Kongenitální toxoplazmóza: možnosti laboratorní diagnostiky
Kongenitální toxoplazmóza: možnosti laboratorní diagnostiky
Ve sdělení je uveden popis případu a postup při stanovení diagnózy kongenitální toxoplazmózy u dítěte, jehož matka prodělala v těhotenství asymptomatickou infekci prvokem Toxoplasma gondii. Ve 35. týdnu gravidity byla provedena amniocentéza pro sonografický nález parciálního hydropsu plodu, ascitu, hepatosplenomegalii a dilataci postranní komory mozkové vlevo. Laboratorním vyšetřením těhotné ženy byly v séru prokázány vysoké titry protilátek IgM, IgE a IgA („markerů akutní infekce“) proti Toxoplasma gondii. Kongenitální toxoplazmóza novorozence (spontánní porod ve 41. týdnu) byla potvrzena detekcí DNA T. gondii v krvi, průkazem sérologických markerů akutní infekce, i ultrazvukovým vyšetřením mozku (hydrocefalus, kalcifikace). Žena byla intenzivně léčena pro toxoplazmózu v průběhu III. trimestru gravidity a novorozenec ihned po narození. Správně stanovená diagnóza a okamžité zahájení léčby těhotné ženy i narozeného dítěte vedlo k postupné normalizaci laboratorních hodnot (pokles titru protilátek a vymizení DNA T. gondii) i k významné regresi poškození mozku dítěte.
Klíčová slova:
Toxoplasma gondii – kongenitální toxoplazmóza.
Congenital Toxoplasmosis: Possibilities for Laboratory Diagnosis
A case history and the steps taken in diagnosing congenital toxoplasmosis in a child whose mother experienced asymptomatic infection with the protozoon Toxoplasma gondii are presented. At pregnancy week 35, amniocentesis was performed because of fetal hydrops, ascites, hepatosplenomegaly and dilated left lateral brain ventricle on sonography. Laboratory tests showed high titers of IgM, IgE and IgA antibodies (acute infection markers) against Toxoplasma gondii in serum of the pregnant woman. Congenital toxoplasmosis in the new-born spontaneously delivered at week 41 was confirmed by detection of Toxoplasma gondii DNA in blood, acute infection markers in serum and hydrocephalus and calcifications on brain sonography. The woman received intensive treatment for toxoplasmosis during the last pregnancy trimester and her new-born child’s treatment started immediately after delivery. The accurate diagnosis and early institution of therapy in both the pregnant woman and her child led to progressive normalization of laboratory tests (decreased titers of antibodies and Toxoplasma gondii DNA negativity) and significant regression of the brain lesions in the child.
Key words:
Toxoplasma gondii – congenital toxoplasmosis.
Autoři:
Z. Čermáková 1; P. Prášil 2; O. Ryšková 1
Působiště autorů:
Ústav klinické mikrobiologie Univerzita Karlova v Praze
1; Klinika infekčních nemocí Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Hradci Králové
2
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 54, 2005, č. 2, s. 75-77
Souhrn
Ve sdělení je uveden popis případu a postup při stanovení diagnózy kongenitální toxoplazmózy u dítěte, jehož matka prodělala v těhotenství asymptomatickou infekci prvokem Toxoplasma gondii. Ve 35. týdnu gravidity byla provedena amniocentéza pro sonografický nález parciálního hydropsu plodu, ascitu, hepatosplenomegalii a dilataci postranní komory mozkové vlevo. Laboratorním vyšetřením těhotné ženy byly v séru prokázány vysoké titry protilátek IgM, IgE a IgA („markerů akutní infekce“) proti Toxoplasma gondii. Kongenitální toxoplazmóza novorozence (spontánní porod ve 41. týdnu) byla potvrzena detekcí DNA T. gondii v krvi, průkazem sérologických markerů akutní infekce, i ultrazvukovým vyšetřením mozku (hydrocefalus, kalcifikace). Žena byla intenzivně léčena pro toxoplazmózu v průběhu III. trimestru gravidity a novorozenec ihned po narození. Správně stanovená diagnóza a okamžité zahájení léčby těhotné ženy i narozeného dítěte vedlo k postupné normalizaci laboratorních hodnot (pokles titru protilátek a vymizení DNA T. gondii) i k významné regresi poškození mozku dítěte.
Klíčová slova:
Toxoplasma gondii – kongenitální toxoplazmóza.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo MikrobiológiaČlánok vyšiel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2005 Číslo 2
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- Koronavirus hýbe světem: Víte jak se chránit a jak postupovat v případě podezření?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Faktory virulencie a mechanizmy rezistencie voči aminoglykozidom u klinických izolátov Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium rezistentných voči vysokým hladinám gentamicínu
- Kongenitální toxoplazmóza: možnosti laboratorní diagnostiky
- Imunologické monitorování sepse průtokovou cytometrií – kvantitativní stanovení exprese HLA-DR na monocytech a CD64 na granulocytech
- Mikrobicidní účinnost nového pěnového dezinfekčního prostředku