EDITORIAL

Vážení kolegové, milí čtenáři,

ani jsem si neuvědomila, že je to již deset let, co jsem zareagovala na slova tehdejšího přednosty naší kliniky profesora Sobotky, který mne popíchl: „Co jste to za obor, když nemáte ani vlastní časopis.“ Ihned poté, snad dokonce do týdne, jsem na kongresu České internistické společnosti v Brně zaktivovala redaktorku Skalkovou, aby se ujala vydávání našeho časopisu. Časopis prošel během následných deseti let řadou změn, včetně obměn vydavatelů a názvu. Chtěla bych poděkovat všem, kteří po celou dobu usilovně pracovali na jeho rozvoji a odborné úrovni.

V této době se všichni nějakým způsobem potýkáme s onemocněním COVID-19, dosud pro nás neznámým a tolik nebezpečným pro seniorskou populaci. Jsme natolik zaměstnáni péčí o tyto pacienty, že je třeba si vážit těch, kdo si najdou čas zabývat se analýzou průběhu onemocnění u této křehké skupiny. Autorka porovnává analýzu nemocných ze svého pracoviště s řadou zahraničních studií. Jako důležité faktory vnímá včasný záchyt a aktivní přístup k léčbě. Urychlením vakcinace se jistě bude výskyt onemocnění COVID-19 snižovat. V dalším období bude více prostoru k bilancování, poučení se z chyb. Toto je první vlaštovka.

Mezi nejčastější příčiny hospitalizace u geriatrických pacientů patří srdeční selhávání, které významně ovlivňuje kvalitu jejich života. V současnosti umíme řešit řadu obtíží našich nemocných s pomocí nejmodernější diagnostiky, léčby a invazivních výkonů. Vytváří se tak skupina dožívající se stále vyšší věkové hranice, což nemusí být vždy provázeno individuálním přístupem k pacientovi a k jeho přáním. U řady onemocnění chápeme paliativní přístup jako součást procesu, který je v mnoha případech vhodné zvolit. Je tomu tak i v kardiologii? Článek nabízí nástroje k vyhledání vhodných respondérů paliativní péče a shrnuje důvody pro její zavedení na kardiologickém oddělení. Retrospektivní analýzou popisuje demografický profil pacientů, délku hospitalizace a počet rehospitalizací do úmrtí nemocného. Autor se dále zamýšlí nad identifikací respondérů konziliární paliativní intervence a upřesňuje výběr pacientů, kteří mohou profitovat z domácí hospicové péče s cílem zajistit co nejlepší kvalitu života i v této fázi onemocnění.

V aktuálním čísle nechybí ani problematika posudkového lékařství. Článek věnovaný tomuto tématu poskytuje analýzu vývoje počtu posouzení stupně závislosti žadatelů o příspěvek na péči. Poukazuje na stávající posudková kritéria, která byla nastavena bez ohledu na specifika majoritní seniorské příjmové skupiny. Autoři článku doporučují vyčlenit osoby starší 65 let a koncipovat posudková kritéria respektující zdravotní a funkční specifika seniorského věku. Řešení vidí v provázání stupně závislosti s rozsahem postižení u nejčastějších indexových onemocnění seniorského věku, jako je například demence. Zvažují také možnost zcela upustit v takovýchto případech od sociálního šetření. V závěru autoři doporučují koncipovat nová posudková kritéria za spolupráce odborných lékařských společností a lékařské posudkové služby resortu MPSV.

Péče o geriatrického pacienta prochází v současnosti napříč spektrem všech oborů. S povděkem jsem proto přivítala příspěvky od kolegů oftalmologů. Do tohoto čísla jsme zařadili problematiku makulární degenerace, která limituje aktivní život našich seniorů a je hlavní příčinou slepoty v populaci starší 65 let. Autor poskytuje přehled o etiopatogenezi, rizicích, klinických projevech a léčbě tohoto stále se rozšiřujícího postižení. Léčba makulární degenerace přitom zaznamenává nebývalý rozvoj. Dokonce v terminálním stadiu nabízí oftalmologové řešení. Časná diagnóza však hraje v prognóze klíčovou roli.

Další zajímavý příspěvek poukazuje na nebezpečnost laktátové acidózy asociované s metforminem. Autor zpracoval sérii čtyř kazuistik s dokumentovanými laboratorními nálezy. Jednalo se o geriatrické pacienty hospitalizované na JIP pro MALA – metformin-associated lactic acidosis. Kazuistiky z praxe upozorňují na často nesprávně diagnostikovanou MALA, která může vést k závažným až smrtelným komplikacím u diabetiků léčených metforminem.

Také kolegové otorinolaryngologové a neurologové spojili své síly v popisu zajímavé kazuistiky. Poukazují v ní na potřebu zamýšlet se mezioborově nad obtížemi nemocného. Mezioborová spolupráce může vést k rychlejšímu objasnění etiologie onemocnění a indikaci vhodné léčby. Porucha hlasu ve vyšším věku je poměrně častá, ale nemusí být jen známkou involučních změn organismu. Uvedené obtíže mohou být projevem závažného, v tomto případě neurologického onemocnění. Každé změně hlasu by proto měla být věnována pozornost a v diferenciáně diagnostické rozvaze je vhodné zohlednit laryngologické vyšetření. Cílem sdělení je prezentace pacienta s poruchou hlasu, u něhož ORL vyšetření prokázalo inkompletní parézu hlasivky a neurologické vyšetření posléze verifikovalo amyotrofickou laterální sklerózu.

Kardiologickému tématu se věnujeme s ohledem na jeho význam ještě jednou. Tentokrát spíše edukativně. Myokard, podobně jako ostatní orgány, prochází v seniu spektrem strukturálních a funkčních změn, které stárnoucí organismus predisponují k řadě onemocnění. Jejich znalost může být v mnoha případech výhodou při uplatnění preventivních opatření. Doporučuje se věnovat pozornost nejen elektofyziologickým změnám, ale rovněž změnám neuroendokrinních mechanismů a autonomního nervového systému. Souhrnně je autor označuje jako věkem podmíněná remodelace myokardu.

U našich geriatrických pacientů běžně vídáme v medikaci více než 5 léků. Hovoříme pak o polypragmazii. S rostoucím počtem užívaných léků přitom narůstá riziko nežádoucích interakcí. Geriatrický pacient je k nim náchylnější z důvodu farmakokinetických a farmakodynamických změn v rámci involuce. Jedním z častých důsledků nežádoucích účinků léků jsou pády našich nemocných. Proto jsem velice uvítala další článek, v němž se autoři zabývají analýzou rizikových faktorů v medikaci a nevhodnými kombinacemi, které toto riziko zvyšují.

Do aktuálního čísla jsme dále zařadili informaci České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP o programu časné postcovidové péče o geriatrické pacienty starší 65 let. Cílem programu je prevence nevratné disability po prodělaném onemocnění. Informace by měla být současně výzvou k připojení dalších pracovišť. Přehled dosavadních center je uveřejněn na webových stránkách společnosti.

V závěru naleznete i zprávu o situaci dlouhodobé péče v Dánsku, která za posledních 40 let prošla významnou změnou. Hlavní důraz v péči o seniory je zde kladen na domácí péči ve formě asistenční a pečovatelské služby s cílem co nejdelšího setrvání v domácím prostředí. Státní instituce tuto péči poskytují zdarma.

Pestrost problematiky onemocnění ve stáří ukazuje, kolik odborností tato věková skupina pacientů oslovuje. Doufám, že vás aktuální příspěvky zaujmou a budou přínosem nejen pro vaši práci, ale především pro vaše pacienty.

Hodně sil a konečně klidnější období

přeje

MUDr. BOŽENA JURAŠKOVÁ, Ph.D.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové