Co také zaznělo na Kongresu o srdečním selhání 2018 ve Vídni
Autori:
M. Fejfuša
Pôsobisko autorov:
Interní oddělení, Kardiologická klinika Masarykovy nemocnice, Krajská zdravotní, a. s., Ústí nad Labem
Vyšlo v časopise:
Kardiol Rev Int Med 2018, 20(3): 229-231
V minulém čísle časopisu Kardiologická revue – Interní medicína byl uveřejněn článek o Evropském kongresu srdečního selhání ve Vídni (obr. 1). V článku byly uvedeny nové poznatky z farmakoterapie a především souhrny z prací některých českých autorů. Vzhledem k množství významných hostů a témat uvádíme některé další zajímavosti z tohoto setkání, které rozhodně stojí za pozornost.
Kongresu se zúčastnil mj. „papež“ světové kardiologie prof. Braunwald. V přednášce a rozhovoru pro kongresové noviny uvedl úspěchy a překážky současné kardiologie. Za velký úspěch považuje stále statiny, které jsou obecně dobře tolerovány a relativně levné. Jejich význam v medicíně přirovnává k antibiotikům. Zdůraznil nutnost snižovat LDL cholesterol již v adolescenci a v časné dospělosti. Je obtížné motivovat pacienty ke snižování cholesterolu po akutní koronární příhodě, tím obtížnější je tomu u osob, které neměly dosud žádný kardiální problém a nemají obtíže.
Při dubiózních účincích léků akutního srdečního selhání (ASS) je žádoucí větší rozšíření aplikace mechanických cirkulačních podpor (ventricular assist device – VAD). Je to obtížné, ale ne nemožné. Je zapotřebí menších, bezpečných, levných a více účinných přístrojů, které by bylo možno vypnout, přepnout nebo zcela odstranit. Je nutná jejich včasná aplikace, aby došlo k návratu optimální srdeční funkce. Ke splnění tohoto úkolu je nezbytná těsnější spolupráce akademické obce se zdravotnickým průmyslem. „Pracujeme na zmenšení velikosti srdečního infarktu, neboť ischemická choroba srdeční (ICHS) a srdeční infarkt jsou nejčastějšími příčinami srdečního selhání (SS),“ sdělil prof. Braunwald.
V rámci bloku přednášek o stavu SS v jednotlivých evropských zemích měl vyzvanou přednášku o situaci v ČR prof. Špinar. V první části se zaměřil na data o ASS, která vycházejí z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky a jsou nezpochybnitelná. V roce 2016 bylo v ČR 97 552 hospitalizací uzavřených jako ASS u celkem 63 511 nemocných, z čehož vyplývá, že každý nemocný je hospitalizován průměrně 1,5× za rok, resp. část nemocných může mít jen jednu hospitalizaci, ale jiní mají hospitalizací několik (obr. 2 a 3). Bohužel je hospitalizační mortalita asi 12 % a neustále se zvyšuje. O chronickém srdečním selhání (CHSS) tak přesné údaje nemáme, protože diagnóza se skrývá např. pod diagnózou ICHS, stavy po infarktu myokardu, nekontrolovaná hypertenze atd. Prevalence SS v dospělé populaci průmyslově rozvinutých zemí je přibližně 1– 2 %, u osob ve věku nad 70 let se zvyšuje na hodnotu > 10 %. Podíl pacientů se SS se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) se pohybuje v rozmezí 22– 73 %. Zdá se, že HFpEF a SS se sníženou ejekční frakcí (HFrEF) mají různé epidemiologické a etiologické profily. Nemocní s HFpEF jsou starší, častěji se jedná o ženy a častěji mají v anamnéze hypertenzi a fibrilaci síní, zatímco infarkt myokardu se v jejich anamnéze objevuje méně často. Charakteristiky pacientů se SS s ejekční frakcí ve středním pásmu (HFmrEF) jsou někde mezi charakteristikami jedinců s HFrEF a HFpEF. V ČR odhadujeme asi 250 000 nemocných s CHSS.
Podpůrné cirkulační přístroje, současný stav jejich vývoje a komplikace, byly předmětem přednášky dr. Starlinga z USA. Největším problémem jsou časté vedlejší účinky (gastrointestinální krvácení, infekce, trombózy pumpy, ischemické a krvácivé cévní mozkové příhody (CMP), arytmie či elektrické selhání přístroje). Celkem 78 % pacientů přežívá 24 měsíců. S vývojem přístrojů jsou zmíněné vedlejší účinky snižovány, nejmodernějším je přístroj Heart Mate 3. Vyjádřením závažnosti a aktuálnosti problematiky je uspořádání specializovaného setkání 13. European Mechanical Circulatory Support Summit v listopadu 2018 v Berlíně.
Pacienti se SS mají často deficit železa v séru. Se závažností SS klesá hepcidin, hlavní regulátor metabolizmu železa v organizmu (Ponikowski P, Wroclav). Vysoký solubilní transferinový receptor (sTfR) reflektuje deficit železa v kostní tkáni (Anker SD, Berlin). Nevíme, co je spouštěcím mechanizmem sideropenie, a neznáme kauzální léčení. Nicméně intravenózní aplikace železa zvyšuje cvičební kapacitu pacienta, zlepšuje NYHA třídu a prodlužuje přežívání u pacientů s anemií i bez anemie (Jankovska EA, Wroclav).
Na základě zkušenosti, že u Lutembacherova syndromu (získaná mitrální stenóza a vrozený defekt septa síní) dochází ke snížení tlaku v levé síni, vznikla hypotéza o účinném léčení HFpEF levé komory vytvořením levo-pravého intraatriálního shuntu (Hasenfus G, Goettingen). Zvláště při námaze se zvyšuje tlak v zaklínění, což zkracuje dobu přežívání pacienta. V bloku přednášek byla popsána implantační procedura a byl uveden přehled transkatétrových přístrojů k vytvoření shuntu (Van Veldhuisen DJ, Groningen; Lindenfeld J, Abraham, USA).
Během sympozia firmy Bayer byly uvedeny výsledky studie COMPASS. Pacienti se stabilní aterosklerotickou cévní nemocí (ICHS, ICH dolních končetin), kteří obdrželi rivaroxaban 2,5 mg 2× denně + aspirin 100 mg, měli lepší kardiovaskulární (KV) výsledky (pokles KV mortality, CMP a složeného cílového ukazatele (MACE)) a více velkých krvácení než ti, kteří užívali aspirin samotný. Je třeba zdůraznit, že mezi velká krvácení nebyla počítána fatální a intrakraniální krvácení (Cowie MR, Londýn). Byla zmíněna též probíhající studie COMMANDER HF, která měla za cíl zjistit účinnost a bezpečnost rivaroxabanu 2,5 mg 2× denně ve srovnání s placebem (se standardní péčí) u pacientů s HFrEF levé komory po exacerbaci SS s dokumentovanou ICHS (Zannad F, Nancy). Výsledky této studie budou zveřejněny na kongresu ESC v Mnichově 2018.
Zhoršený intestinální průtok při SS a zesílení střevní stěny způsobují větší množství patogenních bakterií ve střevní mikroflóře (Harikrischhnan, Indie). U pacientů je doporučena mediteránní strava, probiotická terapie, event. fekální mikrobiotická transplantace. V souvislosti s uvedenou problematikou autor uvedl termín „heart-intestine axis“.
Pacienti se SS mají nižší stupeň imunity. Proto je důležitá vakcinace, především proti influenze a pneumokokové pneumonii (Ragumaran B, Indie). Zánět obecně akceleruje aterogenicitu, produkuje TNFα a vede k depresi kontraktility myokardu. Influenza může způsobit myokarditidu a vede k nekróze myocytů. Vakcinace se má opakovat každý rok, především je důležitá v přítomnosti komorbidit, zvláště diabetu a chronické obstrukční nemoci plic.
O opomíjeném tématu v kardiologii, o sexuální funkci a dysfunkci u pacientů se SS, hovořila energická žena Jaarsma T z Norrkopingu. U těchto pacientů bývá současně arteriální hypertenze a diabetes mellitus, které samy o sobě bývají často příčinou sexuálních potíží. Sex může být trigger srdečních obtíží, k problémům vedou i srdeční léky. Vzhledem k možné pruderii doporučila autorka místo rozhovoru s pacientem písemný dotazník. Sex lze pacientům doporučit u skupiny NYHA I a II, nikoli u NYHA III a IV. Platí známé „start low, go slow“. Viagra je jen pro kompenzované pacienty.
MU Dr. Michal Fejfuša, CSc.
Štítky
Detská kardiológia Interné lekárstvo Kardiochirurgia KardiológiaČlánok vyšiel v časopise
Kardiologická revue – Interní medicína
2018 Číslo 3
- Statinová intolerance
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku
Najčítanejšie v tomto čísle
- Hypertyreóza a srdce
- Perindopril a léčba kardiovaskulárních onemocnění aneb 25 let úspěšného působení perindoprilu v kardiologii
- Podmínky úhrady inhibitorů PCSK9 v ČR – aktuální stav
- Hypotyreóza a srdce