Pohled na vývoj onkologie ve 3. tisíciletí

Nádorová onemocnění se postupně stávají největším problémem pro zdravotnické systémy v celém světě a lze očekávat, že zhoubné nádory budou ještě více ohrožovat lidskou populaci i v třetím tisíciletí její existence. V krátkodobém výhledu nadcházejícího čtvrtstoletí lze očekávat další dramatický nárůst nových onemocnění. Odhaduje se, že v roce 2030 může dojít až ke ztrojnásobení celkového počtu nemocných s nádorovým onemocněním.

Počet úmrtí v souvislosti s nádorovým onemocnění bude pravděpodobně vyšší než doposud převažující úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Příčinou je hlavně stárnutí populace. Věk je největším rizikovým faktorem. Paradoxně tak pokrok lékařské péče o nenádorová onemocnění (především kardiovaskulární choroby) vede k prodlužování střední doby života, a tím přispívá k početnímu navýšení nádory více ohrožené populace.

Nárůst incidence nádorových onemocnění ve vyšším věku je při prodlužování průměrného věku stále zřetelnější zejména ve vyspělých zemích. V současnosti se přibližně 50% všech nádorových chorob vyskytuje u osob ve věku 65 let a vyšším. Vzestup incidence je při zvyšujícím se věku strmější u mužů než u žen. Ve většině evropských zemí jsou nejčastěji se vyskytujícími nádory ve věkové skupině nad 70 let bronchogenní karcinom nebo karcinom prostaty u mužů a u žen karcinom prsu a tlustého střeva a konečníku. Těsná vazba mezi věkem a nádorovým onemocněním je výsledkem delšího časového období působení karcinogenních faktorů, zvýšené vnímavosti stárnoucích tkání ke karcinogenům ze životního prostředí a vlastních změn stárnutí usnadňujících vývoj nádoru. Dlouhodobá kumulativní expozice karcinogeny a kumulativní efekt endogenních procesů způsobujících poškození DNA jsou hlavní příčiny zvýšeného rizika vzniku nádorového onemocnění ve vyšším věku.

Nádorová onemocnění můžeme přiřadit k civilizačním chorobám, a tak další významný faktor vysvětlující nárůst nových onemocnění je změna životního stylu. Kouření a špatné dietetické návyky jsou základní nepříznivé civilizační faktory prokazatelně spojené s rizikem vzniku nádorového onemocnění. Nedostatek fyzické aktivity, nadváha, zvýšená konzumace alkoholu, stálý stres – to jsou další faktory zvyšující riziko vzniku nového onemocnění. Nadměrné slunění a solária jsou dalšími rizikovými faktory pro vznik kožních nádorů.

Na nárůst nových onemocnění karcinomem prsu může mít vliv i změna reprodukčního chování. Je známo, že doba expozice mléčné žlázy k estrogenům je rizikovým faktorem. Nepříznivým faktorem je snižující se počet porodů, pozdní těhotenství, zvýšená expozice k estrogenům v rámci hormonální substituce [1]. Nezanedbatelný je i počet hereditárně podmíněných (7–10%) nádorů, které mohou souviset s nepříznivým vývojem genofondu. Máme li porovnat situaci před 100 lety, pak v té době byla rozhodně střední doba života významně kratší a stejně tak životní styl byl méně nezdravý [2].

Onkologie jako vědecký a medicínský obor zabývající se nádorovým onemocněním zaznamenala v posledním čtvrtstoletí mimořádný rozvoj. Ještě v devadesátých letech minulého století byla onkologie považována za ponurou medicínsky bezmocnou lékařskou disciplínu a byla téměř na okraji zájmů lékařské veřejnosti. V průběhu let se situace radikálně změnila. Diagnostika a léčba zhoubných nádorů zaznamenala překotný rozvoj počínaje molekulární diagnostikou a cílenou terapií na molekulární úrovni konče. Nemocní mají mnohem větší šanci na uzdravení nebo na delší a zejména kvalitnější život než před dvaceti lety.

Onkologie již dávno není izolovaná lékařská disciplína, ale prostupuje napříč všemi obory. Onkologická léčba ani vědecko výzkumné projekty nejsou uskutečnitelné bez úzké mezioborové spolupráce. S narůstající potřebou aktivní účasti více spolupracujících odborníků v diagnosticko terapeutickém procesu nezaniká v současnosti aktuální koncept personalizované (adresné) péče. Koncept personalizované (adresné) komplexní péče v onkologii vychází z filozofie jedinečnosti každého pacienta. Nejedná se pouze o tzv. správnou léčbu, ve správný čas, pro správného pacienta, ale navíc je třeba respektovat jedinečnost každého nemocného z hlediska jeho rodinného, sociálního a ekonomického zázemí. Individualizovaný přístup by měl být uplatněn v každém stadiu nádorové choroby včetně terminálních fází choroby. Budoucnost personalizované medicíny je v rovnováze mezi všeobecnou odborností a superspecializací.

Multidisciplinární léčebný přístup, který je základem současné onkologické léčby a zcela v souladu s cíli projektů Evropské unie, vyžaduje rovnoměrný rozvoj všech onkologických modalit v každém zařízení, kde je poskytována komplexní onkologická péče. Vize onkologické léčby budoucnosti je: 1) plná vyléčitelnost časných stadií onemocnění a 2) léčitelnost diseminovaného onemocnění.

Souběžně s rozvojem léčebných modalit a zaváděním nových technologií vzrůstají ekonomické nároky na zdravotnický systém. Pro všechny léčebné modality platí, že individualizace léčby by měla zároveň vést k redukci nákladů na léčbu. V budoucnosti bude pro každého nemocného vypracován individuální plán komplexní léčby na základě analýzy vyšetřených molekulárních biomarkerů.

Pozitivní dopad na udržení a zvýšení úrovně kvality péče o pacienty s onkologickým onemocněním bude mít i realizace projektu „Modernizace a obnova přístrojového vybavení specializovaných pracovišť komplexní onkologické skupiny VFN v Praze“ (nyní dle Věstníku MZ ČR ze dne 5. 12. 2008 „Komplexní onkologické centrum Fakultní nemocnice Na Bulovce ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí a Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou“), na který získala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze téměř 65 mil. korun v rámci 1. výzvy Integrovaného operačního programu, oblast intervence 3.2 – Služby v oblasti veřejného zdraví, podporované aktivity – 3.2a Řízená modernizace a obnova přístrojového vybavení (zdravotnických prostředků) národních sítí zdravotnických zařízení včetně technického zázemí. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví ČR.

Z finančních prostředků projektu bude v první fázi rozvoje pořízen CT simulátor, brachyterapeutický přístroj, RTG přístroj s C-ramenem a skener magnetické rezonance. Obnova a modernizace zdravotnických prostředků a jejich příslušenství v rámci projektu je zaměřena na zvýšení úrovně standardu poskytované komplexní péče v oblasti radiační terapie a na zvýšení kvality zobrazovacích diagnostických technologií. Realizace projektu povede ke zvýšení efektivity poskytování zdravotní péče prostřednictvím využívaných technologií. Projekt je přínosem pro modernizaci existující infrastruktury sloužící přímo a pouze k péči o zdraví obyvatel, přičemž včasná diagnostika a účinná léčba onkologických onemocnění je jednoznačným přínosem pro zdraví a zvýšení kvality života pacientů.

doc. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Onkologická klinika
VFN a 1. LF UK
U nemocnice 2
128 08 Praha
e-mail: petruzel@vfn.cz