlepšení diagnostických možností.Užili jsme reakci ELISA v provedení pro stanovení protilátek IgG s jednotným ředěním sér 1:200paralelně s elučním činidlem ureou a bez ní. Po předběžných zkouškách se nám jako optimálníosvědčila 10 mol.l -1 koncentrace močoviny. Avidita je vyjádřena indexem, jehož hodnota do 40 značínízkou aviditu, vyšší indexy jsou pak zaznamenány u těch nákaz, které vznikly před 5 – 6 měsícia déle. Dosud jsme vyšetřili 1 376 sér pacientů, u nichž jsme v prvním odběru zjistili nízkou avidituv 5,09 %.Zbývající pacienti měli index mezi 40 – 99, tj. aviditu vysokou. Je tedy patrné, že většina pacientůnavštíví lékaře až v době pokročilejší nákazy, kdy klinické příznaky jsou již vyhraněnější, ale jaklze předpokládat i terapie je již méně účinná. Výjimku mohou tvořit oční případy larvální toxoka-rózy, kde zhoršení vízu či další příznaky se subjektivně i klinicky projeví dříve a nákaza se můžezachytit v časném stadiu. Tyto případy jsou však vzácnější než forma viscerální a zatím ještěnemáme dostatečný počet pacientů, abychom mohli učinit přesnější závěry.
Klíčová slova:
larvální toxokaróza – sérologie – avidita IgG.
Diagnosis of the Early State of Larval Toxoca-riasis Using IgG Avidity
The term avidity used to express the strength of the bond between a serum specimen and a multi-valent antigen. It is known that the avidity increases with time after antibody challenge andmeasurement of the avidity has been used diagnostically. Recently an assay measuring the IgGavidity of various virus infections and of toxoplasmosis was used to distinguish between acute andchronic infection. Our study was focused on the method to distinguish acute and chronic Toxocarainfection, zoonosis caused by the larvae of dog and cat ascarids Toxocara canis and Toxocara catiknown all over the world for the possibility of provoking the infestation of man, accompanied byvisceral or ocular clinical manifestations.The infection is generally diagnosed by demonstration of specific immunoglobulins to Toxocaraexcretory-secretory antigens (TES) in sera of infected patients. Highly sensitive assays with specificantigens are necessary for detection of antibodies. The test proved clinically useful is the ELISAreaction with TES antigens. This method detects the antibodies for months or even years afterinfection and this is the reason why the discrimination between chronic and recent infection is verydifficult. For disrupting the hydrogen bond urea has been used. The index of avidity was calculatedas the ratio of IgG values in sera treated with urea and the value of IgG in non-treated sera,multiplied by 100. An index up to 40 is considered as low avidity, that means freshly acquiredinfection (36 to 40 borderline) and more than 40 is high avidity.In the group of 1 376 patients only 5.09% low avidities were found. It means that predominantlypatients in the chronic stage of infection attend examination.
Key words:
larval toxocariasis – serology – IgG avidity test.
Autoři:
J. Hübner; M. Uhlíková; M. Leissová
Působiště autorů:
Katedra mikrobiologie, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. , 1999, č. 2, s. 67-70
Kategorie:
Články
Souhrn
Jak je známo, vazebná místa tvořící se mezi protilátkami typu IgG a specifickým antigenem mají napočátku nákazy slabší aviditu než v době pokročilejší nákazy, tj. v období chronickém. V průběhuonemocnění imunitní odpověď vyzrává a avidita narůstá. Tento princip se již delší dobu využíváu různých virových nákaz. Od roku 1989 bylo provedeno též několik studií pro rozlišení akutnía chronické fáze u toxoplazmózy, kde výsledky stanovení globulinů IgM či IgA působí někdydiagnostické rozpaky. V naší práci jsme se soustředili na rozlišení akutní a chronické fáze nákazylarvální toxokarózou, zoonózou působenou larvami škrkavek psů a koček Toxocara canis a Toxoca-ra cati. Tento údaj je pro klinika velmi důležitý a detekce vedlejších globulinových tříd nepřineslavýrazné zlepšení diagnostických možností.Užili jsme reakci ELISA v provedení pro stanovení protilátek IgG s jednotným ředěním sér 1:200paralelně s elučním činidlem ureou a bez ní. Po předběžných zkouškách se nám jako optimálníosvědčila 10 mol.l -1 koncentrace močoviny. Avidita je vyjádřena indexem, jehož hodnota do 40 značínízkou aviditu, vyšší indexy jsou pak zaznamenány u těch nákaz, které vznikly před 5 – 6 měsícia déle. Dosud jsme vyšetřili 1 376 sér pacientů, u nichž jsme v prvním odběru zjistili nízkou avidituv 5,09 %.Zbývající pacienti měli index mezi 40 – 99, tj. aviditu vysokou. Je tedy patrné, že většina pacientůnavštíví lékaře až v době pokročilejší nákazy, kdy klinické příznaky jsou již vyhraněnější, ale jaklze předpokládat i terapie je již méně účinná. Výjimku mohou tvořit oční případy larvální toxoka-rózy, kde zhoršení vízu či další příznaky se subjektivně i klinicky projeví dříve a nákaza se můžezachytit v časném stadiu. Tyto případy jsou však vzácnější než forma viscerální a zatím ještěnemáme dostatečný počet pacientů, abychom mohli učinit přesnější závěry.
Klíčová slova:
larvální toxokaróza – sérologie – avidita IgG.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo MikrobiológiaČlánok vyšiel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
1999 Číslo 2
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- Koronavirus hýbe světem: Víte jak se chránit a jak postupovat v případě podezření?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Záchyt Arcanobacterium haemolyticum pomocíreverzního CAMP-testu v primokultuře
- Klebsiella species z hľadiska nozokomiálnych nákaza faktorov virulencie
- Kultivace Borrelia burgdorferi sensu lato z pacientův České republice
- Diagnóza časné fáze larvální toxokarózy s použitímavidity IgG