Vliv anakinry na cytokinové profily a profily lymfocytů/ monocytů u pacienta s Erdheim-Chesterovou nemocí

Východiska:
Erdheim‑Chesterova nemoc (Erdheim‑Chester disease – ECD) je vzácná histiocytóza tzv. „nelangerhansových buněk“ spojená s intenzivní aktivací imunitního systému. Na našem klinickém pracovišti byl ECD pacient léčen anakinrou. Anakinra je antagonista receptoru pro interleukin‑1 (interleukin‑1 receptor antagonist – IL‑1RA). Tato léčba vedla ke zlepšení klinického stavu a výraznému snížení patologické únavy provázející toto onemocnění. Cílem této práce bylo analyzovat změny cytokinových profilů a změnu v zastoupení buněk imunitního systému pomocí průtokové cytometrie u ECD pacienta na počátku léčby anakinrou i po jejím skončení a srovnat je s profily zdravých dárců.

Metody:
Singleplex reakce 19 jednotlivých cytokinů ze séra ECD pacienta byly měřeny pomocí metody FACS array. Dále byla provedena analýza buněk z periferní krve pomocí průtokové cytometrie.

Výsledky:
Nejzajímavějším výsledkem bylo výrazné snížení hladiny IL‑6 bezprostředně po zahájení léčby anakinrou. Tyto výsledky naznačují významnou roli dráhy IL‑1 v patofyziologii ECD. Pomocí průtokové cytometrie jsme zaznamenali významné zvýšení počtu CD16⁺ monocytů před zahájením léčby, což je zcela nový poznatek.

Závěr:
Naše výsledky naznačují, že IL‑6 by se mohl stát markerem časné odpovědi na léčbu u ECD pacientů léčených anakinrou.

Klíčová slova:
Erdheim‑ Chesterova nemoc – anakinra – cytokiny – průtoková cytometrie – FACS array

Práce byla podpořena grantem MŠMT ČR MSM 0021622434, granty IGA MZ ČR NT14575, NT12130, grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705) a grantem Masarykovy univerzity MUNI/A/0723/2012.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
21. 2. 2014

Přijato:
10. 4. 2014

Autoři: S. Ševčíková ^1,*; L. Kubiczková ^1,*; L. Sedlaříková ¹; L. Říhová ¹; F. Kryukov ¹; P. Szturz ²; R. Hájek ¹; L. Pour ²; Z. Adam ²
Působiště autorů: Babak Myeloma Group, Department of Pathological Physiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ¹; Department of Internal Medicine – Hematooncology, University Hospital Brno, Czech Republic* These authors contributed equally. ²
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2014; 27(4): 276-282
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Závěr:
Naše výsledky naznačují, že IL‑6 by se mohl stát markerem časné odpovědi na léčbu u ECD pacientů léčených anakinrou.

Obdrženo:
21. 2. 2014

Přijato:
10. 4. 2014

Zdroje

1. Chester W. Über Lipoidgranulomatose. Virchows archiv für pathologische anatomie und physiologie und für klinische medizin 1930; 279(2): 561– 602.

2. Arnaud L, Gorochov G, Charlotte F et al. Systemic perturbation of cytokine and chemokine networks in Erdheim‑ Chester disease: a single‑center series of 37 patients. Blood 2011; 117(10): 2783– 2790. doi: 10.1182/ blood‑ 2010‑ 10‑ 313510.

3. Haroche J, Arnaud L, Cohen‑ Aubart F et al. Erdheim‑ chester disease. Rheum Dis Clin North Am 2013; 39(2): 299– 311. doi: 10.1016/ j.rdc.2013.02.011.

4. Adam Z, Szturz P, Bučková P et al. Interleukin‑1 receptor blockade with anakinra provided cessation of fatigue, reduction in inflammation markers and regression of retroperitoneal fibrosis in a patient with Erdheim‑ Chester disease – case study and a review of literature. Vnitr Lek 2012; 58(4): 313– 318.

5. Aouba A, Georgin‑Lavialle S, Pagnoux C et al. Rationale and efficacy of interleukin‑1 targeting in Erdheim‑ Chester disease. Blood 2010; 116: 4070– 4076. doi: 10.1182/ blood‑ 2010‑ 04‑ 279240.

6. Killu AM, Liang JJ, Jaffe AS. Erdheim‑ Chester disease with cardiac involvement successfully treated with anakinra. Int J Cardiol 2013; 167(5): e115– e117. doi: 10.1016/ j.ijcard.2013.04.057.

7. Myra C, Sloper L, Tighe PJ et al. Treatment of Erdheim‑ Chester disease with cladribine: a rational approach. Br J Ophthalmol 2004; 88(6): 844– 847.

8. Grip O, Bredberg A, Lindgren S et al. Increased subpopulations of CD16(+) and CD56(+) blood monocytes in patients with active Crohn’s disease. Inflamm Bowel Dis 2007; 13(5): 566–572.