Minimální inhibiční koncentrace erytromycinu a dalších antibiotik u českých kmenů Bordetella pertussis

Minimální inhibiční koncentrace erytromycinu a dalších antibiotik u českých kmenů Bordetella pertussis

Cíl práce:
Vyšetření citlivosti k antibiotikům volby a alternativám u 70 kmenů Bordetella pertussis (B. pertussis) izolovaných od pacientů s dávivým kašlem v letech 1967 až 2010 v rámci národní surveillance pertuse v České republice (ČR).

Materiál a metodika:
Minimální inhibiční koncentrace (MIC) erytromycinu, klaritromycinu, azitromycinu, ciprofloxacinu a kotrimoxazolu byla vyšetřena referenční diluční agarovou metodou, na Bordet-Gengou agaru s 15 % defibrinované ovčí krve.

Výsledky:
Všech 70 kmenů vyšetřovaného souboru bylo inhibováno dvěma koncentracemi erytromycinu a azitromycinu (0,06 a 0,12 mg/l), klaritromycin inhiboval kmeny ve třech koncentracích (0,03; 0,06 a 0,12 mg/l), nejvyšší koncentrace v rozmezí MIC byla u těchto tří podobných antibiotik identicky 0,12 mg/l. Koncentrace erytromycinu inhibující 90 % kmenů byla o jeden stupeň ředění dvojnásobně geometrické řady nižší (0,06 mg/l) než byla MIC₉₀ u klaritromycinu a azitromycinu (0,12 mg/l). Všechny kmeny inhibovala jediná koncentrace 0,06 mg/l ciprofloxacinu a dvě koncentrace kotrimoxazolu (0,12 a 0,25 mg/l).

Závěr:
Soubor 70 českých kmenů B. pertussis se podle výsledků jeví jako homogenní co se týče MIC antibiotik, neboť všechny kmeny byly inhibovány dvěma/třemi nízkými koncentracemi. Nebyl tudíž potvrzen žádný kmen inhibovaný vyšší koncentrací erytromycinu, klaritromycinu, azitromycinu, ciprofloxacinu ani kotrimoxazolu.

KLÍČOVÁ SLOVA:
Bordetella pertussis – minimální inhibiční koncentrace (MIC) – antibiotika

Autoři: V. Jakubů ¹; J. Zavadilová ²; K. Fabiánová ^3,4; P. Urbášková ¹
Působiště autorů: National Reference Laboratory for Antibiotics, Centre for Epidemiology and Microbiology, The National Institute of Public Health, Prague ¹; National Reference Laboratory for Pertussis and Diphtheria, Centre for Epidemiology and Microbiology, The National Institute of Public Health, Prague ²; Department of Infectious Disease Epidemiology, Centre for Epidemiology and Microbiology, The National Institute of Public Health, Prague ³; Department of Epidemiology, Third Faculty of Medicine, Charles University in Prague ⁴
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 64, 2015, č. 1, s. 12-15
Kategorie: Souhrnná sdělení, původní práce, kazuistiky

Souhrn

KLÍČOVÁ SLOVA:
Bordetella pertussis – minimální inhibiční koncentrace (MIC) – antibiotika

Zdroje

1. Hoppe JE. State of art in antibacterial susceptibility of Bordetella pertussis and antibiotic treatment of pertussis. Infection, 1998;26(4):242-246.

2. Mandell, Douglas, and Bennett‘s. Principles and Practice of Infectious Diseases. 7th edition. Mandell GL, Bennet JE, Dolin R (eds). Churchill Livingstone, Elsevier 2010.

3. John Hopkins Poc-it Guides. [online] [cit. 2014-11-11] Dostupné na: http://www.hopkinsguides.com/hopkins/ub/index/Johns_Hopkins_ABX_Guide/.

4. Hoppe JE. Update of epidemiology, diagnosis, and treatment of pertussis. Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 1996;15(3)189–193.

5. Bartkus JM, Juni BA, Ehresmann K et al. Identification of a mutation associated with erythromycin resistance in Bordetella pertussis: implications for surveillance of antimicrobial resistance. J Clin Microbiol, 2003;41(3):1167–72.

6. Lewis K, Saubolle MA, Tenover FC et al. Pertussis caused by an erythromycin resistant strain of Bordetella pertussis. Pediatr Infect Dis J, 1995;14(5):388–91.

7. Korgenski K, Daly JA. Surveillance and detection of erythromycin resistance in Bordetella pertussis isolates recovered from a pediatric population in the Intermountain West Region of the United States. J Clin Microbiol, 1997;35(11):2989–2991.

8. Yao SM, Liaw GJ, Chen YY et al. Antimicrobial susceptibility testing of Bordetella pertussis in Taiwan prompted by a case of pertussis in a paediatric patient. J Med Microbiol, 2008;57(12):1577–1580.

9. Česká technická norma ČSN EN ISO 20776-1. Klinické a laboratorní zkoušky a zkušební systémy pro diagnostiku in vitro-Zkoušení citlivosti původců infekcí a hodnocení účinnosti prostředků pro stanovení antimikrobiální citlivosti-Část 1: referenční metody pro zkoušení aktivity antimikrobiálních činidel in vitro proti rychle rostoucím aerobním bakteriím způsobujícím infekční nemoci. Český normalizační institut 2007. (Clinical laboratory testing and in vitro diagnostic test systems - Susceptibility testing of infectious agents and evaluation of performance of antimicrobial susceptibility test devices - Part 1: Reference methods for testing the in vitro activity of antimicrobial agents against rapidly growing aerobic bacteria involved in infectious diseases. Czech Standardization Institute 2007.)

10. Clinical and Laboratory Standards Institute. M07-A9. Methods for dilution antimicrobial susceptibility tests for bacteria that grow aerobically;approved standard-ninth edition (2012). Clinical and Laboratory Standards Institute, Wayne, Pa.

11. European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing. EUCAST Quality Control. EUCAST routine QC tables v 4.0, valid from 2014-09-05. [online] [cit. 2014-10-25] Dostupné na www: http://www.eucast.org/antimicrobial_susceptibility_testing/qc_tables/

12. Mertsola J, He Q. Bordetella pertussis (Whooping Cough) and other species. Infec Dis Antimicrobial Agents. [online] [cit. 2014-11-07] Dostupné na www: http://www.antimicrobe.org/b83.asp

13. Halsey N, Welling MA, Lehman RM. Nosocomial pertussis: a failure of erythromycin treatment and prophylaxis. Am J Dis Child, 1980;134(5):521–522.

14. Bannatyne RM, Cheung R. Antibiotic resistance of degraded strains of Bordetella pertussis. Antimicrob Agents Chemother, 1984;25(4):537-8.

15. Bannatyne RM, Cheung R. Antimicrobial susceptibility of Bordetella pertussis strains isolated from 1960 to 1981. Antimicrob Agents Chemother, 1982;21(4):666–667.

16. Hill BC, Baker CN, Tenover FC. A simplified method for testing Bordetella pertussis for resistance to erythromycin and other antimicrobial agents. J Clin Microbiol, 2000;38(3):1151–1155.

17. Hoppe JE, Tschirner T. Comparison of media for agar dilution susceptibility testing of Bordetella pertussis and Bordetella parapertus-sis. Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 1995;14(9):775–779.

18. Hoppe JE, Paulus T. Comparison of three media for agar dilution susceptibility testing of Bordetella pertussis using six antibiotics. Eur J Microbiol Infect Dis, 1998;17(6):391–393.

19. Bourgeois N, Ghnassia JC, Doucet-Populaire F. In vitro activity of fluoroquinolones against erythromycin-susceptible and – resistant Bordetella pertussis. J Antimicrob Chemother, 2003;51(3):742–743.

20. Fry NK, Duncan J, Vaghji L et al. Antimicrobial susceptibility testing of historical and recent clinical isolates of Bordetella pertussis in the United Kingdom using the Etest method. Eur J Microbiol Infect Dis, 2010;29(9):1183–1185.

21. European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing. Breakpoint tables for interpretation of MICs and zone diameters. Version 4.0, valid from 2014-01-01. [online] [cit. 2014-10-15] Available at http://www.eucast.org/antimicrobial_susceptibility_testing/breakpoints/.

22. Kurzynski TA, Boehm DM, Rott-Petri JA et al. Antimicrobial susceptibilities of Bordetella species isolated in a Multicenter Pertussis Surveillance Project. Antimicrob Agents Chemother, 1988;32(1):137-40.