Abstrakta posterů

P-1

Záchyt nevyhovujících vzorků při vstupu do laboratoře

Moravcová L., Vokráčková K., Tošnerová J.

Ústav lékařské chemie a klinické biochemie UK 2. LF a FN Motol

e-mail: libuse.moravcova@fnmotol.cz

Úvod: Nedílnou součástí péče o pacienta jsou laboratorní vyšetření. Procesy vedoucí ke správnému a co nejrychlejšímu zpracování vzorku se obecně nazývají preanalytická fáze a začínají už při samotném odběru na oddělení.

Cíl: Cílem práce bylo zjistit množství a druh chyb, vznikajících v průběhu preanalytické fáze laboratorních vyšetření a jejich procentuální zastoupení.

Metody: Během celého roku 2015 byla vytvářena statistika nevyhovujících vzorků a počty vzorků celkově přijatých. Zároveň byly vyhodnocovány druhy neshod a jejich řešení.

Výsledky: Ve sledovaném období bylo zachyceno 1 517 neshodných vzorků, což je zhruba 0,34% z celkového počtu. Jednalo se o chyby způsobené lidským faktorem, některá pochybení byla i velmi závažná a přímo ohrožující pacienta, například záměna identifikace pacientů či vzorek bez identifikace.

Závěr: Důsledným sledováním neshod a jejich dokumentací lze minimalizovat případná pochybení ze strany odesílajícího pracoviště. Především díky komunikaci laboratoře s odděleními a striktním dodržováním zásad lze docílit významného snížení chybovosti v preanalytické fázi, a tím zlepšit kvalitu zpracování vzorků.

P-2

Hodnoty a principy regionální laboratoře

Špačková Chalupská J., Brázda D.

Klinické laboratoře Tábor

e-mail: spackova@klt.cz

Cílem sdělení je propojení a posílení laboratoří a jejich pracovníků sdílejících podobné hodnoty a principy své práce. V čem je naše regionální péče jedinečná? Kde jsou naše odborné a etické hranice? Co pro nás znamenají vztahy s kolegy z jiných laboratoří? Jakou sílu mají principy jako je spolupráce, úcta, odpovědnost, svědomí, morálka? Odpovědi na tyto otázky vyjadřuje náš grafický poster. Jako laboratorní pracovníci nezávislé regionální laboratoře na jihu Čech jsme si určili hodnoty a principy, na kterých stavíme péči o naše pacienty. Jsou to hodnoty, které se nedají vyčíslit na bankovním účtu a principy, které staví pacienta na první místo. Smyslem vyjádření hodnot naší regionální laboratoře je nalézt sounáležitost s laboratořemi postavenými na stejných principech a vymezit se vůči vnímání našeho oboru jako byznysu s krví. Najdeme Vás? Máte ještě sílu? Podpoří nás vedení odborných společností? Věříte si? My ano.

P-3

Smíšená kryoglobulinémie – kazuistika pacienta

Štefániková M., Prokopová P., Gottwaldová J.

OKB FN Brno

e-mail: mast@centrum.sk

Cíl práce: Cílem předloženého sdělení je seznámení s kryoglobulinémií, jejím laboratorním průkazem a klinickou manifestací. Je popsán případ nemocného s chronickou hepatitidou typu B a lymfoplazmocytárním lymfomem (Waldenströmova makroglobulinémie) s nově zjištěnou kryoglobulinémií smíšeného typu. Pacient je opakovaně hospitalizován pro projevy hyperviskózního syndromu (krvácení z dásní, poruchy vidění), léčen opakovanými plazmaferézami a nízkomolekulárním heparinem. Při kryoglobulinémii smíšeného typu je precipitát tvořen monoklonálním imunoglobulinem IgM a směsí polyklonálních imunoglobulinů, především IgG. Monoklonální složka reaguje specificky s variabilní částí imunoglobulinu IgG, a tím dochází k tvorbě imunokomplexů. Kryoproteiny v chladu precipitují a opětovně se rozpustí zahřátím na 37 °C.

Metody: Odběr a transport vzorků séra a plazmy pacienta pro stanovení přítomnosti kryoproteinu je prováděn při 37 °C. Alikvoty séra a plazmy jsou uchovány při teplotě 4 °C a sledovány 7 dní. V případě pozitivního nálezu je provedena elektroforéza a imunofixace séra. Popsána jsou vstupní laboratorní vyšetření, která vedla k potvrzení diagnózy a také úskalí laboratorní diagnostiky spojené s přítomností kryoproteinu.

Výsledky: Při zpracování vzorku je nutno dodržovat inkubační teplotu 37 °C po celou dobu od odběru až po provedení analýz. Vystavení nižší teplotě může vést ke gelifikaci séra. I po opětovném zahřátí vzorku zůstává většina kryoglobulinu precipitovaná a vede tak k falešně negativním výsledkům stanovení.

Závěr: Z důvodu přítomnosti kryoproteinu je nutné respektovat preanalytické podmínky při odběru a transportu vzorku.

P-4

Analýza polyolů v moči plynovou chromatografií - Diagnostika defektů v reversibilní části pentóza-fosfátového cyklu

Chodorová I., Koubíková H., Bártová P., Dobiášová J., Hornik P.

Ústav dědičných metabolických poruch, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

e-mail: ivana.chodorova@vfn.cz

Cíl: Dosud byly popsány dvě vrozené metabolické poruchy v reversibilní části pentóza-fosfátového cyklu (rPFC): deficit ribósa-5-fosfát isomerázy (RPI) a deficit transaldolázy (TALDO). Zde prezentovaná metoda plynové chromatografie (GC) pro diagnostiku enzymových defektů v rPFC je založena na analýze moči a stanovení některých polyolů typických pro tato onemocnění.

Metoda: Půl mililitru moči s vnitřním standardem se odpaří do sucha, derivatizuje (trimethylsilylace) a extrahuje do hexanu. Organická vrstva se opět odpaří do sucha, rozpustí v silylačním činidle (bistrimethylsilyltri-fluoroacetamid) a 1,0 µl finálního roztoku se dávkuje do plynového chromatografu s plameno-ionizační detekcí (GC/FID) vybaveného kolonou ZB-5.

Výsledky: Výše popsanou metodiku rutinně používáme pro kvantifikaci erythritolu, arabitolu a ribitolu v moči. Analyty jsou detekovatelné již při koncentracích 1,5, 1,3 a 2,0 µmol/l. Linearita byla testována až do 2,5 mmol/l (r > 0,998), opakovatelnost a reprodukovatelnost byla menší než 5,2 %, resp. 6,3 %. Jelikož vzorky močí od pacientů s deficitem RPI a/nebo TALDO nejsou běžně dostupné vzhledem k velmi vzácnému výskytu těchto chorob, byla použitelnost metodiky demonstrována na běžných vzorcích moče od zdravých dobrovolníků s přídavkem cílových látek.

Závěr: GC/FID je užitečným a efektivním nástrojem v detekci a kvantifikaci polyolů v moči, jež umožňuje relativně snadno diagnostikovat případné vrozené defekty v rPFC.

Podpořeno MZ ČR – RVO VFN64165 a projektem OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012.

P-5

Antimülleriánský hormon jako ukazatel ovariální rezervy u pacientek s leukémií po transplantaci a po onkologické léčbě

Petrosjanová R., Keslová P., Kubešová P., Holubová I., Kotaška K.

Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF a FN Motol; Klinika dětské hematologie a onkologie FN v Motole

e-mail: romana.petrosjanova@fnmotol.cz

Cíl studie: Porovnání hodnot antimülleriánského hormonu (AMH) jako ukazatel ovariální rezervy u pacientek po transplantaci a po onkologické léčbě.

Metody: AMH byl vyšetřen ve skupině 50 pacientek po transplantaci (průměrný věk v době transplantace byl 12 let, průměrná doba od transplantace byla 11 let) a ve skupině 37 onkologicky léčených pacientek (průměrný věk v době ukončení léčby 14,9 let, průměrná doba od ukončení léčby 5 let). Hladiny AMH v séru byly stanovovány enzymoimunoanalytickou soupravou Anti-Mullerian Hormone (AMH) Gen II. (ELISA, Beckman Coulter, Inc., USA).

Výsledky: U skupiny transplantovaných je hodnota AMH pouze u 6 % pacientek v referenčním rozmezí (14,28 - 48,6 pmol/l), 16 % pacientek má hodnotu pod dolní hladinou referenčního rozmezí, ale vyšší než je hodnota funkční citlivosti (1,21 pmol/l), 78 % pacientek má hodnotu AMH < 1,21 pmol/l. Ve skupině pacientek po ukončené onkologické léčbě jsou hodnoty AMH u 56,8 % pacientek v referenčním rozmezí, u 18,9 % pacientek jsou vyšší než hodnota funkční citlivosti, ale zároveň nižší než referenční rozmezí, u 21,6 % jsou hodnoty vyšší než je referenční rozmezí.

Závěr: Z uvedených výsledků vyplývá, že pacientky podstupující v raném věku transplantaci mají nižší ovariální rezervu oproti onkologicky léčeným pacientkám.

P-6

Laboratorní průkaz anti - MAG protilátek u pacienta s periferní neuropatií a způsob jeho léčby

Roubalová L., Pospíšilová I., Pika T.

Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Olomouc, Hematoonkologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc

e-mail: lucie.roubalova@fnol.cz

MAG (myelin asociovaný glykoprotein) je transmembránový protein, který je součástí myelinových pochev. Působí jako ochrana axonů a řídí vzájemné interakce mezi axonem a myelinem. Současně je ale významným autoantigenem pro monoklonální protilátky. Anti-MAG protilátky (anti-MAG Ab) se vyskytují často ve spojení s IgM monoklonální gamapatií (MG). Pacienti často udávají příznaky postižení periferních nervů. Pro úspěšnou léčbu je důležité stanovit původ demyelinizačních procesů.

Metodika: Stanovení je prováděno soupravou ravo MAG-Blot (ravo Diagnostika), metodou imunodotblot.

Kazuistika: 63letý muž byl přijat na hematoonkologii pro nález monoklonálního globulinu. Udával progredující parestézie obou chodidel, necitlivost prstů a křeče. Obtíže vedly ke snížení schopnosti vykonávat zaměstnání a k omezení běžných denních aktivit. Byla provedena celá řada vyšetření s jediným pozitivním nálezem monoklonálního globulinu IgM typu lambda (MIg 3 g/l) a následně byly u pacienta prokázány silně pozitivní anti-MAG Ab.

Byla stanovena diagnóza anti-MAG neuropatie asociovaná s MG nejistého významu IgM lambda.V souladu s doporučením pro léčbu, byla pacientovi indikována imunoterapie kombinací Rituximab-Dexametason 1x týdně (Rituximab 375 mg/m2 i.v. 1x týdně a Dexametason 16 mg i.v. 1x týdně á 28 dnů) v celkové dávce 2 cyklů během 8 týdnů. Terapie byla dobře tolerována, bez infekčních komplikací či lymfocytární deplece v krevním obraze.

Po 1. cyklu léčby byl zaznamenán pokles v hladinách MIg (1,7g/l), současně došlo k poklesu hladin anti-MAG Ab k hraniční pozitivitě. Klinicky nemocný udával výraznou regresi obtíží, zejména parestézií, zlepšení citlivosti dolních končetin a zlepšením stability při stoji i chůzi.

Po ukončení terapie, má pacient stopovou pozitivitu MIg a negativní anti-MAG Ab.

Závěr: Na tomto případu jsme dokumentovali přínos vyšetření anti-MAG Ab u pacientů s MG IgM a příznaky periferní neuropatie a současně možnost použití terapie kombinací Rituximab-Dexametason.

P-7

Intestinal fatty acid binding protein jako možný marker střevní ischemie v kolorektální chirurgii

Vaníčková H., Gottwaldová J., Farkašová M., Čermáková Z.

OKB FN Brno, Chirurgická klinika FN Brno

e-mail: h.vanicko@seznam.cz

Cíl práce: Využití stanovení I-FABP (intestinal - fatty acid binding protein) jako markeru střevní ischemie při resekcích tračníku. I-FABP je bílkovina, která se specificky vyskytuje v cytoplazmě enterocytů. Zjištění, zda hladina I-FABP před operací souvisí s výskytem po-operačních komplikací a zda je možné využít hladiny I-FABP po operaci k časné diagnostice pooperačních komplikací.

Metody: V souboru je 20 pacientů, kteří byli přijati na chirurgickou kliniku FN Brno k resekci tlustého střeva pro kolorektální karcinom nebo pro Crohnovu chorobu. Vzorky krve na stanovení I-FABP byly odebrány před operací a 3. pooperační den. Ke stanovení hladin I-FABP v séru byla použita ELISA metoda, diagnostická souprava od firmy Hycult (Nederlands). Měřící rozsah metody je 47 - 3000 pg/ml. Výsledky stanovení byly vyhodnoceny pomocí statistického programu MedCalc.

Výsledky: Medián hodnot stanovení I-FABP u vzorků pacientů před operací je 606,0 pg/ml, po operaci klesl na 86,7pg/ml (p<0,0001). Byl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi porovnávanými skupinami pacientů. Pooperační komplikace byly zaznamenány pouze u jednoho pacienta.

Závěr: Po operaci došlo u pacientů k signifikantnímu snížení hodnot I-FABP. Vzhledem k nízkému počtu pacientů s pooperačními komplikacemi nelze zatím hodnotit I-FABP jako prediktivní ukazatel ani jako marker časné diagnostiky anastomotických komplikací. Jsou uvedeny první výsledky stanovení, soubor pacientů bude dále rozšířen.

Podpořeno finančními prostředky pro rozvoj výzkumné organizace MZ ČR.

P-8

Vnímání potřeb zdravotníků

Brázda D., Špačková Chalupská J.

Klinické laboratoře Tábor

e-mail: brazda@kamba.eu

V minulém roce jsme se zaměřili na průzkum mezi zdravotníky z hlediska naplňování jejich potřeb. Nejčastější témata jsme posléze přetransformovali v myšlenku podpory a péče, na které jsme založili smysl vzdělávání v nové neziskové organizaci KAMBA, z. ú.

Oblasti vzdělávání se nám ukázaly v pěti propustných membránách, rozdělené na JÁ-JÁ, JÁ-TY, JÁ-PROFESNÍ ROLE, JÁ-ODBORNOST a JÁ-DOVEDNOST. Okruh JÁ-JÁ je významný péčí a podporou směrem k sobě. JÁ-TY znázorňuje posilnění komunikačních schopností s kolegou, nadřízeným či pacientem. JÁ-PROFESNÍ ROLE se zaměřuje na zvládání dovedností v nových pracovních pozicích a upevnění se v nových týmech. Samozřejmou součástí je i rozšiřování znalostí ve své odbornosti. A v neposlední řadě, posilnění se v dovednosti jako je práce na PC, či znalost anglického jazyka. Každá skupina se navzájem propojuje a tvoří tak jednotnou strukturu péče, podpory a vzdělávání pro zdravotníky. Vnímání potřeb se pro nás stalo neodlučitelnou součástí práce a průzkum odkryl, jak významnou roli hrají tyto potřeby pro fyzickou a psychickou kondici každého pracovníka.

Při diskusích a průzkumech mezi studenty zdravotnických oborů jsme se setkali se silným nezájmem o navazující práci ve zdravotnictví a časté váhání pracovat ve zdravotnictví v ČR.

Závěrem lze říci, že zdravotníci žádají a hledají jakoukoli podporu, ať se jedná o komunikační dovednosti, ovládání PC anebo posílení sebe sama. Proto jsme se rozhodli založit organizaci, která tuto podporu a péči nabízí.

P-9

Perspektivy vyšetření Downova syndromu v ČR

Olexová K., Springer D.

Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK Praha

e-mail: Kristina.Olexova@vfn.cz

Prenatální screening celé populace těhotných žen slouží k získávání informací o možném zvýšeném riziku výskytu vývojové vady plodu. Nejčastější chromozomální anomálií je Downův syndrom, který postihuje asi 1 z 500 těhotenství. Prenatální screening v praxi využívá biochemickou analýzu vzorku krve těhotné a ultrazvukové vyšetření plodu. Je snaha přesunout těžiště screeningových metod do dřívějších období těhotenství, do období 1. trimestru. V krvi těhotné je možné mezi 10. a 12. týdnem těhotenství stanovit PAPP-A (pregnancy associated plasma protein A) a volnou beta podjednotku choriogonadotropinu (free beta-hCG). V období mezi 14. a 16. týdnem, tedy ve druhém trimestru těhotenství se vyšetřují z krve alfa-fetoproteín (AFP), celkový choriogonadotropin (hCG) a volný estriol (uE3). V současné době je nejefektivnější metodou screeningu Downova syndromu integrovaný test, který spojuje vyšetřovací metody 1. a 2. trimestru. Novou technikou, která se u nás postupně rozšiřuje, je neinvazivní prenatální testování (NIPT), využívající masivní paralelní, nebo cílené sekvenování volné fetální DNA (cfDNA) z krve matky pro přesnou detekci chromozomálních vad plodu. V současné době je tato metoda doporučována ženám s vysokým rizikem chromozomální odchylky plodu. NIPT je možno provádět od 10. týdne těhotenství. Mimobuněčná volná fetální DNA odráží genetickou výbavu vyvíjejícího se plodu a je uvolňována z placenty v malých koncentracích od prvního trimestru těhotenství a její množství se postupně zvyšuje se stářím plodu. Pozitivní výsledek screeningu je vždy, a to i u NIPT, které má až 99% výtěžnost, nutné ověřit kultivací chromozomů plodu získaných z invazivního odběru plodové vody nebo choriových klků.

P-10

Využití výpočtu koeficientu energetické bilance při vyšetřování mozkomíšního moku k určení typu zánětlivého postižení centrálního nervového systému

Kvěchová M., Sedlářová S., Čermáková Z., Gottwaldová J.

OKB FN Brno

e-mail: kvechova.martina@fnbrno.cz

Cíl práce: V souboru pacientů, u kterých byla diagnostikována neuroinfekce bakteriálního nebo serózního původu, vypočítat koeficient energetické bilance a porovnat jeho senzitivitu a specificitu s ostatními rutinně vyšetřovanými parametry.

Metody: Soubor zahrnoval 151 pacientů, u 123 z nich byl diagnostikován serózní zánět, u 28 zánět bakteriální. Kromě parametrů nutných pro výpočet koeficientu energetické bilance, tj. glukózy a laktátu, byl dále porovnáván celkový počet leukocytů v likvoru, koncentrace celkové bílkoviny, albuminový kvocient, glukózový kvocient a CRP v séru. Data byla vyhodnocena prostřednictvím Mann – Whitneyova testu a ROC analýzy.

Výsledky: Mezi uvedenými skupinami pacientů byly zjištěny statisticky významné rozdíly u všech stanovených parametrů. Mediány hodnot KEB pro bakteriální resp. serózní neuroinfekci jsou -121,8; 26,17 (p<0,0001), pro laktát 8,05 mmol/l; 2,1 mmol/l (p<0,0001), pro glukózový kvocient 0,31; 0,58 (p<0,0001), pro počet leukocytů 1949/µl; 93,3/µl (p<0,0001), pro celkovou bílkovinu 2,24 g/l; 0,51 g/l (p<0,0001), pro albuminový kvocient 13,9 x 10^-3; 7,50 x 10^-3 (p=0,0035), pro CRP 190,6 mg/l; 5,30 mg/l (p<0,0001). Dle ROC analýzy byly zhodnoceny diagnostické efektivity testů pro KEB (0,976), pro laktát (0,968) a pro glukózový kvocient (0,921).

Závěr: Výpočet koeficientu energetické bilance má vysokou diagnostickou účinnost k určení typu zánětlivého postižení CNS.

P-11

Likvorová diagnostika zánětlivých postižení centrálního nervového systému infekční etiologie

Smržová Bačíková K., Bláhová M., Kýčková I.

KLBIO Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem

e-mail: bacikova.katerina@seznam.cz

Centrální nervový systém (CNS) je vystaven působení různých exogenních a endogenních faktorů, které mohou vést k porušení jeho integrity. Organismus na účinky těchto faktorů reaguje obrannými mechanismy. Pokud intenzita působení obranných mechanismů překročí určitou mez, lze hovořit o zánětlivém procesu. Zánětlivý proces probíhající v CNS se obvykle promítá do složení mozkomíšního moku. Úkolem likvorologie je tedy analyzovat změny ve složení likvoru, detekovat přítomnost zánětlivého procesu v CNS a určit jeho charakter.

Podstatou této práce je seznámit se s teoretickým základem i praktickým provedením laboratorního vyšetření likvoru. Teoretická část práce spočívá především v pochopení mechanismů zánětlivých procesů v CNS. Pozornost je věnována podstatě a průběhu serózního zánětu, purulentního zánětu a zánětu s oxidačním vzplanutím makrofágů v CNS. Praktická část je věnována provedení cytologického a biochemického vyšetření likvoru a hodnocení získaných výsledků.