Epidemiologické faktory ovlivňující vznik rekurentní a těžké infekce Clostridium difficile

Cíl práce:
Infekce vyvolaná Clostridium difficile (CDI) je nyní nejčastější příčinou nozokomiálních infekčních průjmů u dospělých ve vyspělých zemích. Cílem práce bylo popsat rizikové faktory vzniku rekurentního a těžkého průběhu CDI v souboru pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

Materiál a metody:
Retrospektivní sledování epidemiologických, klinických a laboratorních dat 281 pacientů s prokázanou diagnózou CDI hospitalizovaných v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010.

Výsledky:
Věk pacienta nad 65 let je rizikem pro těžký průběh CDI (OR 2,95; p < 0,001) a prodlužuje délku hospitalizace při léčbě první epizody CDI v průměru o 3,2 dne. Pacient se dvěma a více komorbiditami (p < 0,05) nebo s anamnézou předchozí hospitalizace (p ≤ 0,001) je rizikový jak pro rekurenci onemocnění, tak pro jeho těžký průběh. Užívání blokátorů protonové pumpy může zvyšovat počet rekurencí (OR 1,94; p < 0,05). Pokud se příznaky CDI objeví do sedmi dnů od užívání vyvolávajících antibiotik, je větší riziko rekurence onemocnění (OR 2,32; p < 0,05). Pokud se však příznaky objeví po delší době, než je týden, lze očekávat lehký nebo středně těžký průběh onemocnění (OR 0,31; p < 0,05).

Závěr:
V úvodu péče o nemocného s CDI je vhodné zaměřit se na rizikové faktory z anamnézy pacienta, jeho klinický a laboratorní status, k určení míry rizika vedoucího k těžkému nebo rekurentnímu průběhu onemocnění. Časné zavedení intenzivního monitorování životních funkcií a agresivní léčby, může vést ke snížení počtu komplikací, ke snížení mortality a rekurence CDI.

Klíčová slova:
infekce Clostridium difficile – rizikové faktory rekurence CDI – rizikové faktory těžkého průběhu CDI

Autoři: L. Vojtilová ¹; M. Freibergerová ¹; J. Juránková ²; Z. Bortlíček ³; P. Husa ¹
Působiště autorů: Clinic of Infectious Diseases, Faculty of Medicine, Masaryk University, The University Hospital Brno, Brno, Czech Republic ¹; Department of Clinical Microbiology, The University Hospital Brno, Brno, Czech Republic ²; Institute of Biostatistics and Analyses Masaryk University, Brno, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 63, 2014, č. 1, s. 27-35
Kategorie: Souhrnná sdělení, původní práce, kazuistiky

Souhrn

Klíčová slova:
infekce Clostridium difficile – rizikové faktory rekurence CDI – rizikové faktory těžkého průběhu CDI

Zdroje

1. Archbald-Pannone L, Sevilleja JE, Buerrant R. Diarrhea, Clostridium difficile, and Intestinal Inflammation in Residents of a Long-Term Care Facility. J Am Med Dir Assoc, 2010;11:263–267.

2. Markis AT, Gelone S. Clostridium difficile in the long-term care setting. J Am Med Dir Assoc, 2007;8:290–299.

3. Bielaková K, Weber P, Matějovská-Kubešová H, et al. The disease caused by Clostridium difficile in geriatric patients. Čas Lék Čes, 2011;150:334–338.

4. Beneš J, Husa P, Nyč O. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2012;18(5):160–167.

5. Státní zdravotní ústav, databáze Epidat. Dostupné na www: www.szu.cz.

6. Polívková S, Sýkorová B, Džupová O, Reisingerová M, Beneš J. Výskyt a charakter infekcí vyvolaných Clostridium difficile u pacientů s průjmovým onemocněním v pražské fakultní nemocnici. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2010;16(6):206–210.

7. Arora V, Kachroo S, Ghantoji SS, DupontHL, Garey KW. High Horn's index score predicts poor outcomes in patients with Clostridium difficile infection. J hosp Infect, 2011;79(1):23–26.

8. Pépin J, Valiquette L, Gagnon S, Routier S, Brazeau I. Outcomes of Clostridium difficile-associated disease treated with metronidazole or vancomycin before and after the emergence of NAP1/027. Am J Gastroenterol, 2007;102:2781–2788.

9. Potter VA, Aravinthan A. Identifying patients at risk of severe Clostridium difficile-associated disease. British Journal of Hospital Medicine, 2012;73(5):265–270.

10. Lungulescu OA, Cao W, Gatskevich E, Tlhabano L, Stratidis JG. CSI: a severity index for Clostridium difficile infection at the time of admission. J Hosp Infect, 2011;79(2):151–154.

11. Cohen SH, Gerding DN, Johnson S et al. Clinical Practice Guidelines for Clostridium difficile Infection in Adults: 2010 Update by the Society for Healthcare Epidemiology of America (SHEA) and the Infectious Diseases Society of America (IDSA). Infect Control Hosp Epidemiol, 2010;31(5):431–455.

12. Ryan C, Murphy C, Twomey C et al. Asymptomatic carriage of Clostridium difficile in an Irish continuing care institution for eldery: prevalence and characteristics. Ir J Med Sci, 2010;179(2):245–250.

13. Owens RC. Clostridium difficile – associated disease. Changing epidemiology and implications for management. Drugs, 2007;67(4):487–503.

14. Beneš J, Sýkorová B. Kolitida vyvolaná Clostridium difficile. Zpráva z kongresu ICAAC 2006. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2006;12(6):247–251.

15. Hubert B, Loo VG, Bourgault AM, et al. A portrait of the geographic dissemination of the Clostridium difficile North American pulsed-field type 1 strain and the epidemiology of C. difficile-associated disease in Québec. CID, 2007;44:238–244.

16. Cadena J, Thompson GR, Patterson JE, et al. Clinical predictors and risk factors for relapsing Clostridium difficile infection. Am J Med Sci, 2010;339(4):350–355.

17. Cloud J, Kelly CP. Update on Clostridium difficile associated disease. Current Opinion in Gastroenterology, 2007;23(1):4–7.

18. Howell MD, Novack V, Grgurich P, et al. Iatrogenic gastric acid suppression and the risk of nosocomial Clostridium difficile infection. Arch Intern Med, 2010;170(9):784–790.

19. DuPont HL, Garey K, Caeiro JP, Jiang ZD. New advances in Clostridium difficile infection: changing epidemiology, diagnosis, treatment and control. Curr Opin Infect Dis, 2008;21:500–507.

20. Dubberke ER, Reske KA, Yan Y, et al. Clostridium difficile – associated disease in a setting of endemicity: Identification of novel risk factors. CID, 2007;45:1543–1549.

21. Moshkowitz M, Ben-Paruch E, Kline Z, et al. Risk factors for severity and relapse of pseudomembranous colitis in an eldery population. Colorectal Dis, 2007;9(2):173–177.

22. Bishara J, Peled N, Pitlik S, Samra Z. Mortality of patients with antibiotic-associated diarrhoea: the impact of Clostridium difficile. J Hosp Infect, 2008;68(4):308–314.

23. Kim JW, Lee KL, Jeong JB, et al. Proton pump inhibitors as a risk factor for recurrence of Clostridium-difficile-associated diarrhea. World J Gastroenterol, 2010;16(28):3573–3577.

24. Das R, Feuerstadt P, Brandt LJ. Glucocorticoids Are Associated With Increased Risk of Short-Term Mortality in Hospitalized Patients with Clostridium difficile-Associated Disease. Am J Gastroenterol, 2010;105:2040–2049.