Kongres Klinické sekce IAGGevropského regionu v Praze

Praha, 29.–31. 8. 2012

Ve dnech 29.–31. 8. 2012 hostila 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze kongres Klinické sekce Mezinárodní asociace gerontologie a geriatrie (IAGG) evropského regionu. Kongres se konal pod záštitou rektora UK v Praze a děkana 1. LF UK ve spolupráci s Českou gerontologickou a geriatrickou společností JEP. Hlavním tématem kongresu bylo „Posílení interdisciplinární spolupráce“ a zapojení lékařů geriatrů a lékařů dalších oborů, ale také zapojení nelékařských zdravotnických profesionálů do multidisciplinárních týmů v geriatrii i v péči o seniory v jiných oborech.

Především pro další lékařské obory je třeba zdůrazňovat, že zdravotní péče o seniory není jen otázkou oboru geriatrie, ale zahrnuje koordinovanou spolupráci více odborností v závislosti na komplexní povaze nemocnosti pacienta. Proto musí být péče o seniora komplexní a nezastupitelnou úlohu zde mají také nelékařské zdravotnické obory – ošetřovatelství, fyzioterapie, klinická psychologie, klinická farmacie, nutriční terapie, sociální práce a další. Proto kromě vědeckých symposií zaměřených na onemocnění, která významně zhoršují kvalitu života seniorů a podílejí se na rozvoji zdravotního postižení a nesoběstačnosti (výživové problémy, duševní zdraví, srdečně cévní onemocnění, farmakoterapie), měly významné místo mezioborové workshopy moderované odborníky nelékařských profesí, s významným podílem českých specialistů.

Slavnostní zahájení kongresu proběhlo 29. 8. a úvodní slovo přednesli prezidentka Klinické sekce IAGG-ER, prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., a předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti, prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., dále zástupkyně Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Jana Dušková, CSc. a prof. Vladimir Khavinson, prezident IAGG-ER. Upozornili na rostoucí počty seniorů v evropském regionu a potřebu zajistit kvalifikovanou zdravotní péči a významnou účast IAGG při tvorbě programů „Aktivního a zdravého stárnutí“ na evropské úrovni a následně i v jednotlivých členských zemích EU.

Kongresu se zúčastnili delegáti z 30 zemí nejen z Evropy, ale i dalších zemí včetně Kanady, USA, Austrálie, Nového Zélandu, Afriky i Indonésie, kteří rozšířili odborné poznatky o zkušenosti ze zámoří i některých rozvojových zemí. Vlastní vědecký program probíhal na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na kongresu prezentovali své práce nejen lékaři, ale také nutriční terapeuti, fyzioterapeuti a zdravotní sestry pracující v geriatrii.

Perspektivy evropské geriatrie a gerontologie

V symposiu IAGG-ER nazvaném Postavení výzkumu stárnutí a inovace v evropském regionu („State of Ageing Research and Innovation in the European Region”) přednesli příspěvky předsedové jednotlivých sekcí IAGG-ER: za biologickou sekci prof. Rattan z Dánska, prof. Topinková za klinickou sekci, dr. Stuckelbergerová za sekci sociální a behaviorálně-psychologickou. Zazněly otázky základního výzkumu v biogerontologii jako východiska možných klinických intervencí (genová terapie, kmenové buňky, funkční nutriční produkty, nutriceutika atd.). Prof. Topinková hovořila o nové IAGG iniciativě Global Aging Research Network (GARN), která zahrnuje odborná vědecká centra (www.garn-network.org), z nichž více jak polovina, tj. 253 výzkumných týmů, pracuje v Evropě. Tato síť výzkumných center pokrývá nejen klinický a aplikovaný výzkum v lékařství, ale i základní biogerontologický výzkum a oblast behaviorální a sociální gerontologie. GARN centra by se měla stát vedoucími týmy v evropských programech výzkumu a vývoje, jakým bude např. Horizont 2020 (The European Commision Framework Programme for Research and Innovation 2014–2020). Ve zprávě Sociální sekce bylo konstatováno, že „aktivní stárnutí“ je sociálním konstruktem, má však několik vzájemně propojených domén – zdraví, sociální integrace a participace. Základy pro zdravé chování a aktivitu se formují již v dětství a mají dopad i na kvalitu života a aktivitu ve stáří.

Geriatrické syndromy a komplexní morbidita

Mezi dominantní lékařská témata kongresu byly zařazeny diabetes mellitus ve vyšším věku, problematika infekčních onemocnění včetně nozokomiálních a vakcinace ve stáří, duševní zdraví – zahrnující diagnostiku a léčbu demence a deprese, dále problematiku výživy a podvýživy (například vztah výživy a demence, otázky sarkopenie a význam vitaminu D) a úskalí farmakoterapie seniorů.

V sekci věnované vakcinaci ve stáří bylo upozorněno na přetrvávající nízkou proočkovanost proti chřipce, invazivním pneumokokovým infekcím a klíšťové encefalitidě, jejíž výskyt je v ČR vysoký a průběh choroby je u starých osob závažnější, s vysokým rizikem bulbárního syndromu. Doc. Marešová prezentovala výsledky studie FN Bulovka, zaměřené na invazivní pneumokokové infekce u seniorů, která prokázala nejvyšší mortalitu hospitalizovaných právě ve věkové skupině nad 65let, která dosáhla 27,3 %. Šlo o zbytečná úmrtí, kterým by vakcinace mohla efektivně zabránit. Další příspěvek (Gryglewska et al.) se týkal rizikových faktorů rozvoje pneumonií získaných v zařízeních dlouhodobé péče (nursing home aquired pneumonia).

V sekci věnované farmakoterapii a workshopu Klinická farmacie byl zdůrazňován nárůst spotřeby léčiv a s ní související polyfarmakoterapie (počet seniorů s excesivní polyfarmakoterapií s >10 různých léčiv narostl v posledních 10 letech z 9 na 28 % v rezidenční péči, Bartošovič, Slovenská republika). Polyfarmakoterapie je i hlavní příčinou nežádoucích polékových reakcí. Farmaceutická péče může významně přispívat k optimalizaci léčby a přináší i finanční úspory díky prevenci hospitalizací v důsledku NÚL (Fialová). Přítomnost klinického farmaceuta v interdisciplinárním týmu tak zvyšuje „cost-efectiveness“ a bezpečnost farmakoterapie. Prof. Petrovic a prof. van Cammen hovořili o rizicích léčiv ve vztahu k pádům, o nadužívání psychofarmak, rizicích a omezeních pro antipsychotika i o zkušenostech s vysazováním chronicky užívaných benzodiazepinů. PharmDr. Somers (Belgie) prezentovala studii mapující možnosti spolupráce lékaře a klinického farmaceuta z pohledu bezpečnosti farmakoterapie. Studie sledovala, do jaké míry lékaři uplatňují doporučení klinického farmaceuta v praxi. Lékaři bez geriatrické specializace realizovali v preskripci asi dvě třetiny těchto doporučení, zatímco geriatři je akceptovali méně, avšak jejich preskripční zvyklosti byly z hlediska správnosti lepší než u lékařů jiných odborností.Problematikou duševního zdraví a demencí se zabývala řada příspěvků. Podle prof. Croma ve Velké Británii až 25 % akutně hospitalizovaných seniorů trpí demencí, toto onemocnění je rozpoznáno jen u malé části, většinou v souvislosti s rozvojem deliria. Národní audit v nemocnicích potvrdil nedodržení doporučených standardů, a to zejména v neprovádění hodnocení kognitivních funkcí a soběstačnosti, neposkytování individualizované (patient-centered) péče, neexistenci vzdělávacích programů pro ošetřující a dalších (http://www.rcpsych.ac.uk/quality/quality,accreditationaudit/nationalauditofdementia1.aspx). Výzkum se bude opakovat po realizaci nápravných opatření, která by měla zajistit, aby nemocniční oddělení byla přátelská i k pacientům s demencí. Zlepšením organizace péče o dementní pacienty se zabývalo symposium „INTERDEM“. Příklady ze Spojeného království, Holandska a České republiky prokázaly v pilotních šetřeních efektivitu mobilních komunitních týmů, dostupnost konziliáře pro praktické lékaře, pro omezení hospitalizací a ústavních pobytů (Aifa, UK), účinnost národního akreditačního programu pro zlepšení činnosti a dostupnosti vyšetření ve specializovaných ambulancích pro poruchy paměti (Orrell, UK), zavádění gerontologické a organizační supervize v rezidenčních zařízeních v ČR (Holmerová et al.). Na základě zkušeností z těchto pilotních programů jsou navrhovány standardy péče o pacienty se syndromem demence v jednotlivých sektorech péče.

Prof. Sieber (SRN) upozornil na souvislosti výživy a úbytku svalové hmoty a možnosti nutriční intervence v prevenci rozvoje či léčbě sarkopenie. Prof. Baeyens z Lucemburska zdůraznil vysoký výskyt podvýživy u seniorů a fakt, že zatímco u mladších jedinců lze úbytek tělesné hmotnosti způsobený omezením nutričního příjmu následným doplněním vhodné stravy kompenzovat, u seniorů je tento kompenzační mechanismus méně efektivní. Prof. Matějovská Kubešová předsedala sympoziu o vitaminu D. Upozornila na význam vitaminu D nejen pro kostní zdraví, ale i pro optimalizaci svalové funkce, imunitu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. V bloku byly prezentovány též výsledky evropské studie SHELTER (prof. Soveri, MUDr. Vlachová et al.), které dokumentovaly nedostatečnou suplementaci vitaminem D u rezidentů zařízení dlouhodobé péče – pouze 23,4 %(v ČR pouze 12 %, z nichž pouze u ¼ byla dávka suplementace v doporučeném rozmezí).

Interdisciplinární workshopy

Velmi aktivní diskuse probíhala v interdisciplinárních workshopech, které se věnovaly jednotlivým nelékařským profesím a jejich roli v péči o seniory. Diskuze se zaměřila na metody spolupráce lékařů a nelékařských zdravotnických profesionálů v geriatrii, na vymezení vzájemných kompetencí i na vědecké důkazy efektivity této multiprofesní (multidisciplinární) týmové spolupráce. PharmDr. Fialová z Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze moderovala workshop klinické farmacie, v němž byly diskutovány kompetence klinických farmaceutů, a to jak v akutních nemocničních odděleních, tak i v komunitě (lékárenský farmaceut, ale i komunitní tým doplněný o farmaceutické konzultace). V rámci ošetřovatelského workshopu, moderovanéhoMgr. di Cara, proběhly diskuze o rozšíření kompetencí sester v geriatrické péči, například v komplexním geriatrickém hodnocení, rozpoznání geriatrických syndromů, rozpoznání nežádoucích účinků léků a možných geriatrických rizik. Zástupci LF Ostravské univerzity (doc. Jarošová) a Jihočeské univerzity (PhDr. Trešlová ad.) zdůraznili význam výzkumu v geriatrickém ošetřovatelství - „evidence based nursing practice“. Zajímavý byl též workshop věnovaný úloze nutričních terapeutů, kde vzhledem k vysokému výskytu podvýživy u geriatrických pacientů i residentů je vývoj nutričního screeningu a nutričních standardů na evropské úrovni jednou z priorit programu „ Zdravého stárnutí“.

Nelze zmínit všechny zajímavé studie prezentované i ve formě posterů po dobu trvání kongresu IAGG. Potěšitelná je aktivní účast českých výzkumníků a členů České gerontologické a geriatrické společnosti i účast řady mladých geriatrů. To je příslib do budoucna pro rozvoj geriatrie, geriatrického ošetřovatelství a klinické farmacie v České republice. Lze si jen přát, aby úspěšný kongres byl jen počátkem další mezinárodní spolupráce. Poděkování patří i 1. LF UK v Praze a členům lokálního organizačního výboru a ČGGS a organizaci této mezinárodní akce, která nepochybně zvýšila prestiž naší odborné společnosti.

Eva Topinková

Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Clinical Section, International Association of Gerontology and Geriatrics European Region

Hana Matějovská Kubešová

Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství

LF MU a FN Brno