Výsledky administrativní kontroly proočkovanosti v České republice k datu 31. 12. 2009
Administrative Control of Vaccination Coverage in the Czech Republic by December 31, 2009
In line with the objectives of the World Health Organization programme “Health for all in the 21st century”, administrative vaccination coverage estimate is done annually in children in the Czech Republic, based on the uniform criteria set by the Chief Public Health Officer. In 2009, the vaccination coverage by December 31, 2009 against nine selected infectious diseases included in the routine childhood immunization schedule in accordance with the Czech legislation was assessed in children whose family name starts with the letter R. The results confirmed that the vaccination coverage in the cohorts of children checked achieves levels suitable for inducing herd immunity against the selected infectious diseases.
Keywords:
infectious disease – vaccination coverage – children – control – Czech Republic.
Autori:
J. Dlhý; H. Štěpánková
Pôsobisko autorov:
Oddělení epidemiologie, Odbor ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 60, 2011, č. 2, s. 55-63
Súhrn
V souladu s cíly programu Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny ve 21. století“ je v České republice každoročně prováděna administrativní kontrola proočkovanosti u dětí podle jednotných kritérií stanovených hlavním hygienikem. V roce 2009 byla kontrolována proočkovanost proti 9 vybraným infekčním onemocněním, která jsou v souladu s legislativou ČR zahrnuta do rámce povinného očkování, a to u dětí s příjmení začínajícím písmenem „R“, se stavem k 31. prosinci 2009. Výsledky potvrdily, že u kontrolovaných kohort dětí dosahuje proočkovanost úrovně, která umožňuje navození kolektivní imunity proti vybraným infekčním onemocněním.
Klíčová slova:
infekční onemocnění – proočkovanost – děti – kontrola – Česká republika.
Úvod
V roce 2009 provedli pracovníci protiepidemických odborů krajských hygienických stanic (KHS) ve spolupráci s ordinacemi praktických lékařů pro děti a dorost administrativní kontrolu proočkovanosti proti vybraným infekčním onemocněním u dětí, jejichž příjmení začíná písmenem „R“, se stavem k 31. prosinci 2009. Výsledky jsou podle kontrolovaných ročníků dětí a druhů očkování uvedeny v tabulkách 1–9.
Jednotná kritéria pro provedení kontroly byla specifikována hlavním hygienikem ČR v dopise KHS pod č. j.: 14215/2010 ze dne 9. 3. 2010. Pro zpracování výsledků kontroly a jejich odeslání k sumárnímu zpracování na MZ byl stanoven termín 15. června 2010.
V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, byly druhy očkování zahrnuté do kontroly povinné pro všechny děti s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území ČR.
Kontrola proočkovanosti byla provedena celkem u 11 825 dětí ve všech okresech ČR a územích hlavního města Prahy (podle členění hygienické služby), s rozdělením podle ročníků narození a druhu kontrolovaného očkování, které je uvedeno v tabulce I.
Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) u dětí narozených v roce 2006
Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 2006, které v roce kontroly dovršovaly 3. rok života a které by z pohledu platné legislativy měly být kompletně oočkovány. Děti byly vakcinovány v režimu vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Očkování bylo možné provést nejdříve první den 15. měsíce života, podání 2. dávky vakcíny za 6–10 měsíců po první dávce s tím, že v odůvodněných případech bylo možné vakcínu aplikovat i později, přičemž horní věková hranice pro takovou aplikaci nebyla omezena.
Pro očkování dětí narozených v roce 2006 byla použita vakcína TRIVIVAC se šaržemi a s exspiracemi uvedenými v tabulce II.
Z celkového počtu 2817 kontrolovaných dětí bylo 2 dávkami vakcíny oočkováno 2768, tj. 98,26 % osob, přičemž podle krajů se tento podíl pohyboval v intervalu 95,53–100,00 %. V žádném z krajů tedy hladina proočkovanosti neklesla pod doporučované hodnoty pro udržení kolektivní imunity, tj. 95 %. Celkem 54 okresů ČR vykázalo 100procentní proočkovanost 2 dávkami vakcíny, pouze 7 okresů pak hlásilo proočkovanost 2 dávkami nižší než 95%. Údaje o nízké proočkovanosti v těchto okresech jsou do značné míry zatíženy chybou malých čísel a z pohledu jednorázové kontroly je nelze považovat za významné. Z porovnání výsledků kontrol proočkovanosti za poslední 3 roky však vyplývá, že v ČR jsou místy okresy, které mají trvale nižší proočkovanost proti MMR, což by mělo vést k potřebě situaci nadále průběžně monitorovat a analyzovat.
Celkem u 49 dětí bylo zjištěno neúplné či nezahájené vakcinační schéma, z toho 35 dětí bylo očkováno pouze 1 dávkou vakcíny, 14 dětí nebylo očkováno vůbec. Téměř u poloviny (47 %) dětí s neúplným či zcela vynechaným očkováním byly příčinou dočasné zdravotní kontraindikace, 6 dětí, tj. 12 % z počtu neúplně očkovaných či vůbec neočkovaných nebylo oočkováno z důvodu nedostavení se k vakcinaci. Podíl neúplně vakcinovaných či vůbec nevakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 1,7 %, zatímco u dvou starších ročníků dětí kontrolovaných v předcházejících 2 letech byla tato hodnota vyšší (2,1 % u dětí narozených v roce 2005, respektive 2,2 % u dětí narozených v roce 2004). Podíl neočkovaných dětí z důvodu nedostavení se k očkování na celkovém počtu neúplně očkovaných či vůbec neočkovaných je monitorován pouze v posledních 3 letech a zatím se nedá jednoznačně vyhodnotit (ročník narození 2004: 20 %, ročník 2005: 3 %, ročník 2006: 12 %).
Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) u dětí narozených v roce 2007
Výběr druhé kohorty dětí pro kontrolu proočkovanosti proti MMR byl proveden s ohledem na nároky Světové zdravotnické organizace, která ve svých dotaznících nyní požaduje data o proočkovanosti dvou posledních ročníků dětí, které by teoreticky mohly být v době kontroly vakcinovány 2 dávkami vakcíny proti MMR.
Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 2007, které v roce kontroly dovršily 2. rok života. Většina kontrolovaných dětí byla vakcinována již v režimu vyhlášky č. 65/2009 ze dne 25. února 2009, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, nicméně ve vztahu k pravidelnému očkování proti MMR nedošlo uvedenou novelou k žádným změnám.
Pro očkování dětí narozených v roce 2007 byla použita vakcína TRIVIVAC se šaržemi a s exspiracemi uvedenými v tabulce III.
Z celkového počtu 3077 kontrolovaných dětí bylo 2 dávkami vakcíny vakcinováno 2939, tj. 95,52 % osob, podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v intervalu 87,22–100,00 %. Pouze KHS Plzeňského kraje vykázala 100procentní proočkovanost 2 dávkami vakcíny, dvě KHS nahlásily proočkovanost nižší než 95%.
Nižší než doporučovaná úroveň proočkovanosti v některých krajích, respektive okresech, byla ovlivněna především vysokými počty dětí, které nemohly být vakcinovány z důvodů dočasných kontraindikací.
Celkem u 138 dětí bylo zjištěno neúplné či nezahájené vakcinační schéma, z toho 107 dětí bylo oočkováno pouze 1 dávkou očkovací látky, 31 dětí nebylo očkováno vůbec.
63 % dětí s neúplným či zcela vynechaným očkováním nebylo vakcinováno z důvodu dočasných zdravotních kontraindikací.
Sedmnáct dětí, tj. 12 % z počtu neúplně očkovaných či vůbec neočkovaných, nebylo oočkováno z důvodu nedostavení se k očkování.
Podíl neúplně vakcinovaných či vůbec nevakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 4,5 %.
Proočkovanost proti záškrtu, tetanu, černému kašli a invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typ b (DTP-Hib) u dětí narozených v roce 2006
Kontrolována byla proočkovanost u dětí narozených v roce 2006, které v roce kontroly dovršily 3. rok života.
Vybraná kohorta dětí byla vakcinována v režimu vyhlášky č. 30/2004 ze dne 21. ledna 2004, kterou se změnila vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 478/2002 Sb.
Základní očkování se provádělo v době od započatého devátého týdne po narození (vždy však až po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze), a to třemi dávkami podanými v intervalech 1–2 měsíců mezi sebou tak, aby třetí dávka byla podána do konce prvního roku života a čtvrtá dávka v 18.–20. měsíci života. Přeočkování se provádělo očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte.
Pro očkování dětí narozených v roce 2006 byla použita vakcína TETRAct-HIB s celobuněčnou pertusovou složkou, jejíž šarže a exspirace jsou uvedeny v tabulce IV.
Z celkového počtu 2813 kontrolovaných dětí bylo 4 dávkami vakcíny očkováno 2803, tj. 99,64 procent osob. Podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v intervalu 97,44–100,00 %, v 10 krajích ČR byla hlášena 100procentní proočkovanost 4 dávkami vakcíny, pouze 7 okresů mělo hodnotu tohoto ukazatele pod 100 %, z nichž pouze v jednom byla zaznamenána proočkovanost těsně pod 95 % (94,74 %).
Celkem u 10 dětí bylo zjištěno neúplné vakcinační schéma, z toho u 3 osob byly příčinou trvalé a dočasné zdravotní kontraindikace, a stejně tak 3 děti nebyly vakcinovány z důvodu nedostavení se k očkování. Podíl neúplně vakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí se v posledních 3 letech pohybuje kolem hodnoty 0,4 %.
Proočkovanost proti záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typ b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B (DTPa/Hib/IPV/HepB) u dětí narozených v roce 2007
Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 2007, které v roce kontroly dovršily 2. rok života.
Stanovená kohorta dětí byla vakcinována v režimu vyhlášky č. 537/2006 ze dne 29. listopadu 2006, kterou byly zrušeny vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, vyhláška č. 478/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, a vyhláška č. 30/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 478/2002 Sb.
Základní očkování se provádělo v době od započatého třináctého týdne po narození dítěte (vždy však až po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze), a to třemi dávkami hexavalentní očkovací látky s acelulární pertusovou složkou a inaktivovanou očkovací látkou proti přenosné dětské obrně v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně 6 měsíců po podání třetí dávky. Čtvrtou dávku hexavalentní očkovací látky bylo stanoveno podat nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte.
Pro očkování dětí narozených v roce 2007 byla použita vakcína INFANRIX HEXA, jejíž šarže a exspirace jsou uvedeny v tabulce V.
Z celkového počtu 3080 kontrolovaných dětí bylo 4 dávkami vakcíny vakcinováno 3057, tj. 99,25 % osob. Podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v rozmezí 97,94–100,00 %, v 6 krajích ČR byla hlášena stoprocentní proočkovanost 4 dávkami vakcíny, 16 okresů mělo hodnotu tohoto ukazatele pod 100 %, z nichž pouze ve 2 okresech byla zaznamenána proočkovanost nižší než 95 %.
Celkem u 23 dětí bylo zjištěno neúplné vakcinační schéma, z toho u 10 osob byly příčinou trvalé a dočasné zdravotní kontraindikace, 5 dětí nemělo základní očkování 4 dávkami kompletní z důvodu nedostavení se k očkování. Podíl neúplně vakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 0,7 %.
Proočkovanost proti záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typ b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B (DTPa/Hib/IPV/HepB) u dětí narozených v roce 2008
Administrativní kontrola proočkovanosti proti DTPa/Hib/IPV/HepB u dětí narozených v roce 2008 zaměřená na osoby, kterým byly k 31. 12. 2009 aplikovány pouze 3 dávky vakcíny, byla zařazena s ohledem na požadavky Světové zdravotnické organizace, nicméně v podmínkách ČR nemá v dané podobě většího praktického významu.
Proočkovanost proti virové hepatitidě B (HepB)
Kontrola proočkovanosti byla provedena u dětí narozených v roce 1995, které v roce kontroly dovršily 14. rok života. Očkování vybrané kohorty dětí probíhalo podle vyhlášky č. 537/2006 ze dne 29. listopadu 2006, která nabyla účinnosti od 1. ledna 2007. Podle této vyhlášky v případě dětí, které proti virové hepatitidě B nebyly očkovány v novorozeneckém věku, se dané očkování provádí v době od dovršení dvanáctého do dovršení třináctého roku věku dítěte.
Pro očkování dětí narozených v roce 1995 byla použita vakcína ENGERIX B.
Z celkového počtu 2720 kontrolovaných dětí bylo 3 dávkami vakcíny oočkováno 2698, tj. 99,19 % osob. Podle krajů se sledovaný podíl pohyboval v rozmezí 96,10–100,00 %, v 5 krajích ČR byla hlášena 100procentní proočkovanost 3 dávkami vakcíny, 14 okresů mělo hodnotu tohoto ukazatele pod 100 %, přičemž ve 3 okresech byla zaznamenána proočkovanost pod 95 %.
Celkem u 22 dětí bylo zjištěno neúplné vakcinační schéma, z toho u 6 osob byly příčinou trvalé a dočasné zdravotní kontraindikace, 4 děti nebyly 3 dávkami vakcinovány z důvodu nedostavení se k očkování. Podíl neúplně vakcinovaných z celkového počtu kontrolovaných dětí činil 0,8 %.
Závěry
Administrativní kontrola proočkovanosti se stavem k 31. 12. 2009 se týkala téměř 12 tisíc dětí, což představuje přibližně 3 % celkové populace vybraných 4 ročníků narození.
Cílem kontroly bylo zjištění podílu dětí vakcinovaných podle daných výběrových kritérií proti 9 infekčním onemocněním, která jsou v souladu s legislativou ČR zahrnuta do rámce povinného očkování.
Sumární údaje za celou ČR ukazují, že zjištěná proočkovanost podle kontrolovaných infekčních onemocnění převyšuje 98 %, což je hladina zaručující víc než dostačující úroveň ochrany z hlediska kolektivní imunity. Uvedené konstatování se týká těch kontrolovaných očkování, u kterých byla v době kontroly splněna podmínka dosažení nejzazšího stanoveného věku dítěte.
Z hlediska regionálního vyhodnocení byla hladina proočkovanosti pod 95 % zjištěna především v těch krajích, kde byl v některém z okresů kontrolován nízký počet dětí. Chyba malých čísel, která vznikla z objektivních důvodů jako následek výběrových kritérií a ve výsledku zkreslila hodnoty proočkovanosti v kraji, se však neuplatnila univerzálně u všech kontrolovaných vakcinací s hladinou proočkovanosti pod 95 % a ve všech krajích.
Z výsledků administrativní kontroly proočkovanosti v roce 2009 vyplývá, že i přes aktivity směrem ke změnám ve prospěch nepovinného očkování jsou díky dobré úrovni očkování dětí kontrolovaných ročníků v naprosté většině případů splněny podmínky pro zajištění kolektivní imunity proti infekčním onemocněním, která jsou preventabilní vakcinací v rámci povinného očkování.
Je třeba věnovat patřičnou pozornost doočkování dětí, které byly v rámci provedené kontroly proočkovanosti hlášeny jako neúplně či zcela neočkované z přechodných důvodů a tyto konkrétní případy znovu prověřit v rámci následující kontroly proočkovanosti.
Poděkování touto cestou patří všem kolegům epidemiologům krajských hygienických stanic a pediatrům, kteří se podíleli na organizaci a provedení administrativní kontroly proočkovanosti v roce 2009.
Do redakce došlo dne 10. 2. 2011.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D.
Oddělení epidemiologie
Odbor ochrany veřejného zdraví
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2
e-mail: jozef.dlhy@mzcr.cz
Po domluvě redakčních rad obou časopisů a souhlasu autora bude článek publikován v časopisu Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie i ve Zprávách epidemiologie a mikrobiologie SZÚ, Praha.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo MikrobiológiaČlánok vyšiel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2011 Číslo 2
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
- Koronavirus hýbe světem: Víte jak se chránit a jak postupovat v případě podezření?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Histopatológia a etiopatogenéza chronickej apikálnej parodontitídy – periapikálnych granulómov
- Výsledky administrativní kontroly proočkovanosti v České republice k datu 31. 12. 2009
- Sérologie lymeské borreliózy a humánní granulocytární ehrlichiózy v letech 2005–2010
- Ambulantní péče o uživatele a závislé na návykových látkách v ČR ve zdravotnické statistice od roku 1963